OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Žiju druhý život 5. kapitola

13.11.2012 (14:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 665×

Sedím před ním a usmívám se. Nahýbám se k němu a hodlám ho políbit. DUFF. Ozve se výstřel. Se slzou v očích kouknu na Bena. Podívá se na mě a otevře pusu. Zakroutí hlavou. Šáhnu si na hrudník. Dám si prsty před obličej. Krev. Kruci. Podívám se na něj. Snažím se naznačit ústy miluju tě, ale to už padám z postele v bezvědomí. Poslední, co si pamatuji, je těžký dopad a pak už jen můj bílý koberec.

Prudké nadechnutí mi způsobí menší šok. Budím se vedle cizího kluka, v cizí posteli, v cizím pokoji. Ani bych se nedivila, kdybych byla v cizím městě nebo státu. Kluk vedle mě se přetočí, odhalí mi svoji holou prdel. Kouknu se rychle pod peřinu. Jsem taky nahá. Kruci, kruci, kruci. Beru si deku, čímž kluka ještě víc odhaluji a taky probouzím. Sedne si a prsty si projede vlasy. Krásné blond. Celý je pěkný. Trošku svaly a asi o hlavu větší jak já. Já? Hledám zrcadlo. Kouknu na sebe. Jsem to pořád já.

„Stacey? Co se děje?" koukne na mě. Natáhne si bílé boxerky a jde ke mně. Obejme mě zezadu, ale já se mu vyvléknu a jdu zpátky do pokoje. Beru si oblečení, které tipuji jako moje, a oblékám se. Když jsem před ním nahá, zkoumavě si mě prohlíží. 

„Co je?" řeknu, jen zakroutí hlavou. Něco mi to připomíná. Nebo někoho. Chci odejít. Otevírám dveře.

„Kam deš?" řekne a nestále mě pozoruje.

„Hledat svůj pokoj." Divně se na mě zatváří.

„Tohle je tvůj pokoj." Vyjde ze mě jen ohh a pak pokračuji do pokoje.

„Tak bys měl jít ty." Alespoň, že vím kde mám pokoj. Koukne na mě a ani s nehne.

„Stacey, ale..." Začnu ho vystrkovat ze dveří.

„Promiň, ale ani nevím jak se jmenuješ." Vystrkám ho a dál si jen tak koukám z okna. Chvíli ještě buší a pak otevře. Už na něj chci zakřičet, když na moji postel skočí nějaká holka. Než stačím něco říct, už sama mluví.

„Tak co? Spali jste spolu? Jaký to bylo? Povídej." Koukám na ni.

„Promiň, ale kdo jsi?" Jako by do ní uhodil blesk.

„Stacey? Si děláš srandu, ne? Jsem Glorie. Tvoje nej kamarádka." Glorie? Kruci. Neznám.

„Víš, já jsem včera spadla ze schodů a doktor říkal, že si asi nebudu první dva tři dny nic pamatovat." Lež, jak já nerada lžu.

„Ale to je hrozný. Takže si vlastně nepamatuješ vůbec nic?" Posadím se vedle ní.

„Vlastně ne. Nevíš, jak se jmenoval ten kluk?" Posadí se do tureckého sedu. Vypadá natěšeně, že zrovna ona mi může všechno říct.

„Takže, to byl Jasper. Všechny holky tady ho žerou. Jo...a jsme už tři roky na této škole. RSS. Nebo-li Romund Slidley School. No a ty jsi ho na včerejší párty sbalila. Všichni na tebe čuměli, jak jsi kroutila vedle něj zadkem. Byla to bomba." Kouknu na ni zděšeně.

„Já...já, že ho sbalila?"

„Jo," odpoví rychle. „Musíš to zkusit znova." Dojde jí zpráva. „Prostě musíš."

„Co se děje?" Sáhnu ji po mobilu. Nestačí mě chytit a já ji ho vezmu. Přečtu si zprávu. STACEY SE S NÍM NEVYSPALA, TEĎ MI TO ŘEKL!!! L.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Žiju druhý život 5. kapitola: