Mladá Viktorie je donucena otcem vzít si muže, kterého v životě neviděla. V této kapitole se s ní blíže seznámíte. Děkuji FaithNana za korekci textu. :)
28.10.2012 (16:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 2000×
Prolog
Velké naštvání
Jmenuji se Viktorie Ann Broksová a je mi sedmnáct let. Žiji se svými rodiči v Anglii ve městě jménem York. Můj život byl celkem obyčejný, s obyčejnými sny a nadějemi na pohodový a klidný život. Otec se ale rozhodl, že nemám právo vybrat si manžela podle svého, ale musí mi ho za každou cenu určit. Ani nedokážu vyjádřit, jak mě rozhodnutí mého otce rozčílilo. Plakala jsem před ním, vztekala se, proklínala ho, nic nezabralo. Prostě byl již rozhodnutý a nikdo mu to nebyl schopný vyvrátit. Moje matka se o to ani nepokusila. Je to opravdu zrádce. Svého muže jsem nikdy neviděla a nikdy s ním nemluvila, ale mám si ho vzít. Co když se mi nebude líbit a bude to nějaký hulvát či až přílišný snob? S mým otcem ale prostě nic nehnulo. On mě nikdy neměl moc rád a tímto to ještě více dokazoval. Seděla jsem ve svém pokoji a dívala se z okna do naší zahrady. Bude se mi stýskat po domově, zahradě, po všem. Z mých úst vyšel podrážděný vzdech. V té chvíli někdo zaklepal na dveře.
„Nechci nikoho vidět. Odejděte,“ řvala jsem na ty zpropadené dveře tak naštvaně, až mi z toho zrudla tvář. Cítila jsem, jak se mi po tvářích line to teplo zapříčiněné zlobou.
„Dceruško, prosím tě. Jdu dovnitř,“ řekl za dveřmi hlas mé matky a já se vzteky na ni ani nemohla podívat. Proč otce nezastavila? Proč mu neřekla, že je to neuvážené rozhodnutí?
„Jděte pryč, matko, jsem podrážděná. Nerada bych prohlásila něco v rozčílení,“ upozornila jsem svou matku a v mém hlase byl opravdu patrný hněv.
„Chtěla jsem ti jen říci, že to tvůj otec dělá pro tvé dobro. Budeš zaopatřená. Tvůj muž je bohatý a mocný pán v tomto městě,“ oznámila mi matka a myslela si, že mě tahle věta uchlácholí. Jenže já se ještě nechci vdávat! Matce jsem na to nic neodpověděla a dál koukala z okna. Neměla jsem náladu na její útěchu.
„Svatební šaty ti přichystám zítra. Měla jsem je na sobě já, když jsem se vdávala. Vím, že se zlobíš, ale jednou pochopíš, že to otec udělal z lásky. Miluji tě, dcero, jsi mé jediné štěstí,“ dodala matka a já dál zírala z okna. Neměla jsem prostě náladu na nic. Měla jsem jen chuť nahlas řvát vzteky.
Chystání na obřad bylo těžké. Strojení se a fintění pro někoho, o koho nestojím a ani ho neznám. Otec na mě viděl mé rozčílení, ale neměl vůbec snahu se mi omluvit nebo něco říkat, prostě mi to přikázal a tím to pro něho haslo. Upřímně - chtěli byste takového otce? Můj kyselý výraz dával všem v okolí najevo, že vůbec nestojím o vdavky a na své rodiče se hněvám. Mé služky kolem mě běhaly, strojily mě a chichotaly se a já v tu chvíli chtěla být jednou z nich, protože ony měly aspoň šanci vzít si muže z lásky a být šťastné. Já takové štěstí nemám, protože jsem bohatá a musím být podle mých rodičů zaopatřená. Budu se s tím muset smířit a naučit se žít v manželství bez lásky, ale bude to těžké. Zvládnu to vůbec? To ukáže jen čas.
Tak, jak se Vám prolog líbí? Za každý komentář budu ráda.
Následující díl »
Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek S ďáblem v patách - Prolog:
Zacina to velmi zajimave
Safi: Ale, ono se vyvrbí.
Ale jo to já pochopila :D Jenom že třeba doufá, že by potom na něm mohla najít aspon něco málo, co by mohla začít milovat. Aby se necítila až tak moc zle v tom manželství:D
Poisson: přiblížení časového období mám u sebe ve shrnutí. No, doufám, že se ti ta má zápletka bude líbit. Rozhodně si nemyslím, že to bude tak originální, jak v tvé knize, která zrovna teď leží vedle mě.
Safi: Moje hrdinka si myslí, že se nevdává z lásky, i když o tom snila.
No tak já jsem zvědavá, co se z toho vyrbí, máš zajímavý styl psaní. Mám ráda anglii a její starší dobu, takže se doopravdy těším. Akorát bych tam dodala, něco v tom stylu, že se snad třeba časem zamiluje, protože ony ty ženy v té době myslely. Nebo že si třeba něco na něm zamiluje, ale to bych napsala já. Tak už se těším, zatím to bylo povedené. :)
No, určitě jsem zvědavá na další díl, protože tohle je téma, ze kterého se může vyvinout ještě velká spousta zajímavých zápletek, a to já ráda 
Jediné, co mi tam chybí, je přiblížení časového období (aspoň století, ideálně jeho půlku, v tomhle byli Britové příšerní sakra dlouho 
) , ale třeba se v tomhle usměrním v další kapče 
Yoko: Očko ze zdola se tam objeví 100% to ti můžu slíbit:D
Nevím proč, ale tuhle povídku jsem zkrátka musela otevřít - on to nejspíše zapřičinil název povídky 
(nojo, já a nadpřirozeno je kapitola sama o sobě 
) a perex (obrázek) .
Musím říci, že i když se v prolgu prakticky nic nedělo, rozhodně mě to neodradí od 1. kapitoly - třeba se tam vážně objeví ocko ze zdola
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!