OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Trýznitel - 6. kapitola

20.12.2012 (17:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1206×

Sbalila jsem si svých pět švestek a naštvaně si to štrádovala domů. Měla jsem pocit, že cítím jeho pohled, i když jsem byla dávno z kanceláře venku. Tyler si prostě umanul, že mě dostane, a to za každou cenu. Dokáži vůbec ustát ty jeho věčné sebevědomé narážky? Strašně se děsím toho, že se vrhnu do jeho spárů a opravdu nebude cesty zpět. Šla jsem pomalu a jistě domů a přitom jsem měla tendenci pořád pozorovat, jestli za mnou nejde, jestli mě náhodou tajně nesleduje. Myslím, že mě určitě bude sledovat. Ví, kde bydlím. Ví, o čem sním. Připadala jsem si jako v kleci. Jako bych byla ptákem, který má závaží na nožce a nemůže vzlétnout. Takhle jsem přemýšlela celou cestu do mého bytu a v pak v kuchyni, obývacím pokoji i ložnici. Nemohla jsem ho za žádnou cenu dostat z hlavy, jako by se mi tam uhnízdil parazit.

Šla jsem do sprchy a nechala na sebe snášet proudy teplé vody. Snažila jsem se uklidnit a trochu ulevit mé tak ním zkažené mysli. Měla jsem toho za těch pár dní plné zuby. Najednou se objevil v mých snech a pak i v práci. Byl jak můj stín. A ty jeho smaragdově temné oči, pořád mě pronásledovaly. Tyler dosáhl přesně toho, čeho chtěl. Horší bylo, že až usnu, bude v mém snu a nedá mi vydechnout. Pomalu jsem se oblékala a pak si šla uvařit čaj do kuchyně. Kdyby mi Tyler neřekl, že mě bude otravovat, dokud mu nepodlehnu, už dávno bych byla v říši snů. Jenže dnes jsem ho už nechtěla vidět, tak jsem spánek oddalovala na co nejpozdější dobu.

Po hodinovém sezení a přemýšlení u vystydlého čaje se mi začala klížit víčka a já věděla, že se spánku vyhnout nelze. Zítra musím být v práci alespoň trochu při vědomí a toho nejsem bez osmihodinového přídělu spánku schopná.

Vlezla jsem si do postele a přikryla se sametovou přikrývkou. Milovala jsem spánek, ale v této chvíli jsem se hrozně bála toho, co na mě Tyler přichystá.

Jeho ruce mě hbitě hodily na postel. Na jeho rtech šel vidět škodolibý úsměv. Jeho oči mě propichovaly. Hypnoticky hltaly mé modré oči, jeho rty se dotkly mých a já ucítila zachvění celého těla, které vůbec nespolupracovalo s mým teď malinkým rozumem. Rozum řval ne a tělo zase dychtivě přijímalo jeho dotyky. Jeho jazyk si pohrával s mým a já mu to oplácela, ani jsem se nebránila. Snažila jsem se vzpamatovat, jenže mě nenechal vydechnout, pořád si bral mé rty a vášnivě si s nimi hrál. Jeho dech bych zrychlený vzrušením a stisk jeho rukou byl pevnější než kdy dřív. Nebolelo mě to, jen to bylo jiné, plné chtíče.

Jeho rty sjely na můj krk a z mých úst vyšel hlasitý sten. On ze sebe vydal vrnivý zvuk, kterým mi dal jasně najevo, že mě má tam, kde mě chce mít. Můj rozum už se úplně vytratil. Nebyla jsem schopná slova a už vůbec schopná se mu vzpouzet. Začal svlékat mé sametově hebké pyžamo a jeho rty a jazyk si začaly hrát s mými bradavkami, a když k tomu přidal i zuby, tak mi z pusy zase vyšel jemný sten. Jeho polibky jsem cítila všude po celém těle. Jeho ruce mě hladily po mé bílé kůži a já vše vnímala se zavřenýma očima a vůbec jsem neměla sílu něco učinit. Byla jsem v transu a vůbec nevnímala nic kolem sebe, jen jeho pohlazení a polibky.

Pak sjel svými rty k mému lůnu a já se prohnula v zádech jako luk. Tohle nikdy dřív neudělal, chtěla jsem protestovat, jenže jsem nemohla, protože mě zrovna zaplavila vlna toho nejsilnější orgasmu. Nezažila jsem nikdy krásnější pocit. Mé tělo se stáhlo v křeči a já prudce oddychovala. On si mě k sobě přitáhl a já cítila na svých zádech jeho ztopořenou chloubu. Bylo to tak vzrušující a jiné než kdy před tím. Opravdu se na mě mistrovsky připravil.

„Charlott, to je teprve začátek. Tohle teď budu dělat každou noc. Dokud mi nedáš šanci. Já ti nechci ublížit. Mám tajemství, které ti chci sdělit, ale k tomu potřebuji, aby ses mi oddala na celý svůj život, tak, já se chci oddat tobě,“ pošeptal mi do ucha a opět mě začal zběsile líbat.

Lehl si na mě a hladil mě svými prsty mezi nohami a dráždil mě prsty, tak rychle. Podívala jsem se mu do obličeje. Na jeho rtech hrál šibalský úsměv a v jeho očích se leskla nezkrotná touha. Ještě chvíli mě takto dráždil a pak jsem ucítila, jak do mě vnikl. Začal se pohybovat sem a tam a při tom mě dráždil jazykem na ušním boltci. Jeho touha gradovala a on přidával na rychlosti. Cítila jsem, jak mnou zmítá další orgasmus, celé tělo se mi třáslo.

Pak ležel vedle mě a držel mě ve svém náručí, jako bych už nikdy neměla odejít. Jako by to bylo tak snadné. Jenže takhle snadné to prostě není. Tyler byl úžasný milenec, jenže já mu nemohla říct své ano navždy, protože jsem o něm nic nevěděla. Skutečnost, že přede mnou něco tají, mě děsila a držela mě od něj dál.

„Pořád jsem tě nepřesvědčil,“ povzdechl si smutně a pak mě jemně políbil do vlasů.

„Promiň, nedokážu se ti oddat, když o tobě nic nevím. Už od malička jsem byla strašně nedůvěřivá,“ svěřila jsem se mu a přitiskla se k jeho pevné, svalnaté hrudi.

„Nemyslím si, že jsi byla někdy nedůvěřivá. Jenom máš strach, že ti ublížím. Jenže já bych ti nikdy neublížil,“ pověděl vážně.

„Prostě ti nemůžu říct ano, dokud mi neřekneš, kdo jsi,“ stála jsem si za svým. Nemohla jsem mu tak lehce podlehnout. Tyler byl prostě cizinec. Věděla jsem jeho jméno a k tomu ještě jen to křestní. Vím o něm jen to, kde se brali jeho rodiče, jinak nic. To je prostě hrozně málo a ještě k tomu je tak tajemný a má tajemství, které mi nechce sdělit.  

„Takže se uvidíme příští noc znovu. Nikdy to nevzdám. Cítím, že tě to ke mně táhne. Jednou mi řekneš, co chci, a potom budeme spolu navždy,“ prohlásil sebevědomě. Opravdu mě rozčiloval s tím přehnaným sebevědomím. Nikdy jsme se nesetkala s mužem, který by měl o sobě tak vysoké mínění. Fakt mě štval!

„Nemůžeš se mnou spát každou noc ve snu,“ řvala jsem na něj a vytrhla se z jeho náruče. Pak jsem se začala bleskurychle oblékat.

„A proč ne? Nejevila jsi známky odporu,“ provokoval mě a smál se mi, když viděl, že jsem se do toho pyžama pěkně zamotala.

„Držel jsi mě pěvně, jak se ti dokážu bránit?“ ptala jsem se ho naštvaně.

„Držel jsem tě pěvně, ale nenutil jsem tě, abys tak hlasitě vzdychala. Tvé tělo tě zrazuje a to mě tak strašně těší. Prahneš po mně. Přiznej si to už,“ vysmíval se mi.

Cítila jsem na tvářích horkost. Byla jsem vzteky celá bez sebe. Kdybych mohla, tak bych mu jednu vrazila. Egoistický, samolibý, drzý a tak strašně sexy a přitažlivý! Jak mě štval! Tenhle chlap mě vážně jednou připraví o rozum!

„Chci se probudit, hned,“ rozkazovala jsem mu.

„O tom nerozhoduješ,“ podotkl a při tom se usmíval jak měsíček na hnoji. Ten bídák!

„Tylere, přestaň se mi vysmívat,“ ječela jsem jako smyslu zbavená. Byl na mě určitě komický pohled, ale co jsem mohla dělat?

„Když ty jsi tak roztomilá, když se zlobíš. Proto tě tak miluju, jsi tak krásně vzteklá,“ odvětil s úsměvem na tváři a já se k němu otočila zády. Nemohla jsem se už na ten jeho obličej koukat.

„Charlott, tím, že se ke mně otočíš zády, opravdu vyřešíš náš problém,“ dobíral si mě. Pán se opravdu nádherně bavil nad tím, jak já se vztekám, a vůbec mě nechtěl poslat zpět do mého světa. Strašně jsem si přála se probudit.

„Náš problém? Jediný, kdo tu má problém, jsem já. Narazila jsem na úchyla, co mi leze do snů a usmyslel si, že mě dostane, i když já nemám zájem,“ řekla jsem, stále k němu otočená zády.

„Ty nemáš zájem? A co to bylo teď? Spali jsme spolu a ty ses nebránila. Milovala jsme se jako milenci. Vzdychala jsi, oplácela jsi mi polibky, chvěla ses pod mými doteky, přirážela jsi mému tempu,“ podotkl a já na to neměla co říct. Přitahoval mě, ale nevěřila jsem mu.

„Ano, spali jsme spolu a nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, protože bych lhala, ale neřeknu ti to, co chceš slyšet, protože ti nevěřím,“ otočila jsem se k němu, ale on se stihl rychle přemístit ke mně.

„Jednou mi uvěříš a pak budeme spolu navždy, protože tak to chci a tak to bude.“

Jo, trochu erotiky neuškodí, co vy na to? 

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Trýznitel - 6. kapitola: