Innocentia - 13. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Innocentia neboli nevinnost je romantická povídka, kterou vypráví hlavní hrdinka Izabel a její nejlepší kamarád Tayo. Příběh vypovídá o nesnadné lásce Chestera a Izabel. Jako provokatérka, která se ráda pře, je do něj nemyslitelně zamilovaná a nechce si to připustit. Všechny rockery z tour to k ní táhne, protože je sladce nevinná. Nejblíž k ní má však její horší polovička Tayo, který je do ní blázen a především je sukničkář, nejlepší ve svém oboru.

24.06.2011 (19:00) • Chensie • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 797×

Ona:

Zhluboka se nadechnu a snažím se ho od sebe odstrčit. Šílím z něho! Tělo mám v jednom ohni a srdce mi splašeně buší.

„Chazzy, dost!" zakňourám a prohnu se. Je mi tak blaženě, až se mi chce létat.

„Copak? Nelíbí se ti to?" Němě zavrtím hlavou.

„Nelíbí," fňuknu a znovu zapředu jako kočka, když mě políbí na krk. Miluji to! Zjistil to hned. Má radar na moje citlivá místa. Můžu se zbláznit, jakou mi to dělá radost. Tisknu ho k sobě. Hladím ve vlasech a koušu se do rtů, abych nepustila jediný slastný povzdech. Pozvedne hlavu a s ďábelským pohledem se na mě zadívá.

„Ty seš tak sladká… Tak nevinná," zavrčí a užívá si mého vyděšeného výrazu. Nahání mi strach, když vím, že on je o tolik zkušenější, ale tak nějak příjemně, až mě z toho mrazí po celém těle.

Pustí mě a přesune se se mnou na pohovku, kde mě přitlačí pod sebou, až zakňourám. Pokaždé, když se na mě takhle tvrdě přimkne tělem, rozklepu se vášní. Naštěstí si to vysvětlí mylně a povolí. Divoce mě líbá a hraje si se mnou. Jazykem se vpíjí do mých úst a já téměř nemůžu popadnout dech. Líbat se umím, ale tuhle divočinu, co provozuje Chester, nějak nezvládám. Dělá to se mnou takové zázraky, že se mi chce skučet jako zvíře a spílat bohu.

„Copak?" zeptá se omámeně, když ho od sebe odstrčím. Zhluboka se nadechnu a vyprostím se od něj.

„Chazzy… Je toho na mě moc," zamručím a posadím se dál od něj.

„Promiň…" Pohladí mě po tváři.

„Jen se tě nemůžu nabažit," zašeptá mi do vlasů.

„Nemám zrovna moc zkušeností." Dám si ruce křížem přes hrudník.

„To mi nevadí."

„S nikým jsem ještě nespala." Zadívám se mu do obličeje.

„To mi taky nevadí." Usměje se.

„Chodila jsem se dvěma…" Trochu si odsedne.

„Proč mi to říkáš?" Zadívá se před sebe, ruce složí do klína.

„Myslela jsem, že tak to chodí…" Trhnu rameny. „Řeknu ti, kolik jsem jich měla… Co jsem měla za sexuální zážitky a může se začít z čistým štítem." Zčervenám.

„Mám ti říct kolik jsem jich měl a co jsem s nimi dělal?" Napjatě na mě pohlédne.

„Ne." Zamračím se.

„Ty to nechceš vědět?" Zaujme ho to.

„Dokážu si to představit." Zašklebím se.

„A nechci na to myslet… Teď jsme spolu, ne? Máš teď zájem o mě… Tak proč by mě měli zajímat ty ostatní přede mnou?" Chytím se za hlavu. „Počítám, že jich nebylo málo!" syknu zkroušeně.

„Ale no tak." Na tváři mu to vykouzlí úsměv. Chytí mě za bradu a otočí mě k sobě.

„Teď jsi pro mě nejdůležitější ty, věříš mi?" Lehce kývnu a nechám se od něj políbit. Tempo zvyšuje sám, já se jen přizpůsobuji. Užívám si to, ale přesto mi v hlavě koluje červíček pochybností.

„Chazzy…" Vzdychnu mezi polibky. „Chci…"

„Pššt!" Nalepí se na mě víc a nechce mě nechat vyřknout svou otázku. Asi ví, že bych tím zkazila tohle všechno. Zaženu tedy pochybnosti - Co když všechny ty přede mnou byly lepší než já?! - a znovu se mu poddám, což se mu líbí. Tlačí se na mě a vášnivě se se mnou mazlí. Tělo mám v jednom ohni a v rozkroku peklo, které netuším, jak uhasit. Kroutím se pod ním a sténám mu do rtů, - což jsem si zakázala! - ale prostě to je silnější než já. Nepřemůžu to, aniž bych chtěla. Rukama stále na jeho ramenou, abych ho v případě nutnosti mohla odtlačit od sebe. I když vím, že beztak nemám takovou sílu, abych ho odstrčila. Je jako utržený ze řetězu. Naléhá na mě celou vahou svého těla a mně se to strašně moc líbí. I přes oblečení cítím jeho horkou kůži. Se zamlženým pohledem a horoucím dechem se na mě zadívá.

„Víc mi asi nedovolíš." Neptá se, oznamuje a maluje mu to na tváři trpitelský výraz. S tichým zaskučením se zadívá na svůj vzdouvající se poklopec. Pak zas sjede pohledem na mě.

„Promiň," pípnu a schoulím se do klubíčka. Jsem na tom stejně jako on, ale naštěstí u mě to není vidět.

„Neomlouvej se." Vzdychne a obejme mě. Zaboří se mi tváří do vlasů, jako by vdechoval mou vůni.

„Ani nevíš, jak je to pro mě krásný." Přitáhne mě k sobě blíž. „Od rozvodu jsem byl sám. Nikoho jsem k sobě nechtěl pustit… Tohle je po dlouhý době, co jsem si připustil tyhle pocity." Vlepí mi polibek na tvář.

„Jsi kouzelná… Strašně se mi to s tebou líbí."

„Mně s tebou taky." Usměju se stydlivě a pohladím ho po paži.

„Vážně jsi s nikým ještě nespala?" zeptá se po chvíli oddechování.

„Ne. Tayo si donedávna myslel, že se uchovávám v čistotě pro něj." Uchechtnu se.

„Máš s Tayem zvláštní vztah," řekne zamyšleně.

„Je to můj nejlepší kamarád." Pokrčím rameny.

„Ještě jsem neviděl přátele, kteří by se spolu líbali. Důvěrně se k sobě tulili… A to nemluvím o tom ostatním," připomene mi, jak v některých situacích dokážu Taye vydráždit. Mně to přijde nevinné, ale Chazzymu se asi nelíbí, když mému drahému přejíždím přes poklopec nebo se na něj nalepím, až mezi námi není žádná skulinka.

„Známe se už opravdu dlouho a ze všech stránek našeho života… Tím to asi bude."

„Taky jste spolu chodili." Zvedne obočí.

„Ano, ale to bylo takové… No, skoro stejné jako teď, akorát jsme se pořád hádali." Ušklíbnu se.

„Takže spolu jakoby stále chodíte…" řekne zachmuřeně.

„Na co narážíš?" Ohlédnu se po něm.

„Jen se to snažím pochopit." Pokrčí rameny.

„Mám Taye strašně moc ráda." Zadívám se mu do očí.

„A on má rád mě, ale mezi námi nikdy víc nebude. Věř mi, pozabíjeli bychom se, kdybychom spolu měli žít jako milenci." Konečně se usměje a obejme mě.

„A co je mezi námi?" Vím, co by chtěl slyšet. Nejspíš prostě potřebuje slyšet slova, která by mu říkala, jak moc mi na něm záleží a jak strašně po něm toužím, ale to já ještě nedokážu. Kdyby ze mě nevylítlo to vyznání, tak by se to nikdy nedozvěděl.

„Chazzy…" mňouknu a zadívám se na něj. Má pohled malého štěňátka. Chtěla bych ho obejmout a schovat před celým světem. Nejspíš mé vyznání potřebuje slyšet pro klid své duše, ale já nemůžu… Chazzy, já nemůžu.

„Jsem do tebe blázen," zašeptá a pohladí mě po tváři. Následující chvíli mu hledím do očí a dívám se, jak se pomalu zatemňují. Nakonec se rozhodnu, obkročmo se na něj posadím, přimknu ho k sobě a do uší mu tiše zašeptám.

„Neexistují hvězdy…" Chci to dopovědět, ale hlas mi neslouží. Políbím ho.

„Uvidíme se pak." Usměju se, slezu z něj. Se vzdychnutím a vyjdu ze dveří.

On:

Posadím se v prázdného tourbusu na pohovku vedle Chestera. Drží si hlavu v dlaních a skoro nedýchá.

„Co ty tady… Tak sám?" Drcnu do něj a zívnu.

„Potřeboval jsem přemýšlet," řekne tiše a dál dělá mrtvého brouka.

„Kde máš Maličkou?" Rozhlédnu se kolem sebe. Většinou ti dva jsou jako siamská dvojčata a rozdělit je není jen tak lehké.

„Ani nevím."

„Chazzy, co je s tebou?" Zadívám se na něj pozorněji. Konečně se probere z nečinnosti a pohled mi oplatí.

„Já vůbec nevím…" Nechápavě zavrtím hlavou.

„Řekl jsem Iz, že jsem do ní blázen… A ona mi na to po chvíli přemejšlení odpověděla, že neexistujou hvězdy." Zachmuří se. „Vůbec nevím, co tím myslela..."

„Přece ti vyznala lásku." Ušklíbnu se. Nechápavě na mě zahledí.

„Já vím. Jen je těžký se v těch jejích rébusech vyznat, ale když už od ní chceš ty slova slyšet, tak je přece musí nějak zaobalit, aby si psychicky neublížila." Zívnu.

„Přeložím ti ten její vzkaz… Neexistují hvězdy, protože existuješ ty." Zadívám se na něj. Tvář se mu rozjasní v širokém úsměvu.

„Je romantická."

„Jo, je… Jen má problémy s vyjadřováním, dej jí čas." Mrknu na něj.

„Kdybys zase něco nevěděl, klidně přijď, přeložím ti to." Zazubím se a podívám, kdo přichází.

„Ahoj maličká." Nechá se ode mě oslintat a pomalu dojde až k Chazzymu. Posadí se vedle něj a s obdivem se na něj zadívá.

„Co plánuješ na dnešní večer?" Mrknu na ni. Sám už mám totiž vymyšlenou mírnou zábavu, když Mekka bude zas na cestách. Věřím, že se to Izabel bude líbit. Jen trhne rameny.

„Něco bych měl." S lehkým uzarděním se na mě zadívá.

„Co trochu perverzní zábavy?" To už jí na tváři vymaluje úplný stoprocentní úsměv.

„Ty zvíře." Zazubí se.

„Cos vymyslel?"

„To budeš koukat!" Zvednu se a dojdu pro lehce erotickou hru "Prasečinky" a ukážu jí její obsah.

„To bude odvaz." Řehní se a po chvíli se zarazí.

„Ale to se asi nedá hrát jen ve dvou, ne?"

„Proč ve dvou? Chazzy se určitě přidá… Co, Chazzy." Drbnu do něj, zatímco objímá mou drahou kolem pasu a tulí se k ní.

„Jasně." Přikývne.

„Mike s Joem a Phoenixem jsou taky pro každou srandu, takže nemám strach. Nakonec překecáme Annu a společně si to všichni užijem." Vypláznu mlsně jazyk.

„Bezva! Nemůžu se dočkat." Vrhne se na mě maličká. Začneme se došťuchovat a lechtat. Tohle její spontánní chování mi ták chybělo!

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování