OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Hvězdy

21.09.2009 (14:00) • Soren • Básničky • komentováno 1× • zobrazeno 1608×

Kdo nahoře sídlí tam?
Bývá tady dole jen klam,
To smutné hvězdy jsou,
Svítí na cestu tvou.

Kam však míříš poutníku?
Nezůstávej tu ani chvilinku,
Žeň koně dál a dál,
Aby ani vítr tě nedovál.

Tam příběh budu povídat,
Smutný víc než tvůj tmavý šat,
Malá dívka zpovídala otce,
Kdo z něj udělal vdovce.

Muž na nebe se zadíval,
Nic však neříkal,
Dívka na něj zvědavě pohlédla,
V jeho tváři bolest zahlédla.

V tom muž promluvil,
V dálce vlk zavyl,
Mluvil o lásce dvou,
Hvězdy zářily tmou.

Matka otcem zavrhnuta,
Čarodějem prokleta,
Hvězdou se stát měla,
Já měsícem být měl.

To byl náš úděl,
V tom ses narodila,
Matka se nás vzdala,
Pro nás se obětovala.

Tys z nebe padala,
Hvězda z tebe byla,
Cítil jsem v nás změnu,
V tom jsme stáli na hřebenu.

Tady, co stojíme, to bylo,
Kde nás jeho kouzlo zanechalo,
Už deset let to je,
Kdy tuto noc pláče.

Vidíš, hvězdy padají,
Její vlasy jí plají,
Zasněně se zadívá,
Dívku chvíli nevnímá.

Sama na nebe se podívá,
Cítí se konečně svá,
Jezdec jel dál,
O příběhu přemítal.

Vhodná slova nenašel,
Měsíc konečně zašel,
Konečně zastavil se,
Na nebe zahleděl se.

Hvězdu padat viděl,
V tom v dálce roh zarděl,
Jezdec na útěk se dal,
Příběh v mysli dál.

Autor: Soren (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Hvězdy: