OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Upíří deníky - Zavržení - 1. kapitola

14.12.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 9× • zobrazeno 2653×

Trailer!!!

Upíří deníky – Zavržení –

S každým nádechem jsem cítila svou smrt, každým pohybem, který jsem způsobovala, jsem cítila otupující bolest, která nechtěla zmizet.

Věděla jsem, že brzo přijde konec, konec, který jsem nechtěla.

                                                                                           1. kapitola

Pohled Teresy:

Nemohla jsem popadnout dech, asi jsem se nadýchala hodně kouře.

„Panebože,“ řekla Elena a přiřítila se k nám.

Damon na tom byl dobře, jelikož jsem mu dala svou krev.

„Vezmu jí domů,“ řekl Damon Eleně.

„Musí do nemocnice,“ protestovala Elena.

„To je dobré, já se o ní postarám,“ řekl rychle. Vzal mě do náručí a pomalu se mnou odcházel.

„Bude to dobrý,“ pošeptal mi za pochodu.

„Já vím, že jo,“ odpověděla jsem pohotově.

„Mohla ses zabít,“ řekl vážně.

„Já vím,“ řekla jsem s úsměvem.

„Nikdy to už nedělej, prosím,“ řekl ztrápeně.

„Pokud se do ničeho nezapleteš, tak ne,“ řekla jsem oklikou.

Damon mě odnesl do postele a lehl si ke mně.

„Proč jsi mě zachránila?“ zeptal se najednou.

„Záchvat adrenalinu?“ řekla jsem ospale.

„Vtipné hlášky ti nejdou, když jsi unavená a očividně ti není moc dobře,“ řekl Damon jasně.

Cítila jsem, jak na mne upadla únava, necítila jsem nic. Byla jsem v jakémsi tranzu. Nezdál se mi žádný sen, nýbrž jen nějaké útržky.

„Ty jsi tady zůstal?“ zeptala jsem se Damona ráno, když jsem se vzbudila.

„Nemohl jsem tě nechat samotnou,“ řekl to jako samozřejmost.

„Děkuji,“ řekla jsem rychle.

„Ty děkuješ mně? Vždyť jsi mi zachránila život,“ řekl vážně.

„Tak ohromné to zase nebylo, vždyť jsem se málem udusila a ty jsi mě musel dostat domů,“ řekla jsem s úsměvem.

„Tady to pro mě ještě nikdo nikdy neudělal,“ řekl rychle.

„Tak jsem první,“ řekla jsem s tím jistým úsměvem, který jsem už dlouho nepoužila.

Najednou jsem si něco vybavila, něco, co jsem včera řekla Eleně. Nevím, jestli jsem to řekla doopravdy, nebo jsem si to jenom vysnila.

„Elena…“

„Spí, přišla tě asi devadesátkrát za noc zkontrolovat,“ řekl jasně.

„A to jsi tady byl?“ zeptala jsem se udiveně.

„Blázníš? Ta by mě vzala koštětem,“ řekl se smíchem.

„A co Stefan?“ zeptala jsem se rychle.

„Ty se asi zeptáš na všechny, co?“ řekl pobaveně. Na to jsem jenom s úsměvem přikývla.

„Takže, Stefan je v pohodě, ti chlapi ho zavřeli do jiné místnosti, odkud se po dvou hodinách hravě dostal. Jeremy je zmatený, ale šťastný, jelikož si na té slávě našel holku, Jenna je ze všeho rozhozená a ten její chlap jí až do půlnoci utěšoval,“ řekl Damon jako básničku.

„Jeremy má holku?“ podivila jsem se.

„No, jak se to vezme…“

„Co jsi mi zatajil?“ řekla jsem polo křikem.

„Ona není tak úplná holka,“ řekl a pokrčil rameny.

„Ona je chlap?“ řekla jsem zděšeně. Damon se začal tak nahlas smát, že málem probudil celý dům.

„Ne, to rozhodně není, no, ona je tak trochu jako já,“ řekl a raději zavřel oči.

„On chodí s upírkou?“ řekla jsem vážně.

„Ty nebudeš řvát?“ podivil se.

„Řvu snad po Eleně, že chodí s upírem?“ zeptala jsem se jasně.

„To jsem si oddychl, vážně,“ řekl jistě.

„Myslel jsem si, že tě tady najdu, ale netušil jsem, že v takové poloze,“ řekl Stefan u okna. Není divu, že se divil, jelikož jsem byla kolem Damona pěkně obtočená.

„Už i ty chodíš oknem?“ podivila jsem se.

Stefan jen zakoulel očima.

„Chtěl jsem ti jenom vyřídit, že je všechno v pořádku, nikdo nás nepodezírá, a zítra bude pohřeb,“ řekl Stefan Damonovi.

„Pohřeb?“ zhrozila jsem se.

„Starosty,“ řekl ihned Stefan.

Najednou jsem si uvědomila starostu v té staré barabizně.

„On nebyl upír, sebrali nepravého,“ řekl Damon jistě.

„Tak já už raději půjdu a Tereso, díky,“ řekl Stefan a zmizel.

„Proč mi děkoval?“ zeptala jsem se rychle.

„Nemám tušení,“ přiznal Damon.

„Asi si půjdu dát sprchu,“ řekla jsem a vstala jsem z postele, zvláštní bylo, že jsem byla v pyžamu.

„Ty jsi mě převlíknul?“ řekla jsem udiveně.

„Nemohla jsi spát v riflích, a neboj, nic jsem neviděl,“ řekl s úsměvem.

„Proč ti jenom nevěřím,“ řekla jsem jasně.

„Nevím,“ řekl a pohodil rukama. Vzala jsem si župan a vrazila jsem do koupelny. Rychle jsem na sebe pustila vodu, která smyla všechnu špínu, všechen popel, co jsem měla na sobě.  

Vyčistila jsem si zuby, a snažila jsem se nějak učesat. Zabalila jsem se do županu a vkročila jsem do mého pokoje.

Damon stále seděl na posteli, vypadal trochu sklesle.

„Co se děje?“ zeptala jsem se najednou.

„Jak mě bereš?“ zeptal se rychle. Tak to jsem trochu nepobrala.

„Jak to myslíš? Jak tě beru…“

„Máš mě ráda jako kamaráda, nebo jako něco víc?“ zeptal se a své oči měl na mne upřené.

Tak co? Jak se vám líbila 1. kapitolka? Budu ráda za komentáře. :))

Terry...

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří deníky - Zavržení - 1. kapitola: