OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Ranní ptáče, dál...

16.12.2013 (10:00) • Devi • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 1303×

Když budík zazvoní, zavrže pohovka,

pokojem proletí peprná nadávka.

To zas ten krám jeden k práci mě budí,

nechápe, netuší, jak mě tím prudí.

Nazuju bačkůrky, protáhnu kosti,

v kloubech mi zapraští, ach, to je k zlosti.

To brzké vstávání mě jednou skolí,

raději proženu ten budík holí.

Cesta ke koupelně chodbou je dlouhá,

když loučím se s postelí, srdce mi puká.

Zrcadlo, zrcadlo, řekni, kdo je v zemi zdejší…

Ha ha, snad nemyslíš, že ty jsi po ránu nejkrásnější?

Protivný odraz, můj věčný nepřítel,

na hlavu narazím raděj slušivý pytel.

K snídani kafe, jako vždy nestíhám,

své ranní vzpruze od dveří zamávám.

Co je však kofein oproti běhu?

Litý boj s autobusem na zastávku vedu.

Zvítězím já? Anebo on?

Hurááá, dneska jsem šampión.

Jen co v hokně dosednu na židli svoji,

šéf u mého stolu naštvaný stojí.

A mě tak napadá jediná věc,

že to ranní ptáče je pěknej kec.

Autor: Devi, v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Ranní ptáče, dál...: