OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Skrytá v krvi 11



Skrytá v krvi 11Henry bez špetky nadšení nahradí Samuela v tréninku Bonie. Ta se v jeho pošťuchování jen vyžívá, tedy alespoň do jeho prvního výpadu. Hrdost je ale hrdost...

 

„Co to tu vyvádíte?“

Dobrá nálada byla najednou v čudu.

„Nazdar, Henry, učím Bonie základy sebeobrany.“

„Jde jí to?“

„Učí se rychle,“ pokývl k ní povzbudivě. „Potřebovals něco?“

„Margaret se po tobě ptala, prý jsi jí slíbil dovézt nějaký věci z města.“

Samuel se natáhl pro hodinky, které měl odložené u zdi.

„Sakra. Budu muset letět.“ Ohlídl se po Bonie. „Budeme to muset odložit.“ Pak se nečekaně ohlídl po Henrym. „Nebo můžeš pokračovat místo mě.“

„Pochybuju, že by...“

„Klidně,“ odfrkla si Bonie s větší jistotou, než opravdu cítila. Líbilo se jí ale, jak on z toho chtěl vycouvat. A to mu nehodlala dopřát.

 

 


11.


 

 

„Nějak se dohodněte. Já letím.“ S těmi slovy se Samuel vyřítil z tělocvičny.

Henry se otočil a vykročil od Bonie. Na krátkou chvilku si myslela, že prostě jen beze slova odejde. Stejně jako včera. Ale on jen došel k okraji žíněnky, kde se vyzul a sundal si triko. Nechal si jen kalhoty a tílko. Pak se vrátil zpátky. O nadšení se ale mluvit dalo stěží.

„Kde jste skončili?“

„U vykrývání kopů,“ odpověděla poslušně jako opravdová žačka. Její posměch ale dlouho netrval. Henryho útoky byly naprosto jiné než ty Samuelovy. Rychlejší, silnější... bolestivější. Než se vůbec vzpamatovala. Ležela o metr dál na žíněnce a snažila se nadechnout.

„Jsi si jistá, že...“

Utnula ho zvednutou rukou. Překulila se na bok a pak do kleku. Konečně se jí podařilo pořádně nadechnout.

„Jen kope trochu jinak.“

Samuel byl ohleduplnost sama. Teprve teď jí došlo, jak ji musel celou tu dobu šetřit.

„Pokračujeme,“ hlesla odhodlaně a znovu se před Henryho postavila.

 

Jeho první kop ji překvapil, ale příště už stejnou chybu udělat nehodlala. Příští už se jí podařilo vykrýt. Sice to docela bolelo, ale podařilo se jí to. Postupně to pilovala. Více a více se jí dařilo mu prostě uhnout. Byla to ta lepší varianta, protože kopal tvrdě jak kůň.

„Celkem slušný,“ zhodnotil po dlouhé době ticha, kdy se tělocvičnou ozývaly jen nárazy, funění a její občasné heknutí. „Zkusíme něco dalšího.“

Postavil se vedle ní a dřepl si.

„Zvedni nohu.“

Nechápavě ji zvedla kousek nad žíněnku. Netrpělivě ji popadl za lýtko a nohu vyklonil a zvedl, jako by někoho kopala. Škubl s ní tak, že mu málem sletěla na hlavu.

„Když někdo vykopne, nechává celou váhu na jedné noze. Pokud tedy víš kam trefit, tak ho snadno můžeš poslat k zemi.“

Na její vlastní noze jí ukazoval, kam by se měla zkusit trefit.

Teprve pak se zvedl a postavil znovu před ni.

Počkal, dokud nepřikývla, že je připravená.

Napoprvé vůbec neměla šanci cokoliv udělat. Jediné co zvládla, bylo vyhnout se jeho kopu. Příště jí to skoro vyšlo, ale než se ho vůbec stačila dotknout, tak odcupitala stranou, protože zapomněla na tu nohu, kterou se ji snažil kopnout. Napotřetí to riskla a jeho kop vykryla a zasáhla ho přesně pod koleno.

Vítězoslavný úsměv jí vydržel na rtech jen zlomek vteřiny. Zapomněla pustit jeho nohu a když mířil k zemi, tak ho nechtíc následovala. Dopadla přímo na něj. Pod sebou ucítila, jak mu náraz vyrazil dech s plic. Jednou dlaní se opírala o žíněnku, tou druhou přistála na jeho hrudi. Cítila šelestění vzduchu pod dlaní, jak ztěžka nabral znovu dech, stejně jako pravidelné a silné údery srdce.

Podívala se na něj. Hlavu měl položenou, takže viděla zespodu především jeho čelist.

„Jsi v pohodě?“

Chvíli to trvalo, než odpověděl.

„Jo. Budeme ale radši pokračovat příště.“

„Hm, raději jo.“ Nepřiznala by to nahlas, ale bolela ji snad každičká část těla.

Zvedl hlavu.

„Ehm, Bonie?“

„No?“

„Mohla bys slízt?“

Ani jí to nepřišlo, že na něm leží tak dlouho. O to rychleji z něj vstávala. Neleželo se na něm zase tak špatně. Byl rozhodně pohodlnější než žíněnka.

„Dej vědět, kdy budeš chtít zase trénovat,“ zvedl se ze země, aniž by se na ni podíval, „nebo si řekni Samuelovi.“

Hleděla ze ním. Choval se najednou divně. Přestal se s ní hádat a vztek nahradila odtažitost.

 

Henry si triko ani neoblíkl. Bylo by to zbytečný. Zamířil rovnou do sprchy. Pokud možno hodně studený.

 

Zbytek dne se Bonie jen poflakovala a usnula překvapivě brzo. Byla z tréninku grogy. Ráno to sice bylo lepší, ale jen než se na sebe podívala. Byla samá modřina. Hojily se celkem rychle a většina ji ani nebolela, ale raději si vzala dlouhý rukáv.

„Nazdar, Samueli,“ zahalekala jen co vešla do kuchyně.

„Ahoj,“ pousmál se na ni přes okraj svého obvyklého hrnku kávy. „Jak to včera šlo?“

„Dobře,“ sedla si a vděčně se usmála na Margaret, která před ni přišoupla talíř se slaninou a vejci. „Jen jsem velmi rychle zjistila, že ty tvoje kopy byly jen takové pošťuchování.“

„Nechtěl jsem tě odradit hned na začátku.“

„Spíše má problémy pořádně praštit holku,“ podělila se o svůj názor Margaret.

Samuel se nadechoval na protest, ale pak jen vydechl. Bylo by to zbytečný.

„To je dobrý, prostě mě bude učit Henry.“

Jako by slyšel svoje jméno, objevil se o chvilku později ve dveřích.

„Zdravím,“ zahučel a trochu svraštil obočí, když se po něm všichni otočili. „Děje se něco?“

„Jen jsme se před chvilkou shodli, že bude lepší, když mě budeš trénovat ty.“

Henry se otočil po Samuelovi, který mu na to jen kývl.

„Kdy?“ zeptal se a kývl vděčně na Margaret, která mu podala vrchovatě naložený talíř.

„Třeba hned po snídani,“ usmála se sladce Bonie. Věděla, že z toho není nadšený a líbilo se jí, ho takhle popichovat.

„V tom případě by ses neměla tak cpát, ať se zase nepobliješ,“ doporučil jí s až přehnanou péčí. Sám si nacpal plnou pusu.

 

Když proti sobě o půl hodiny později zůstali stát na žíněnce, Henryho uštěpačnost přešla.

„Připravená?“

„Na tebe?“ odfrkla si uštěpačně.

Jen se zamračil.

„Nezapomeň,“ řekl, než se k ní sklonil, „sem, sem a sem,“ ukazoval jí na noze, kam se musí snažit ho zasáhnout.

Přikývla.

Vykopl k ní. Jen uskočila. Další jeho kop už vykryla a vykopla po jeho druhé noze. Ani se nehnul. Zasáhla ho moc vysoko. Další jeho kop byl moc rychlý, takže mu stihla jen uskočit. Ten druhý byl docela vysoko, takže jí nejprve problesklo hlavou se sklonit, ale na místo toho jeho nohu odstrčila ještě výše a sama ho trefila přímo pod koleno.

Tělocvičnou to zadunělo.

„To by šlo,“ hlesl, když se posadil. Hrdě se dívala jak se zvedá. Postupně přicházela jak na to. Nejprve se snažila krýt sama sebe a teprve když měla jistotu, že ji nezasáhne, tak udělala výpad ona.

Párkrát se jí ho podařilo pěkně hlučně poslat k zemi. Musela se na to ale pekelně soustředit, ani jí tak nepřišlo, že už jsou tady dole tak dlouho

„Dobrý, pro dnešek končíme,“ oznámil jí. Přešel k hromádce svého oblečení a obul se. Naklonila hlavu na stranu, aby viděla na ciferník jeho hodinek, co si nasazoval na zápěstí.

„Takže zítra?“ broukla.

Ani se neobtěžoval s odpovědí. Prostě se sebral a odešel.

Podrážděně nakrčila nos a natáhla se po teniskách. Bez rozvazování si je natáhla na nohy. Seděla přitom na půlce zadku, protože na tý druhý měla zaručeně festovní modřinu.


 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Skrytá v krvi 11:

10. maky21 přispěvatel
04.11.2012 [18:12]

maky21Ó, drastická kapitola! Emoticon bomba, pecka, megaskvělý, maky se velice moc těší!! Emoticon

9. Simones
04.11.2012 [17:35]

skvělá kapitola :)) jen je u Henryho nezvyklé odtažité chování :D ale když si psala v komentech, že mu brzo rupnou nervy, noo tak to se těším ještě víc ! :)) :D

8. mia
04.11.2012 [16:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. laura458
04.11.2012 [10:02]

Emoticon Emoticon Emoticon

6. martinexa přispěvatel
03.11.2012 [22:07]

martinexaTexie: to je dobře a šup sem s ní já jsem nedočkavá:D

5. Texie admin
03.11.2012 [21:40]

TexieHenry se chudák drží zuby nehty, ale nervíky už brzy povolí. Další kapitola bude asi drobet drastická. Emoticon

4. martinexa přispěvatel
03.11.2012 [21:27]

martinexaHenry je odtažitý mě se spíš líbil, když Bonie prudil Emoticon

3. witmy
03.11.2012 [18:50]

super sice je bručoun ale já si myslim že ho to přejde Emoticon Emoticon Emoticon

2. Leen
03.11.2012 [18:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. sar
03.11.2012 [18:21]

nádherná kapitolka .. už se těším na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!