OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » I´m lost without you

24.01.2010 (20:00) • LonelyRebel • Povídky » Jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 1037×

Dovolte mi, abych vám vyprávěla jeden příběh, který se odehrál v dávných dobách. V dobách, kdy muži o srdce dámy museli chrabře bojovat a oceány křižovaly pirátské lodě.

V jedné daleké zemi žil pirát, který byl postrachem všech ostatních, bylo to tak dávno, že už není známo ani jeho jméno, každá z pověstí o něm vypovídá jinak. Tento pirát měl velkou loď s posádkou, do které chtěl patřit snad každý, kdo snil o rabování a rebelii proti tehdejší vládě.

Kapitán pirátské lodi byl velmi hamižný a podle posádky měl srdce z kamene.

Ano, teď si asi říkáte, že byl jako každý druhý pirát, ale nebylo tomu tak.

Jednoho dne potkal kouzelnou dívku. Byla snad nejkrásnější z dívek, které kdy spatřil. Měla dlouhé vlasy, které na slunci připomínaly čistý bronz a přímo se třpytily, světlou téměř průsvitnou pleť a její jasně zelené oči ho pohltily.

Nebyla jen tak obyčejná, patřila ke královské rodině. Co víc byla dcerou tehdejšího vládce, ale už dlouho plánovala nepozorovaný útěk, protože byla nucena vdát se za rozmazlené princátko z vedlejší země, aby se jejich mocnosti spojily a vytvořily největší té doby.

A právě náš pirát ji nabídnul možnost rychlého úniku pryč a ona s vděčností přijala. Na druhý den ode dne, kdy se spolu seznámili, se v noci vykradla ven ze zámku a utíkala k přístavu, kde už na ni čekal její zachránce nebo spíš komplic při útěku a odvezl ji na jeho loď, kde ji pirát choval jako v bavlnce, protože jeho srdce od chvíle, kdy ji poznal tálo, rozétkalo se láskou pro ni a ani dívka se netajila sympatiemi k pirátovi.

Ovšem každá pohádka má zápornou postavu. Když se po několika dlouhých dnech doplavili k jednomu přístavu, tak narazili na zvěsti o velkém pokladu a tomu jako správný pirát nemohl odolat.

S pomocí místních lidí nalezl muže, který celé tyto zvěsti šířil. A ten mu prozradil, že poklad celého světa je ukrytý v samotném nitru, tam kam se nikdo neodváží, tam kam to člověku strach nedovolí, najdi ho a staneš se nejbohatším a nejšťastnějším na planetě.

I když to byla hádanka, kterou pirát zatím moc dobře nechápal, byl odhodlán tento poklad získat a překonat strach, o kterém příběhy hovoří.

Když všechno co se dozvěděl vypověděl na lodi spustil se povyk. Někteří pověrčiví piráti byli proti hledání tohodle zlata, protože věřili, že musí být prokleté a čeká je záhuba, ti otrlejší, ale povzbuzovali svého kapitána v hledání a chtěli ho najít.

Jen dívka to všechno pozorovala z povzdálí a její výraz byl neurčitý. Nebyl ani zachmuřený ani nijak rozjasněný, spíše zamyšlený.

„Co na to říkáte vy, drahá?“ oslovil ji a vytrhl z jejího vnitřního zahloubání.

„Můj názor není důležitý...“
„Ale ano, pro mě je.“
„Nesouhlasím s tím.“

„Proč?“

„Příjde mi to nebezpečné a riskantní. Ani nevíte, kde tento poklad...“ řekla to téměř s opovržením. „máte hledat!“

„Je ukrytý v samotném nitru... Musíme do středu Země.“
„Může to být jen pouhý výmysl pomateného starce...“ namítla znovu dívka.

„Chcete zpochybňovat jeho úsudky?“
„Ne! To nechci, ale taktéž nechci, aby se něco stalo vám.“
„Nebojte se o mě...“

„Bojím se o vás. Bojím se, že kvůli pokladu ztrácíte zdravou mysl, kapitáne.“

„To není pravda.“
„Ale ano, to je, a proto vám musím dát na vybranou: Nemůžete mít mě a zároveň poklad, proto máte šanci si zvolit:Má osoba nebo poklad.“

V pirátově tváři se zračil šok. Nikdy by nic takového nečekal.

„Nemůžete... Vy... To nejde...“

„Ale ano...“
„Musíte mi dát čas na rozmyšlenou!“ a tehdy si dívka uvědomila, že tento boj prohrála. Pirátovo srdce touží jen po zlatu a nikdy tam pro ni nebude dostatek místa.

Celá zkroušená a s pocitem osamění, v noci ukradla člun, na kterém se vydala na rozbouřené moře. Věděla, že bez piráta nemůže dál žít, její srdce bylo zlomené a rozdupané na tak malé kousky, že už by jej nikdo nedokázal sestavit dohromady.

Přála si tedy objevit nějaká skaliska, ze kterých by se mohla vrhnout do vody, ale moře jako by její velký žal a tiché prosby vyslyšelo a velká vlna ji smetla pod hladinu a zničila dřevěný člun tak, že z něj zbyly jen třísky.

A co se stalo dál?

Pirát celou noc nespal a dole ve své kajute hleděl do stropu. Ráno, když slunce vylezlo zpod mraků se rozhodnul. Pevným krokem přišel k malé komůrce, kterou obývala dívka jeho srdce.

Zaklepal, ale nikdo se neozval, proto zabušil silněji. Když se stále nic nedělo vkročil dovnitř, ale po dívce nebylo ani památky.

Celá posádka ji hledala, ale jediné co zjistili bylo, že člun je pryč.

Piráta to ranilo. Schoulil se do svého nitra a už nikdy nebyl stejný jako předtím. Prokřižoval snad všechna moře a oceány, ptal se na každé pevnině, ale po dívce jako by se zem slehla.

Bylo pozdě, příliš pozdě na to, aby jí řekl, co si vybral. On si vybral lásku, vybral si ji. Zapomněl na celý poklad, kvůli ní by se vzdal i své lodi a posádky. A tenkrát si uvědomil, co znamenala starcova hádanka: poklad celého světa je ukrytý v samotném nitru, tam kam se nikdo neodváží, tam kam to člověku strach nedovolí, najdi ho a staneš se nejbohatším a nejšťastnějším na planetě.

Nebylo to žádné zlato ani stříbro nebo drahé kameny. Byla to láska, kterou každý choval ve svém vlastním nitru, ale někdy vás strach z jejího neopětování odradil od jejího nalezení.

Tento pirát svoji šanci promeškal a pykal za to celý svůj život, údajně doteď bloudí moři a hledá svoji milovanou dívku, nebuďte jako on a nečekejte do doby než bude pozdě, abyste nalezli váš poklad.

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek I´m lost without you: