OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Stín nad městem 26. kapitola

04.12.2012 (14:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1457×

S vítězoslavným úšklebkem sledovala v červeném světle schnoucí fotku. Muž se na ní ohlížel a bylo mu dokonale vidět do obličeje.

„A mám tě,“ hlesla a strhla ji ze šňůry.

Vyrazila s ní do ložnice a připínáčkem ji připevnila na zeď. Odstoupila a podívala se na výsledek svého tří týdenního snažení. Celá stěna byla pokrytá. Výstřižky, fotky... jednotlivé provázky byly natažené mezi připínáčky v na první pohled zmatené síti.

26. kapitola

Derek věděl, že se blíží k cíli. Muselo to tak být. Došel až příliš daleko. Možná už jen na dosah, ale zatím to netušil.

Bylo mu jasné, že pokud by šel jen po informacích o Jeremiho smrti, velmi rychle by zjistili, kdo vlastně je. O to byla jeho cesta krkolomnější.

Stál ve tmě a z okna sledoval město. Věděl, že ten co dal příkaz ho zabít, tam někde je. A on ho dříve či později najde. Začal šlapat na kuří oka těm samým, jako jeho bratr. Byla to jen otázka času

Ticho v bytě prořízlo zazvonění jeho mobilu.

„Ano?”

„Brý večer, tady Liam, už jsme se kdysi poznali ve vašem bytě...”

Pamatoval si na něj a taky jak z něj byl nervózní. Evidentně ho to ještě nepřešlo.

„Ano, Liame?” utnul jeho blábolení.

„Jen jsem se chtěl zeptat, jestli u vás není Beky.”

„Ne, proč.” Okamžitě byl ve střehu.

„Telefon má nedostupný a už od včerejška se neozvala...“

Derek rovnou vyrazil ke dveřím a popadl kabát.

„A u ní jste byl?“

„Právě stojím v jejím bytě a... mám dost blbej pocit.“

„Počkejte tam.“

Ukončil hovor a vyrazil ke schodišti do garáží.

* * *

Liam přecházel roztržitě po jejím bytě a čekal. Nedovolil si protestovat. Byli lidi, který nebylo radno naštvat a Wenner k nim rozhodně patřil. Když sem jel, tak celou dobu doufal, že se prostě Beky zase zažrala do nějaké reportáže a vypnula mobil. Čekal, že ji najde s nosem vraženým do jejího poškrábanýho noťasu a naštvaně ho vykope ven.

Šéf zuřil. Jak mu má probůh říct, že zmizela?!

Na dveře se ozvalo zabušení.

„Do háje,“ hlesl, bylo to čím dál horší. To mu sakra nemohl jen říct, že u něj není? To sem musel jezdit?

Rozběhl se otevřít dveře.

„Co se stalo?“ zavrčel Derek hned jak se prodral dovnitř. Rozhlédl se po jejím prťavým bytě, jako by se tu snad někde jenom schovala.

„Nemám ponětí,“ hlesl Liam. „Má tu všechny věci, jako by jen vyrazila ven. Noťas, foťák, všechno tu nechala.“

„Neříkala něco?“

„Ne, prostě zmizela.“

Derek si projel prsty vlasy. Věděl, že je to hovadina. Bez svých věcí by nikdy neodjela. Minimálně bez toho svýho zatracenýho foťáku.

„Na čem teď dělala?“

„Podle šéfa na běžných článcích, vloupačky, podplácení...“

Derek se po něm otočil.

„Jak podle šéfa?“ zavrčel. Měl ho chuť zvednout pod krkem a zatřást s ním.

„Nic neřekla, ale dělala i na něčem dalším. Nemám ale ponětí o co šlo.“

„Co...“

„Našel jsem to až když jsem ji hledal...“ vyhrkl a vyrazil k její ložnici. Vrazil tam a pohled upřel na zeď vedle dveří.

„Netuším, co to je, ale musela na tom dělat týdny.“

Derek zůstal zírat na stěnu, která byla celá zaplněná fotkami, štítky, výstřižky. A všechny byly navzájem propletený provázky. Vedly jako spojnice mezi jednotlivými lidmi. Některé měla zkopírované z policejních spisů, jiné sama vyfotila.

Bylo tu toho tolik, že vedle stála židle, když už jí do stran nezbylo místo, tak aby dosáhla výš.

Přistoupil k tomu.

„Ježišikriste,“ hlesl.

„Je Beky v průšvihu?“

„V pořádným,“ přikývl a strhl Jeremiho fotku, která byla připíchnutá uprostřed toho všeho.

Vím, kapitola je hodně krátká, ale chtěla jsem ji udělat ze strany Dereka. Další bude především o Bekky, ale tu si ještě vychutnám. Zaslouží si to. Nemá dělat kraviny.

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Stín nad městem 26. kapitola: