OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Upíří kámošky - 1. kapitola

15.05.2011 (13:00) • FailleDraco • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1364×

1. kapitola

Obě dvě dívky se otočily po zvuku. Nikdo za nimi nestál. Všude byla jenom tma a tmavé stromy vrhající dlouhé strašidelné stíny. Bruneta zatřepala hlavou a přitáhla si lehkou bundičku blíž k tělu. Blondýnka se škodolibě usmála a položila Týně ruku na rameno. Týna vyskočila o dobrých třicet centimetrů nahoru a otočila se na svoji kamarádku. Bruneta vrhla na Leničku naštvaný pohled, zatnula ruce v pěst a cedila skrze zuby nepěkné nadávky na účet svojí kamarádky. Obě dvě dívky dál pokračovaly v cestě.

Další křupnutí větvičky je donutilo zastavit. Obě dvě se nervózně poohlédly. Nikde nikdo. Obě dvě dívky se to rozhodly brát na lehkou váhu. Určitě si z nich dělá srandu zase ten magor Martin. Obě dvě se otočily zpátky a blondýnka přitom pohodila záplavou svých blonďatých loken.

Ani jedna z dívek však netušila, že si z nich nikdo nedělá legraci, ale že je už několik minut pozoruje nejnebezpečnější lovec, upír.

Zpoza stínu stromu se vynořila vysoká postava a zastoupila dívkám cestu. Obě dvě díky zhodnotily muže kritickým pohledem a poté se podívaly na sebe. Obě dvě dospěly ke stejnému názoru, dokonce i bruneta, která má taky roztodivné modely ve svém šatníku.

„Ten má ale hrozný hadry,“ řekly společně. Upír na ně zíral, div že mu nevypadly zuby. Dívky propukly v hlasitý smích, když viděly jeho nechápavý výraz.

Upír si v tuto chvíli pomyslel, že ho nemohlo nic horšího potkat, protože dvě vytlemené puberťačky jsou horší než Chuck Norris skřížený s Jackienem Chanem a Stevenem Segalem.

Obě dvě dívky poznaly, že je zle, když začal ten muž vrčet. Teda až na značně podnapilou Leničku, která si myslela, že má halucinace. Jenže to by vedle sebe nesměla mít brunetu, která byla značně střízlivá, dva velký panáky vodky ještě nikomu neublížily. Stáhla blondýnu, která je o několik málo centimetrů vyšší, za sebe a lehce se přikrčila. Muž se zákeřně usmál a vrhl se na obě dívky. Týna ještě stihla odstrčit svojí kamarádku do příkopu. Lenka, celá otřesená, najednou uslyšela mužský hlas: „Sakra, zase budu na dietě!“

Upír se totiž vrhl na brunetu, která se bránila známým chvatem, který útočníka na dlouhou dobu ochromí. Kopla totiž útočníka podpatkem do rozkroku. Upír se nestihl chytnout ani za bolavé místo a Týna mu spadla do náruče, jelikož se jí podlomila noha. Když byla bruneta v upírově náručí, tak se Lenka vyškrábala na kraj příkupu, udělala postoj ala Titanic, zařvala: „Ustup, Satane!“ Snažila se udělat jakýsi chvat z teakwanda a hodila záda zpět do příkopu. Kristýna si pomyslela jediné a to, že je to nejhorších pět sekund jejího života, nejenže nejspíš samotná umře, ale ještě se nahoře potká s Lenkou. A to si bláhově myslela, že od ní bude mít alespoň po smrti pokoj. (Poznámka jedné autorky: To je blbost. Já bych si to normálně nemyslela.)

Upír se mlsně olízl a zařval něco ve smyslu: „Hamů papů!“ a vrhl se na krční tepnu brunety. Div se až neoblizoval za ušima, jelikož Týna má krevní skupinu AB pozitiv a to je jeho nejoblíbenější. Bohužel si však na krvi nemohl pořádně smlsnout. Ona Kristýna je totiž nadaná dívka, umí číst, psát a počítat. Upír z ní ale vycítil i něco jiného, jakýsi potenciál, něco, co nikdy předtím v krvi smrtelníka necítil. Odtáhl se proto od její krční tepny a položil její polomrtvé tělo na silnici. Naštvaně zaklel: „Sakra, zase budu na dietě!“ Radši si došel pro moučník.

Seskočil za blondýnkou do příkopu, vzal si pilníček a nabrousil si špičáky. (Poznámka autorek: Staří upíři jsou trošku opotřebovaní, tudíž součástky občas vypovídají službu a musí se udržovat v perfektním stavu.) Vrhl se na Lenčin krk a chtěl si dopřát svoji vytouženou večeři, ale to by mu pan Osud nesměl zasadit další ránu. Osud chtěl nejspíš vykoupit životy obou dívek, jelikož i krev Lenky v sobě měla magickou podstatu, skrytý potenciál. Odtrhl se proto od Lenčiny tepny a znechuceně se opřel o kmen stromu. Sám k sobě potichu pronesl: „Já se snad nikdy nenajím, všude mají zavřeno.“

Mezitím se obě dvě dívky měnily v tvory noci, nebezpečné zabijáky, ale bude ještě dlouho trvat než se z nich stanou monstra bez duše.

***

Kristýna sebou ještě několikrát trhla. Zhluboka dýchala a snažila si urovnat vzpomínky z toho osudného večera. Jdou z párty. Muž. Upír. Když jí došla tato skutečnost, že je napadl upír, tak otevřela oči a bleskově se posadila. Byla v lese. Začala se rychle otáčet kolem sebe. Hledala svoji kamarádku. Našla ji. Ležela jenom několik metrů od ní a nepatrně sebou cukala. Lenčino srdce sprintovalo ke svému zániku, ale to ani jedna z dívek nevěděla. Možná jenom tušily, o co jde.

Lenčino srdce ještě několikrát udeřilo. Na nějakou dobu jí srdce utichlo, ale pak se opět probudilo k životu. Tlouklo sice o něco pomaleji a tišeji než lidské, ale stále tlouklo. Bruneta ke své kamarádce dolezla po kolenou a řekla: „Hele, kde je ten Vlad?“ Lenďa se na svoji kamarádku nechápavě podívala a vyhoupla se dosedu.

„O kom je řeč? A je alespoň hezkej?“ Týna si zoufale povzdechla a dala se do vysvětlování.

„Vlad III., řečený Napichovač, byl valašským knížetem, který žil v letech od 1431 – 1476 našeho letopočtu. Vlad proslul zejména svou krutostí: upálil všechny chudáky, které pozval na hostinu, aby tím snížil chudobu v zemi. Nechal přibít Turkům turbany hřeby na hlavu, jelikož si je odmítli sundat. Jeho nejoblíbenější činností však bylo napichování obětí na kůly. Vlad se Valašska... “

Lenka na svojí kamarádku vykulila nevěřícně oči a v duchu si řekla: ‚A už je to tady zase.‘ A spustila na Týnu ve svojí mateřštině.

„Christy, get real. You’ re poisonous! It‘ s really boring!“

„Ok, Vlad was a vampire, Dracula.“

Lenka přikývla na srozuměnou a vstala s tím, že půjdou najít upíra. Bloudily chvilku po lese, než ho objevily u vysávání veverky. Týna se naklonila k Leničce a potichu jí pošeptala: „Veverky jsou zkáza lidstva.“

„A to mi to jako musíš cpát pokaždé, když na nějakou narazíme?“

Bruneta si povzdechla a našpulila rty jako malé dítě, kterému seberete hračku. Lenička si povzdechla a usoudila, že Týna mluvit nebude, proto se rozhodla jednat sama.

„Pane, máte manželku?“ Upír na ni vytřeštil oči, odcucl se od veverky a posadil se nadšeně na spadlý kmen stromu. Stáhl Leničku za rukáv vedle sebe a podíval se jí do očí.

„Máš zájem?“ optal se zamilovaně.

„Proboha, jenom to ne,“ zděsila se upřímně blondýnka a snažila se dostat, co nejdál z jeho dosahu. „A znáte Cullenovi? Jestli jo, tak ty sráče pozdravujte a řekněte jim, že je jednou dostanu!“ Lenka ho poté zásobila dalším množstvím otázek typu: „Máte děti? A to budu mít jako zlatý oči? Já abych věděla, jaký si mám koupit stíny. Pane, znáte Boba Marleyho? A kolik vám vlastně je? A znáte marihuanu? A můžeme vám říkat Taťko?“ Upír byl z těchto otázek značně mimo, ale ještě než stačil odpovědět na lehčí otázky, tak se do toho zasáhla Týna.

„Hele, Leni, nechceš se zeptat na něco užitečnýho? Já jen že bych ráda věděla, jak se živíme.“

Poté jim upír, jak později zjistily Ian, odpověděl na všechny jejich otázky, a že jich bylo hodně.

Autor: FailleDraco (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří kámošky - 1. kapitola: