OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Volba osudu 16



Volba osudu 16Nastal čas loučení, vítání i boje.

16

Boj začíná

 

Charlie se prohnala sálem a chodbou.

„Seimone!“

Proběhla dveřmi do knihovny. Seděl tam.

„Potřebuju... Seimone!“

Dál si v klidu četl. Vůbec netušil, že tu je. Zahleděla se na lampu na stolku. Ta se prudce roztříštila o zeď, jako by s ní někdo mrštil.

Seimon konečně vzhlédl. Podíval se po prázdném pokoji a s naprostým klidem se natáhl po záložce na stolku.

„Seimone, musím s tebou mluvit!“ zakřičela na něj naprosto zbytečně.

„Pokud je to tak důležité, abys mi házela s věcmi, tak na to budeš asi potřebovat tělo.“

Zarazila se. Věděl to. Čekal na to.

Vyrazila na chodbu a pak po schodech vzhůru. Vtrhla do svého těla tak prudce, že se rozkašlala. Skulila se z postele a vyrazila zpátky dolů.

Stál dole u schodiště. Neviděla na něm ani známku neklidu nebo obav.

„Zvládnu to?“ zarazila se.

Přikývl.

„Je sice zkušenější, ale na někoho jako jsi ty rozhodně není připravený.“

„Někdy si nejsem jistá, jestli mě chválíš nebo urážíš.“

Všimla si pláště, která měl přehozený přes ramena.

„Jak projdu, už tě nikdy neuvidím,“ došlo jí.

Zakroutil hlavou.

Došli až do zrcadlové síně a on si dal kapuci přes hlavu. Natáhl ruku a zrcadlo a pohnulo k nim. Zůstal po něm jen zdobený zlatý rám na zdi. Jeho plocha se zvětšovala až byla dost veliká, aby pohodlně prošel celý člověk.

„Netušil jsem, že to kdy řeknu,“ zarazil se a podíval na ni, „ale budeš mi chybět.“

 

Deril poslal Olivera domů hned, jak byl čistý vzduch. Tohle se ho netýkalo a čím méně jich tu bude, tím líp. Měl totiž nepříjemný pocit, že se něco semele.

„Derile? Co se děje?“ ozval se jeho otec.

„Náš soused, Nexner, je jeden z nás. Viděl jsem ho a on asi celou dobu ví o nás.“ Na chvíli se odmlčel. „Nemám z něj dobrý pocit.“

„Myslím, že má pravdu,“ přitakala babička a sledovala, jak se ulicí valí bílá hustí mlha. Během chvilky pohltila všechno.

„Počkejte tady.“

Deril sledoval otce, jak vyšel před dům. Mlha se držela asi metr před jejich domem, dál už ne. Ponořil do ní dlaň a kousek nabral. Tohle nebyla obyčejná mlha.

„Tati?“ Deril se objevil vedle něj.

„Derile, vrať se do domu!“

Ten nestihl ani zareagovat. Najednou zmizel. Jako by ho něco popadlo a vtáhlo dovnitř. Vrhl se za synem, ale jakmile se vnořil do bílé mlhy, neviděl a ani neslyšel naprosto nic. Naslepo šmátral pažemi okolo, ale naprosto bez úspěchu. Během chvíle i on sám netušil, kudy přišel.

 

„Co je...“ Paní Frostová zůstala zíral vyděšeně na černou trhlinu, která se objevila za domem. Vyčerpaně se zhroutila do křesla. Začínalo toho být na ni moc. Jako by se roztrhl samotný vzduch a prasklina se stále rozšiřovala.

Její tchýně se ocitla vedle ní. Věděla, co to je, ale netušila, zda je to dobré znamení nebo naopak další katastrofa.

Z černé nicoty vystoupila postava a na sobě měla plášť.

„To je Seimon.“

Vyrazila za dům. Byl to ten, co jí odvedl její vnučku a teď se tu objevil znovu!

Zarazila se, když se něco za ním pohnulo. Nevěřícně zírala na postavu za ním. Byla starší, ale byla to ona. Poznala by ji kdekoliv.

Charlie zahlédla babičku, ale přesto se nedokázala k ní rozběhnout.

„Děkuju,“ hlesla. Chtěl zakroutit hlavou, že to byla jen vzájemně prospěšná dohoda, ale ona se vyhoupla na špičky a políbila ho. Bylo to vlastně jen lehké otření rtů, přesto ho to přikovalo na místě.

Usmála se na něj a pak teprve rozběhla k domu.

„Kde je Deril?“ vyhrkla, hned jak doběhla k babičce a sevřela její vetché prsty v dlaních.

„V té mlze.“

Nečekala a rozběhla se okolo domu.

Její babička se znovu zahleděla na postavu v plášti. Nechápala, co to mělo před chvílí znamenat. Seimon se po chvíli konečně pohnul a otočil na ni. Viděla, jak zvedl ruce a zahákl je za okraje látky. Stáhl si kapuci a ona zůstala zírat na jeho tvář. Jen jí pokývnul a otočil se. Před jejíma očima znovu zmizel v černé trhlině.

 

Charlie se bez jediného ohlédnutí vrhla do husté mlhy.

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Volba osudu 16:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!