OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » S ďáblem v patách - Prolog



S ďáblem v patách - PrologMladá Viktorie je donucena otcem vzít si muže, kterého v životě neviděla. V této kapitole se s ní blíže seznámíte. Děkuji FaithNana za korekci textu. :)

Prolog

Velké naštvání

Jmenuji se Viktorie Ann Broksová a je mi sedmnáct let. Žiji se svými rodiči v Anglii ve městě jménem York. Můj život byl celkem obyčejný, s obyčejnými sny a nadějemi na pohodový a klidný život. Otec se ale rozhodl, že nemám právo vybrat si manžela podle svého, ale musí mi ho za každou cenu určit. Ani nedokážu vyjádřit, jak mě rozhodnutí mého otce rozčílilo. Plakala jsem před ním, vztekala se, proklínala ho, nic nezabralo. Prostě byl již rozhodnutý a nikdo mu to nebyl schopný vyvrátit. Moje matka se o to ani nepokusila. Je to opravdu zrádce. Svého muže jsem nikdy neviděla a nikdy s ním nemluvila, ale mám si ho vzít. Co když se mi nebude líbit a bude to nějaký hulvát či až přílišný snob? S mým otcem ale prostě nic nehnulo. On mě nikdy neměl moc rád a tímto to ještě více dokazoval. Seděla jsem ve svém pokoji a dívala se z okna do naší zahrady. Bude se mi stýskat po domově, zahradě, po všem. Z mých úst vyšel podrážděný vzdech. V té chvíli někdo zaklepal na dveře.

„Nechci nikoho vidět. Odejděte,“ řvala jsem na ty zpropadené dveře tak naštvaně, až mi z toho zrudla tvář. Cítila jsem, jak se mi po tvářích line to teplo zapříčiněné zlobou.

„Dceruško, prosím tě. Jdu dovnitř,“ řekl za dveřmi hlas mé matky a já se vzteky na ni ani nemohla podívat. Proč otce nezastavila? Proč mu neřekla, že je to neuvážené rozhodnutí?

„Jděte pryč, matko, jsem podrážděná. Nerada bych prohlásila něco v rozčílení,“ upozornila jsem svou matku a v mém hlase byl opravdu patrný hněv.

„Chtěla jsem ti jen říci, že to tvůj otec dělá pro tvé dobro. Budeš zaopatřená. Tvůj muž je bohatý a mocný pán v tomto městě,“ oznámila mi matka a myslela si, že mě tahle věta uchlácholí. Jenže já se ještě nechci vdávat! Matce jsem na to nic neodpověděla a dál koukala z okna. Neměla jsem náladu na její útěchu.

„Svatební šaty ti přichystám zítra. Měla jsem je na sobě já, když jsem se vdávala. Vím, že se zlobíš, ale jednou pochopíš, že to otec udělal z lásky. Miluji tě, dcero, jsi mé jediné štěstí,“ dodala matka a já dál zírala z okna. Neměla jsem prostě náladu na nic. Měla jsem jen chuť nahlas řvát vzteky.

Chystání na obřad bylo těžké. Strojení se a fintění pro někoho, o koho nestojím a ani ho neznám. Otec na mě viděl mé rozčílení, ale neměl vůbec snahu se mi omluvit nebo něco říkat, prostě mi to přikázal a tím to pro něho haslo. Upřímně - chtěli byste takového otce? Můj kyselý výraz dával všem v okolí najevo, že vůbec nestojím o vdavky a na své rodiče se hněvám. Mé služky kolem mě běhaly, strojily mě a chichotaly se a já v tu chvíli chtěla být jednou z nich, protože ony měly aspoň šanci vzít si muže z lásky a být šťastné. Já takové štěstí nemám, protože jsem bohatá a musím být podle mých rodičů zaopatřená. Budu se s tím muset smířit a naučit se žít v manželství bez lásky, ale bude to těžké. Zvládnu to vůbec? To ukáže jen čas.


Tak, jak se Vám prolog líbí? Za každý komentář budu ráda.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek S ďáblem v patách - Prolog:

7. nesinka přispěvatel
28.10.2012 [18:30]

nesinkaNo začíná to zajímavě jsem zvědavá na první kapitolu.

6. Lenis přispěvatel
28.10.2012 [18:13]

LenisSuper, těším se na 1. kapitolku :))) Emoticon Emoticon

5. Hejly
28.10.2012 [16:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. martinexa přispěvatel
28.10.2012 [12:18]

martinexaElis: Jo, dala jsem už i první kapitolku.

Laissa: Ze začátku se to bude trochu neoriginální, ale pak se to rozjede jiným směrem. :)

3. ElisR1 přispěvatel
28.10.2012 [12:16]

ElisR1Ehm, zapomněla jsem dodat, že jsem zvědavá na to, co bude ten její novej manžílek zač. :D
A ještě to, že její rodiče bych fakt nechtěla mít :D

(A mam i druhej koment... tak ne no, třetí :D)

2. Larissa přispěvatel
28.10.2012 [12:16]

LarissaTak, "Jmenuji se..." na začátku mě dost naštvalo, ale jinak se mi to líbilo. Mám ráda historické romány, zápletka s nechtěnou svatbou není sice zrovna originální, ale patří mezi moje oblíbené. A to, že začátek a námět je stejný, neznamená, že pak příběh nemůže jít svou vlastní cestou.

Délka... No, mohlo to být delší, ale je to prolog, tak... Emoticon (Navíc, já sama píšu krátké kapitoly, takže teď aspoň vím, jaké to je... Emoticon)

Rozhodně si ale přečtu pokračování! Emoticon

1. ElisR1
28.10.2012 [12:15]

Jo jo jo :D Je tu něco nového super :D. Ehm, nevím proč se mi to vždycky na tvoje povídky odhlásí... no nic, k prologu:
Super, sice se toho tam moc nedělo, ale líbilo se mi to. Jsem zvědavá, co se bude dít dál. Takže, kdy bude další kapitola? Ještě dneska?

Ehm, mám první koment, jo! :D
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!