OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Innocentia - 26. kapitola

07.07.2011 (14:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 762×

On:
Bodne mě v hrudi, když mi upřímně a od srdce zopakuje to, co já cítím už tak dlouho. Pomůžu jí zvednout se ze země a nechám se obejmout. Drží mě v náruči jako svůj největší talisman. Ještě ji doprovodím úsměvem a posadím se na proti Chazzymu. Izabel jen stojí a kouká na mě.
„Pojď ke mně, miláčku." Chester k ní nejistě natáhne ruce. Chvíli ho ignoruje a až když ji pobídnu, se ho přeci jen chytne a nechá se svést do jeho objetí. Jenže mě pořád propichuje pohledem, dokud se nezačnu netrpělivě ošívat. Pak se zadívá na Chestera.
„Všechno v pořádku, Iz?" Jen polkne a bez pohnutí se mu dívá do tváře. Jako by ho snad ani nepoznávala. Možná jsem to trochu přehnal! Ale musel jsem jí dokázat, že se ve mně plete. Že bych dokázal splnit její naděje a očekávání. Mohl bych být tím jejím nejlepším milencem, kterého ona potřebuje. Levou zadní! Chtěl jsem, aby si přede mnou sedla na zadek a taky se mi to povedlo. Jsem vítěz!
Konečně roztaje v Chazzyho náruči, jenže on mě sem tam probodne nevěřícným, přímo vyčítavým pohledem. Hladí ji po zádech a tulí se k ní. Izabel už není v křeči, ale zřejmě to není ono. Raději si odskočím. Když tak vykonávám potřebu a v ruce držím svůj největší poklad, přemýšlím, co se vlastně stalo. Snad se do mě nezamilovala. Dokázal bych jí vyfouknout, Chazzymu? Velký rockový hvězdě? Na tohle jen zavrtím hlavou. Nejsem bůh, takový šance u ní nemám. Možná se jí to jen líbilo, ale vypadala tak zvláštně. Takovým pohledem se na mě ještě nikdy nedívala. S takovou něhou v očích. Vím, že v tu chvíli tlouklo to její srdce jenom pro mě.

*

„Kde je Izabel?" zahučím, když ji v místnosti nevidím.
„Musela jít pomoct na plac. Volal jí hlavní technik." Zachmuřeně si mě prohlíží.
„Co je?" přežvýknu a trochu rozhozeně si sedám.
„Nepřehnal jsi to trochu?" Zadívá se na mě se zvednutým obočím a jasnou nedůvěrou.
„No tak, Chazzy neblbni. Já bych ti ji nikdy nepřebral." Mávnu rukou.
„Je totálně mimo!" zabručí a sebere se ze sedačky, dost výhružně na to, abych se začal bát o vlastní kejhák!
„Chazzy, klídek! Ono jí to přejde! Já jsem jenom…"
„Já myslím, že jsi mě předtím nepochopil dost jasně! Už je moje!" zavrčí a pomalu se sune ke mně.
„Chápu tě úplně přesně! Já jsem jenom kamarád. Jenom kamarád!" Zvednu ruce jako by na mě mířil devítkou. „Chce jen tebe, to přece víš, chlape." Zvednu se.
„Teď evidentně ne!" Chester mě chytí pod krkem. Nemačká, ale drží a už to ve mě vyvolává dost nelibý pocity. Zatímco já mám s bídou sto sedmdesát cenťáku, on by mě mohl jednou ranou přibít do země.
„Ale no tak. Ona mě zná. Je to poblouznění. Je zamilovaná do tebe a nikdo, ani já nebo ty, to nemůže změnit!" Rozdýchávám to, dokud mám ještě možnost se vůbec nadechnout.

Ona:
„Co se tu děje?" Zastavím se ve dveřích a zírám na ten obraz, kdy se Tayo krčí před Chazzem a on ho drží za krk.
„Jen si hrajeme," zazubí se můj drahý a vymaní se z Chesterova držení. On ho probodne zlostným pohledem a hmátne po něm.
„Nechte toho," zavrčím a přivinu se k němu. Trochu sebou trhne, jako by snad ani nečekal, že ho obejmu. Pak se mi soucitně zadívá do očí.
„Už je ti líp?" Pohladí mě po tváři. Zadívám se do jeho čokoládových očí a jsem si jistá, že je mi skvěle. Vdechnu jeho vůni a nechám se od Chestera pomazlit.
„Stýskalo se mi." Zmáčknu ho, jak nejvíc můžu. Tomu se uchechtne.
„Máš sílu, jak ženatý vrabec." Vezme mě do náruče a posadí se na pohovku. Tayo se krčí v koutku jako by chtěl být neviditelný.
„Hej, kámo," mrknu na něj. S pohledem na Chazzovi se ke mně obrátí. „Dostal jsi mě. Jsi vážně eso!" Potřesu mu rukou. „Na chvíli jsi mě úplně popletl, skoro jsem si myslela, že jsem do tebe blázen." Uchechtnu se.
„Myslel jsem si to," zazubí se a mrkne na Chestera. „Takže chceš pořád jeho?" Hodí k němu pohledem. Zadívám se Chazzymu do očí.
„Nejde ho nechtít," usměju se. „Když jsem byla pryč… Na tom čerstvém vzduchu, hned se mi rozsvítilo. Tayo umí zázraky s hormony." Zašklebím se. ,,Ale Chazzy…" Políbím ho a zašeptám mu do vlasů.
„Máš moje srdce… Navždy." Trochu se na něj bojím podívat. City se mi nejlépe říkají v afektu, v křiku a ohni. Nemůžu na něj jen tak vybalit, že je smyslem mého života.
„Maličká… Co moje tři přání?" Dychtivě si poposedne Tayo.
„Nejsem žádná zlatá rybka." Vypláznu na něj jazyk. Trochu zesmutní. „Fajn, co bys chtěl?"
„Když mám tři přání… Přeju si tři další!" Zubí se jako hyena.
„Inteligent." Uchechtnu se a přitisknu se k horké kůži svého milovaného rockera.

*

Jdu po boku Chazzyho. Držím mě pevně za ruku, své prsty propletené s mými. Zatímco on v levačce drží cigaretu a kouří, já vyhlížím svého drahého. Už tu měl být! Nové město - druhý konec břehu. Dospělost už se blíží! Tady se to stane! Tady zažiju své poprvé. Čekala jsem, že si před tím, než se stanu Chesterovo sexuální hračkou, promluvíme. Jenže ho nemohu nikde najít! Vyběhl z Mekky, jako raketa a ztratil se mi v dálce dřív, než jsem stačila vyklusat za ním.
„Ahoj." S ušklíbnutím se otočím za hlasem. Fred Durst je ve své kůži, hned mě k sobě přivine a škádlivě mi přejede nosem po tváři. Vyšlu sos k Chazzymu. Hned mě od něj lakotnicky odprostí a protne ho zlomyslným úsměvem.
„Já vím. Je tvoje." Zamračí se Fred.
„To teda je." Ušklíbne se Chazzy.
„Půjč mi ji," zaprosí a znovu se mi otře o bok.
„Drž si odstup!" Zamračím se nevrle, jeho přítomnost mi není vůbec příjemná. „Copak tady není dost maskotů?" zaspílám k nebi a nasměruju Dursta směrem k houfci konkubín, které by ho určitě rády přivítaly mezi sebou i mezi svýma nohama.
„S těma už jsem si užil," ušklíbne se samolibě. „Jenomže tebe jsem ještě nedostal."
„A nedostaneš!" Zabodnu se mu pohledem do očí a přivinu se k Chazzymu ještě víc.
„No teda, že vám ta láska kvete," poplácá Snoop Chestera po ramenou. „Už jste si to rozdali?" Uchechtnu se.
„Kdyby ano, tak ti to rozhodně nebudu vytrubovat!" Mrknu na něj.
„Já bych chtěl vědět, jaký to s tebou je." Rentgenuje mě pohledem.
„Fantastický!" Zazubím se.
„A co kdybys tadyhle Chazzy Chazze poslala k vodě a šla se mnou… Ukázal bych ti sedmý div světa." Vyfoukne na mě obláček dýmu.
„Já bych ráda, fakt!“ Ušklíbnu se slabomyslně. „To víš, ale on by mi to nejspíš nedovolil." Svěsím hlavu, na oko zklamaně.
„To teda nedovolil." Hodí po Snoopovi vražedný pohled.
„Tak si ji nech!" Zamračí se a stoupne si vedle Freda. „Od tý doby, co jsi s ní.. Není s tebou žádná zábava," vyčte mu.
„Jo, to souhlasím." Přikyvuje Durst.
„Proč? Protože netrávím tolik času s vámi?" Zakření se Chester. „Jsem rád, že jsem se vás zbavil. Za chvíli bychom tady byly známí jak parta nezralých delikventů." Trochu začíná krápat, déšť mě děsí svým chladem a zřetelnou vlhkostí. Přitulím se blíž.
„Než jsi ho klofla, pěkně jsme si tu s Chazzym užívali," zasní se Sid ze Slipknot.
„Jak užívali?" Nechápu.
„Chlast, pichny a .."
„Drogy?" Zvednu obočí.
„Trochu jsem do toho zase spadl… Po tom rozvodu," řekne přidušeně.
„Proč?" Ve tváři se mi zračí nechápavost.
„Věř mi, že nebylo jednoduchý se s tím vypořádat." Hledí do dálky, jen aby se mi nemusel zadívat do očí.
„A pichny?" Obrátím se na Sida.
„Maskoti… Jdou s kůži na trh," pokrčí rameny. „Sem tam sex s nějakým fanouškem." Uculí se. „Chester v jednu chvíli lámal rekordy." Uchechtne se Fred.
„Aha," pípnu a pomalu se od něj odprošťuju. Představa Chazzyho, jak do sebe láduje kdejaké svinstvo a jeho tělu se věnuje povrchní slepice, mě zabijí.
„Právě proto se divím, že se stal tvým domácím mazlíčkem." Ušklíbne se Snoop.
„Protože jsem o ten život před Izabel nestál." Nechce mě pustit z náruče, můžu se od něj odtahovat, jak chci. Stejně mi nedává příležitost, abych se od něj hnula byť jen o píď.
„Stejně Chazzy… Řekni a popravdě. Jde ti o lásku nebo o sex… Tadyhle s maličkou?" Snoop je ve svém živlu. A když se Chester odhodlá k odpovědi, stejně mu skočí do řeči. „Nekecej, že si na prsou hřeješ dalšího hada, podobnýho Samanthě." Výsostně se ušklíbne. Tím dostane nejen mě, ale i Chazze.
„Ale já," z očí mi vystoupí slzy, ani nevím z jakého důvodu. Snad jen srovnání s ní na mě uvalilo klatbu největšího kalibru. Zabolelo mě v hrudi, když jsem si vzpomněla, že jsem Chesterovi ubližovala stejným stylem, když jsem chodila s Jaredem. Myšlenka na jeho ženu mě přivádí k šílenství. Miloval ji. Jakým způsobem ji mohu zastoupit, když se Samanthě evidentně nemohu nikdy vyrovnat! A ke všemu měl přede mnou víc maskotů než samotný Tayo! Chester je přesně ten typ, který dokáže sbalit každou, na kterou si jen prstem ukáže. Tak proč by měl chtít mě? Zas se do mě začaly vrývat pochybnosti a ani jsem si nevšimla, že stojím opodál a dívám se, jak se Snoop a Chazzy došťuchují. Pomalu se stávám sochou a nevnímám kapky dopadající na mou tvář. Ach, drahá Samantho, jak v tvém stínu být sama sebou?!
„Hej, nechte toho, chlapi!" Sid se je od sebe marně snaží odtrhnout.
„Proč se rvou?" Přiběhne Jonathan ve své rockové róbě.
„Proč asi!" Pohledem sjedou na mě. Jen se truchlivě zamračím.
„Chazzy, nech ho být." Zatáhne ho Jonathan za rameno dál od dění.
„Dávej si bacha, co meleš!" Nebýt Sida a Jonathana, vrhnul by se na něj zase.
„No tak klid… Já jsem to nemyslel zle," brání se Snoop. „Jsi nadrogovaný nebo co?" Nechápavě se upravuje a otírá si krvácející ret.
„Ještě, že tour pomalu končí, chlape. Ty jsi schopný nás tady zmlátit na jednu hromadu všechny." Zubí se Fred. „Divný, dřív jsi takový nebýval…“ Zamyslí se.
„Nejdřív Jared, teď Snoop. Teda ty jedeš." Sid hýká smíchy. Atmosféra se znovu mění na přátelskou a veselou, malá potyčka je přeci jen nevykolejí.
„Bez tebe by to tady nebyla žádná legrace," rýpne si Jonathan.
„Jareda mi ani nepřipomínejte, jinak bude sranda ještě větší!" Zamračí se a tvrdě mě k sobě přivine.
„Chazzy, ale ty přece nejsi žádný rváč," mávne Jonathan rukou. „To jsou jenom hormony a nevybitá energie.. Ještě jste spolu nechrápali, co?" Zadívá se na mě tápavým pohledem. Zamračím se.
„Copak jde jenom o sex?" zeptám se nevinně. Hurónsky se začnou smát.
„O co jinýho by šlo?" Vrtí hlavou Sid.
„Sex je důležitý… Pro nás rozhodně. Jste spolu už moc dlouho, aby se mezi vámi nedělo nic erotického." Vytáhne cigaretu a zapálí si. „Víš, jak Chester musí trpět?"
„Jako zvíře!" ozve se Jonathan. „Nemám rád takový nedobytný rádoby slečinky, co mi na prvním rande nedají. Sakra, já jsem celebrita, tak očekávám, že mi sama roztáhne nohy a ještě si krásně zakouří!" Udělá ze sebe největšího frajera a oplzlými gesty dává najevo svou nadřazenost. „Kdybys chodila se mnou… Dávno už bych tě přefik." Škádlivě si přejede jazykem přes rty.
„Nikdy bych s tebou nechodila!" Ušklíbnu se.
„Nejsem ti dost dobrý, slečinko?!" Výraz překvapení mu protne snad jen mírný vztek.
„Evidentně ne," ušklíbne se Chazzy a vlepí mi polibek do vlasů. „Tahle neposkvrněná nevinnost bude dnes večer moje!" Vytáhne se před nimi a trochu drsněji mě políbí. „Myslete na to, až se budete šmajchlovat s ojetinama." Mrkne na ně a obrátí se k ním zády. Ještě chvíli slyšíme nesouhlasné zavrčení a pak je konečně klid. Cesta k hotelu ubíhá rychle.

*

„Blbě jsem kecal," řekne, když ani nedutám. Zahledím se do jeho neobyčejně krásného obličeje. Jiskra frajerství se pomalu ztrácí v jeho touze být zas sám sebou.
„Chápu to." Bez emocí zapřu bodnutí u srdce. „Nandal jsi jim to. Aspoň ti dají pokoj."
„Takhle jsem to nechtěl… Víš, co k tobě cítím." Něžně mě vezme do náruče a přitlačí na svou hruď, aby mě mohl hladit po zádech.
„Myslíš si, že jsem stejná jako tvoje bývalá žena?" Zaskočím ho tím.
„Ne! Proč si to myslíš?" Pak mu docvakne. „Že ho vůbec posloucháš. Jen hloupě žvaní." Mávne rukou. „Jsi úplně jiná. Jsi můj anděl." Nosem mi přejede po tváři a líbne mě na ucho. „Ani nevíš, kde bych teď byl." Zhluboka se nadechne. „Kdybych tě neměl." Jen se ušklíbnu.
„Byl bys s nimi." Odprostím se od něj, od tepla jeho těla. „Hulil se Snoopem trávu a s Jonathanem si prohazoval konkubíny." Zhnuseně se při té představě otřesu.
„Jenže jsem tu s tebou!" zavrčí a popadne mě za ruku. „Co bylo, bylo ještě před tebou. Teď jsem čistý a věrný." Pohledem mu připomenu křehulku, kterou u stromu téměř umačkal.

*

Na chodbě před dveřmi do Chazzyho pokoje se zastavím. Vlastně ani nechci vejít. Stát se další položkou na jeho seznamu. Je plný zmatených chtíčů a snění bezduchých maskotů. Copak ty holky nemají srdce ani city, že jim dávají bez špetky lásky? Nebo je naopak milují a bezcitní jsou oni. Chester odemkne a vkročí. Ještě chvíli stojím, bez hnutí a s hlavou skloněnou, přemýšlejíc o tom, že mu mám za chvíli podlehnout. Že se mám za chvilku stát jen další z davu, na kterou posléze může klidně kopnout do zadku a zapomenout. Natáhne ke mně ruku.
„Pojď, miláčku." Jiskru v očích. Zmateně se na něj zadívám.
„Já nechci," pípnu.
„Nemusíme nic dělat,“ řekne se zářivým úsměvem. Zavrtím hlavou, zatímco mě nadřazeně pozoruje. Sám sebou si jistý natolik, až mě to vyděsí. Ví, že by se nemusel ani moc snažit a dostal by mě tam, kde by mě chtěl mít. Snesla bych mu modré z nebe. Kdybych s ním zůstala, stejně by se mi dostal mezi nohy.
„Promiň… Ale já musím jít." Nechápavě se na mě zadívá.
„Kam bys chodila?"
„Musím jít pomoct s aparaturou." Použiju běžnou výmluvu, která platí na všechny moje hříchy.
„Izabel, neblázni," zavrčí a chytí mě za ruku.
„Chazzy, já nechci!“ zvýším hlas.
„Miláčku," zněžní a přistoupí ke mně blíž, aby mě mohl popadnout do své náruče. „Věř mi trochu," zašeptá mi do vlasů. Zavřu oči a vnímám jeho vůni, tlukot jeho srdce a důvěru, neochvějnou důvěru, kterou cítím ke každému tvorovi na planetě. Jenže Tayo říkal, že především lidé lžou. Že lidé jsou svině. Zadívám se mu do očí.
„Nezlob se," řeknu s přiškrceným hlasem. Jen si vzdychne.
„Nezlobím. Chápu to." Pustí mě a zajede si prsty do vlasů. „Zvoral jsem to nějak?"
„Ne," zalžu jen na půl. Prostě se to na mě všechno sesypalo a já se nemůžu vrhnout po hlavě na břeh dospělosti, když jsem si ještě nepromluvila s mým drahým. Slíbila jsem mu, že se ve vší počestnosti ještě přijdu rozloučit. Podle něho ze mě po aktu bude snad Lochneska či co.
„Slíbila jsem, Tayovi," zmlknu.
„Chápu. Běž." Stále se snaží držet zásad trpělivosti, i když evidentně skřípe zuby a dlaně má zatnuté v pěst.

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Innocentia - 26. kapitola: