OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Půlnoc - 7. kapitola



Půlnoc - 7. kapitolaPříběh o dívce, která ztratila paměť a jediné, co ví je, že se jí stalo něco hrozného. Když potká milého kluka, který jí chce pomoct, odmítne ho? Jak zareaguje na to, že ten kluk je jiný. A jaká bude její reakce na to, že ona sama není normální? Bude to zklamání nebo radost? Další osoba, kterou potká bude on. Co po ní chce?
Dokáže ji její nový přítel ochránit?

7. KAPITOLA – Pravda nebo lež



Chvíli jsem se na něho ještě dívala, a když pořád nezačal povídat, zhluboka jsem se nadechla a začala jsem já: „O čem si chceš povídat?“ zeptala jsem se nejistě. On se znovu jen usmál, ale po chvilce odpověděl.

„Nechceš počkat až donesou čaj?“ Měla jsem plné zuby toho, jak odchází od tématu.

„Ne!“ odpověděla jsem mu podrážděně.

„Dobře, tak začneme tím, že se představím,“ začal. „Jmenuji se Tomáš.“ Podal mi ruku, chvíli jsem na ni nevěřícně zírala, a když jsem nic nedělala, zase ji stáhnul.

„Stejně vím, že se jmenuješ Daisy,“ pronesl jako by nic.

„Cože? Jak to víš?“ vyděsila jsem se.

„To ti nemůžu říct... Poznáváš to tady?“ zeptal se a začal se rozhlížet po okolních stěnách.

„Ne,“ pípla jsem naštvaně, protože mi nechtěl odpovědět. „Kde to jsme?“

„Tohle je hrad tvých rodičů,“ odpověděl mi. Nevěřícně jsem na něho zírala, vůbec mi to tu nepřišlo povědomé.

Zarachotil klíč v zámku a do dveří vstoupila už starší paní. Měla blonďaté vlasy a celým svým vzhledem působila velice sympaticky. Zdálo se mi, že ji znám. Byla mi tak povědomá, určitě jsem ji už někdy viděla.

„Děkuji ti Marie,“ poděkoval ji Tom, když před nás pokládala dva hrnky s čajem.

Já jen mlčky seděla a přemýšlela, odkud ji znám. Marie si mě taky chvíli prohlížela, potom se vydala k odchodu. Znovu za sebou zamkla a my s Tomášem v pokoji zase osaměli.

„Co po mně chceš?“ zeptala jsem se znovu.

„Jak už jsem řekl, promluvíme si, a pak, když budeš chtít, můžeš odejít.“ Nevěřila jsem mu, proč by mě unášel a potom nechal odejít?

Povzbudivě jsem na něho kývla, abych to už měla za sebou a mohla odsud odejít.

„Takže znovu, jmenuji se Tomáš a mám bratra, je to moje dvojče, ale jinak jsme naprosto odlišní. Můj bratr se jmenuje Patrik.“

„Cože?“ přerušila jsem ho překvapeně, to jako myslí Patrika, mého strážce?“

„Ano, Patrik. Myslím, že ho tvůj otec, těsně před smrtí jmenoval tvým strážcem.“ Chvilku počkal, než co to všechno vstřebám, a pak pokračoval.

„Znáš ty pohádky o tom, že jedno z dvojčat je zlé?“ zeptal se mě s úsměvem.

Mlčky jsem přikývla a na sucho polkla. Začala jsem se obávat s kým to jsem zavřená v pokoji.

„Vím, že tomu asi nebudeš chtít věřit, ale u nás je to pravda. Jeden z nás je ten zlý,“ promluvil potichu.

„Tomu není tak těžký uvěřit,“ snažila jsem se nadlehčit situaci, ale tím, co mi pověděl, mě absolutně uzemnil.

„To nebylo to hlavní, co jsem ti chtěl říct. Ten zlý je z nás Patrik.“ Chvíli jsem na něho zírala. Měl pravdu, neuvěřím tomu. Jak bych mohla, vždyť Patrik je můj strážce.

Chtěla jsem vstát a jít pryč, ale on znovu začal vyprávět.

„Víš, ten den, kdy ti zemřel otec, Patrik to chtěl hodit na mě, ale já ten den byl pryč. Byl jsem v cizině a on ze mě udělal toho zlého. Najal si nějakého muže, aby se vydával za mě a zaútočil na váš hrad.“ Tomáš nevěřícně zakroutil hlavou. Bylo na něm vidět, že je opravdu naštvaný.

„To nemůže být pravda, protože Patrik je můj strážce,“ zašeptala jsem. „Samotný otec ho jím jmenoval.“

„Ano, Patrik byl vždycky skvělý v přetvářce,“ řekl znechuceným hlasem.

„Věříš mi?“ zeptal se mě s nadějí.

Podívala jsem se mu do očí, hledala jsem tam nějakou známku lhostejnosti nebo něčeho, co by mi ulehčilo odpověď, ale nic takového jsem nenašla.

„Promiň, ale tomuhle nemůžu uvěřit,“ zakroutila jsem hlavou.

„Dobře,“ posmutněl. „Stejně jsem nečekal, že bys mi uvěřila.“

Zvedl hlavu a podíval se mi do očí a naprosto upřímně mi řekl, že můžu odejít.

„Děkuji,“ zašeptala jsem a zvedla se k odchodu.

„Počkej,“ zavolal ještě na mě, ale na chvíli se odmlčel. „Je zamčeno, doprovodím tě ke dveřím.“ Vstal a odemknul dveře. Celou cestu ke dveřím jsme mlčeli.

Jakmile jsem otevřela vchodové dveře, Tomáš mě chytil za ruku a řekl: „Neříkej Patrikovi kde jsem, slib mi to.“

„Slibuji,“ pronesla jsem bez přemýšlení. Otočila jsem se a jen jsem udělala první krok, tak jsem zaslechla bouchnutí dveří. Zpomalila jsem a začala přemýšlet.

 


 

8. KAPITOLA – Vysvětlení



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Půlnoc - 7. kapitola:

18. LynVonNightlight přispěvatel
24.02.2011 [19:31]

LynVonNightlightWoW!!! Akože teraz som dosť zmätená. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ktorý z nich je zlý? Patrik alebo jeho dvojča? Sa musím priznať, že ja mám Patrika rada, tak dúfam, že klame to jeho dvojča. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. SafiraDarkfire přispěvatel
23.02.2011 [21:30]

SafiraDarkfireNo.....Teda jako tohle jsem uplně nepochopila... Celý tenhle díl.....:/ Fakt ne... Asi mi něco někde uniklo... Ale jednu věc jsem pochopila, Tomáš je lhář, vždycky všichni Tomáši jsou lháři a podvratáci, bohužel osobní zkušenost:D :D :D Tak doufám, že to je i tady tak. Patrika mám ráda:D Těším se na další kapču, snad něco pochopím...:D Asi jsem prostě jenom už unavená...

16. ElisR1 přispěvatel
23.02.2011 [19:36]

ElisR1=) =) =) já zase na tvoji povídku =) =) =)

15. Moonlight přispěvatel
23.02.2011 [19:35]

MoonlightBudem sa tvoje komenty tešiť :D

14. ElisR1 přispěvatel
23.02.2011 [19:34]

ElisR1Určitě to nebude dobrý... bude to úplně skvělý =) =) =) =). Určitě můžeš čekat na mé komenty, až to začnu číst =) =) =) =).

13. Moonlight přispěvatel
23.02.2011 [19:33]

MoonlightOno to zaujímavo vyzerať môže ale či to je dobré naozaj to už je vo hviezdach :D

12. ElisR1 přispěvatel
23.02.2011 [19:31]

ElisR1To snad ne, ne? Prave jsem koukala na tvoje shrnutí a vypadá to opravdu zajímavě, asi od zítra začnu číst tvoje povídky =) =) =) =). No a ty napínavý konce najdeš skoro u každý kapitoly, dokonce i u jedný jednorázovky jsem to udělala =) =) =) =) Emoticon

11. Moonlight přispěvatel
23.02.2011 [19:28]

MoonlightNo tak to si teda nechcem predstavovať tie horšie :D keď som sa tak pozerala na svoju kapitolu, potom čo som čítala tvoju, normálne som sa hanbila že som čosi také vytvorila Emoticon

10. ElisR1 přispěvatel
23.02.2011 [19:25]

ElisR1Jo, tak to nejsi jediná, komu ty konce vaděj =) =) =) =). Ale zase ty kapitoly přidávám docela rychle, takže tak dlouho nemusíte čekat =) =) =) =)... a nejsou zase tak strašný, umím i horší =) Emoticon

9. Moonlight přispěvatel
23.02.2011 [19:21]

MoonlightJasné že páči, len ma niekedy hnevajú tie tvoje tajuplné konce :D človek rýchlo čaká ďalšiu kapitolu :D

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!