Přátelství až za hrob II - 10. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Arii se nelíbí, co provedli Jade, ale to, co provede Justin? Aria nestačí zírat, co se děje.

01.10.2013 (13:00) • Sutton • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 632×

ARIA

Viděla jsem, co jí provedli. Doběhnuli jsme k nim.

„Zbláznili jste se?!“ vyštěkla jsem po nich.

„Snažíme se jí pomoct.“

„Pomoct tím, že jí zlomíte vaz?!“ Chtěla jsem po některém z nich vystartovat, ale Adam mě chytil a nepouštěl mě.

„Je to jediná možnost.“

„Adame, pusť mě na ně!“ Chtěla jsem po nich skočit

„Ne, Ario.“ Sledovala jsem ty zmetky, no, vlastně pro teď to byli zmetci.

„Nemůžete jí lamat vaz!“ Adam mě držel pevně, takže jsem neměla zase tak velkou sílu ho přemoct, aby mě pustil. Asi bych skočila po upírech, což by nebylp¨asi tak dobré.

„Tohle se ti nebude líbit, ale jiná možnost není.“

„Co, prosím?“ zamrkala jsem a pak se podívala na Adama. To snad ne! On se s nimi spolčil, já ho roztrhnu jako hada, až mě pustí!

„Co, co chcete udělat?!“ Justin udělal ke mně pár kroku a kývnul na Adama, aby mě pustill.

„Pojď sem.“ Popošla jsem k němu, během chvíle se kousnul do ruky a nacpal mi ji do pusy. Začala jsem sebou cukat, nechtěla jsem to! Donutil mě napít se, ještě se letmo podíval po ostatních.

„Kdo se toho ujme?“

„Zbláznil ses?!“ vyštěkla jsem po něm, utřela jsem si pusu od krve. Všimla jsem si, že Jade přichází k sobě.

„Do toho, bráško,“ pronesl Derek.

„Jade, konečně ses probrala,“ ušklíbnul se Justin. Nechápavě se podívala, co se děje.

„Co má být tohle za podivný slet?“

„Když už nevíš, kdo jsi, tak ti nebude vadit, co udělám.“ Polkla jsem, začala jsem mít strach.

„Nevěřím, že to uděláš.“ Asi věděla, co má Justin v plánu

„Vážně? Tak sleduj, Jade.“

Natočil mě více k sobě, ale najednou jsem ucítila, jak mým břichem projelo něco ostrého. Podívala jsem se, ano, nůž se zrovna ocital v mém břichu. Přiložila jsem si ruce na ránu, všude byla krev, a najednou jsem před sebou viděla tmu.

*Jade. P.O.V.*

Vytřeštila jsme oči, když jí nůž zajel do břicha. Oni to fakt udělali.

„Vy jste ji... proč jste ji...“ začala jsem koktat, do očí se mi začaly hrnout slzy. Derek si ke mně kleknul a držel mi tvář tak, abych se pořád dívala na její bezvládné tělo.

„Sleduj ji. Tvá nejlepší kamarádka umírá. Jaký je to pocit, hm?“ Pohlédla jsem očima na něj.

„Pusť mě a uvidíš, jaké to je, když ti vrazím kolík do srdce,“ pronesla jsem chladně, až cukl sebou, ale jen na okamžik.

„Asi to nefunguje,“ pronesl tiše Adam.

„Chris jí musel vymazat naprosto všechno, nejen to, co se jí stalo.“ Zvedla jsem pohled na Nate a Adama, najednou jsem slyšela bít pouze jedno srdce. Adamovo, kouknula jsem na tělo Arii. Nadechla se. Skrz mé oko se vyřítila slza, která si drala cestu po mé tváři až dolů.

„Dostanu vás, jednoho po druhém. Máte mé slovo,“ pronesla jsem, když na mě všichni spočinuli pohledy.

ARIA

Probrala jsem se v pokoji, rozhlédla jsem se. Nebyla jsem na pokoji, na svém pokoji. Tak kde, krucinál, jsem?! Snažila jsem se zaostřit očima, když jsem najednou spočinula na Justinovi a Nateovi.

„Kde to jsem?“ Pak se mi to začalo vybavovat, pomalu jsem se posadila.

„Řekněme, že jsi u nás doma.“ Zamrkala jsem, viděla jsem, že Justin sedí vedle mě, vlepila jsem mu okamžitě facku.

„Ty jeden idiote, mohl jsi mě zabít a nebo ze mě udělat zrůdu!“ Zblednul, zarazila jsem se. Ano, přehnala jsem to, ale to, co udělal Justin? Byl vrchol všeho. Můj pohár trpělivosti přetekl.

„Páni, tak ta sedla,“ pobaveně se zasmál, střelila jsem pohledem po Nateovi. Popadla jsem po ruce polštář a hodila ho po něm.

„Ty zmlkni!“ zavrčela jsem Vyhrabala jsem se z postele, ale najednou jsem na ni sklouzla znova.

„Ty nikam nepůjdeš, Ario.“

„Už zase, Justine?“ zamrkala jsem.

„Nebo tě k tomu můžeme taky donutit,“ zacukal koutky. Justin po něm střelil pohledem a Nate se stáhnul zpátky do své šnečí pozice.

„Kde je Jade?!“

„Trochu se nám ta věc vymkla?“

„Jak, jak vymkla?“ zakoktala jsem.

„Vypnula emoce,“ dodal Nate.

„Jdu k sobě na kolej a nesnažte se mě zadržet.“ Zvedla jsem se z postele a prostě jsem od nich zmizela. Docela rychle mi došlo, kde se nacházím, a od školy to nebylo zase tak daleko. Dorazila jsem na pokoj po chvíli, beze slova jsem vytáhnula zpod postele kuši. Měla jsem zjištěno, kde Jade bydlí, a bylo mi jasné, že tam musí být i milý Chris. Jak já jsem ho nenáviděla.

Po pár minutách jsem došla k domu, kuši jsem měla nataženou. Zdvořile jsem zazvonila, otevřel mi Erik. Zaseknul se, když mě viděl. Věnovala jsem mu pohled.

„Zdravím, zlato.“ Vystřelila jsem po něm šíp, bohužel nestihnul včas zareagovat. K mému štěstí díky bohu. Zásahla jsem ho a Erik padnul k zemi. Překročila jsem jeho mrtvé tělo a vešla dovnitř.

„Tak kde je ten starý bastard?“ Už jsem se vykašlala na slušnost. Chris právě scházel po schodech dolů.

„Ale, ale, naše malá zachránkyně,“ ušklíbnul se, namířila jsem kuš na něj.

„Zabil jsi Jade, zničil si ji!“

„Dej to dolů, než si ještě ublížíš.“

„O co ti jde?!“ štěkla jsem po něm.

„Ty hloupá holko, nevíš, s kým si zahrávaš.“ Vystřelila jsem po něm, ale on stačil šíp chytit. Přibližil se ke mně, vyrazil mi z ruky kuši a já jsem couvla dozadu.

Autor: Sutton (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování