Školní loser - 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

A máme tu další kapitolu. Kate zde bude mít rozhovor s Fredem. Co všechno spolu zažijí a změní se u nich něco? Bude trochu kratší, ale snad to nevadí. Přeji příjemné čtení. Kadlinka :)

17.04.2013 (17:00) • KarolinaTereza • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 940×

http://www.youtube.com/watch?v=OMr9zCvtOfY

Kate:

Nevím, proč jsme museli do školy hned prvního. Mohli taky počkat do pondělí. Ale mně to nevadí.

Škola mi jde a někdy mě i baví.

Přijela jsem konečně domů. Nikdo tady nebyl, jako obvykle. Hned jsem běžela do sprchy, protože ze mě byl cítit pach odpadků. Já toho Freda nesnáším! Nejradši bych mu něco udělala.

Oblečení jsem dala do koše na prádlo a chystala se jít opalovat na zahradu. Bylo hezky slunečno. Položila jsem si tlustou osušku na lehátko a sundala ze sebe plandavé šaty. Měla jsem hezkou postavu. Od sousedů se jako obvykle ozýval křik, smích a čvachtání hudby. U Fredyho byl mejdan.

Nevnímala jsem je, protože vím, že by mě to zase štvalo. Nikdy mě nepozval. Nikdo z naší školy. Nikam.

Ležela jsem a četla si. Ale tady v Miami je slunce hrozně horký, takže si musíte mezi opalováním dávat pohov.

Pomalu jsem lezla do našeho bazénu a užívala si to teplo. Měla jsem ráda teplo. A díky tomu, že jsem bydlela v Miami, tak tady bylo teplo pořád. Vedle u sousedů duněla hudba a mě to zase dohánělo k šílenství. No tak, Kate, postav se tomu blbovi.

Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale najednou jsem jen v plavkách, celá mokrá, stála u jeho vchodových dveří. Razantně jsem na ně zaklepala a čekala. Otevřel mi sám Fred, to bylo dobře.

„Hele, nemohl bys tu svoji zábavu trochu ztlumit?“ vyjekla jsem na něj a čekala na odpověď.

„Kdo jsi?“ opřel se o dveře Fred a já nemohla slyšet to, co slyším. On neví, kdo jsem?

„Ty arogantní blbe, já jsem tvoje sousedka a taky ta, co jsi dneska hodil do odpadkového koše!“ řvala jsem na něj a viděla, jak se holka, co kolem nás prošla, pozastavila a koukala.

„Počkej, Katie, vypadá úplně jinak než ty, ty jsi hezká,“ řekl a uculoval se. Tak on si o mně myslí, že jsem hnusná a že se jmenuji Katie. To už přehnal.

„Nejsem Katie, ale Kate, to zaprvé, a já nejsem hnusná!“ To už jsem se vztekala a měla takovou chuť mu vrazit.

Otočila jsem se a docupkala až k našemu domu. Matka zrovna přijela a sledovala, odkud jdu. Vřela ve mně krev. Šla jsem garáží a vzala s sebou reproduktory a hifi věž. Trvalo mi, než jsem to zapojila, ale zvládla jsem to. Pustila jsem si nějaké CD a dala ho na maximální hlasitost. Ať si taky poslechnou něco, co se líbí Kate Reynoldsové!

Lehla jsem si na lehátko a vychutnávala si ty basy. Přes sluneční brýle jsem se nenápadně koukla k plotu, který dělil mě a Freda. Uviděla jsem ho, jak stojí za stromkem a „nenápadně“ kouká. Byla jsem rozjetá, tak jsem si stoupla a protáhla své ztuhlé tělo. Jen ať se má na co dívat.

Uslyšela jsem povýsknutí a usmála se. Proč jsem tak dlouho byla šikanovaná a neměla kamarády? Protože jsem byla neviditelná a bála se dávat najevo svoje názory.

Fred:

Dneska jsem jako obvykle hodil divnou Katie Reynoldsovou do koše a nemohl uvěřit, že něco takový může chodit na naši školu. Byla to divná holka. Nikdy jsem ji na žádný párty ani na ničem jiným neviděl. Pořád byla někde zalezlá.

Ale přemýšlet o ní jsem dneska neměl čas ani chuť, protože chystám párty. Rodiče vůbec neřešili, co dělám. A kdyby jo, tak je to taky jedno, protože kvůli své práci nejsou nikdy doma. Jsou oba soudci.

Zaparkoval jsem svým Audi u garáže a vylezl ven. Za dvacet minut by měli přijet první spolužáci. Připravil jsem na zahradu k bazénu pivo a nějakou muziku. To vždy stačilo na to, abych sbalil nějakou kočku a užil si s ní. O ostatní jsem se nestaral.

Byla hodina po začátku a všude to vířilo lidmi a hudbou. Tohle byl můj svět. Měl jsem rád pozornost a zábavu.

Párty byla plném proudu a já se bavil.

„Fredouši, někdo asi klepe,“ řekl Alex, který mi jako jediný říkal Fredouši, a já šel otevřít. Stála tam nějaká malá holka a byla děsně sexy. Snad bych ji mohl pozvat na párty.

„Kdo jsi?“ pronesl jsem k ní a její oči se rozšířily, asi byla naštvaná.

„Ty arogantní blbe, já jsem tvoje sousedka a taky ta, co jsi dneska hodil do odpadkového koše!“ řvala na mě a já se koukl pořádně. Tahle holka byla kus a Katie byla nicka. Tak, to nemůže být pravda.

„Počkej, Katie, vypadá úplně jinak než ty, ty jsi hezká,“ řekl jsem jí a usmál se. Jestli je tohle ona, tak se asi objednám k očnímu. Protože jsem asi slepý.

Zase se jí rozšířily oči a byla úplně rudá. Vypadala, jako by měla za chvíli zkolabovat.

„Nejsem Katie, ale Kate, to zaprvé, a já nejsem hnusná!“ vztekala se. Otočila svým krásným zadkem, který mi bral dech, a odešla. Hned jsem šel na zahradu a koukl se k sousedům.

Katie nebo jak se jmenuje něco táhla z garáže a já si všiml, že je to Hifi věž. Usilovně to docela dlouho zapojovala, ale povedlo se jí to. Ta asi nebude technický typ. Vložila do přehrávače nějaký CD a pustila to na max.

Zrovna jsem chtěl odejít, protože jen ležela a poslouchala hudbu. Ale ona se zvedla a začala se protahovat. Její svaly se natahovaly a ona na mě špulila zadek. Alex, který vedle mě stál, povýsknul a ona se usmála.

Naštvaně jsem odešel do svého pokoje a zamkl se tam. Tak tahle holka se mi líbí. Ne ta, jakou jsem dnes hodil do koše, ale ta, co stála u mých vchodových dveří. Proč taková Katie nikdy dřív nebyla?

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: KarolinaTereza, v rubrice: Povídky » Na pokračování