OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Nevinná hra s mafií - 20. kapitola

29.10.2013 (10:00) • TeresaK • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 438×

Zastavím se před úzkou cestičkou, která nás menším lesíkem dovede až k vodopádům. Otočím se, abych Dana chytla za ruku, ale on nikde.

„Danieli! Kde jsi?“ zavolám, ale nic se neozývá.

V lese křupne větvička a ozve se strašná rána. Já se leknu a vystrašeně se rozhlížím kolem sebe, a pak, když zahlédnu původce toho hluku, tak se začnu neovladatelně řehtat. Kdo jiný než Daniel by se snažil vylézt na strom? On se na mě uraženě podíval, ale po chvilce trucování mu to nedalo a začal se smát taky. Bez rozmýšlení jsem mu nabídla ruku a on ji přijal. Pomohla jsem mu se dostat na nohy.

„Tak půjdeme?“ zeptala jsem se ho nedočkavě.

Dan přikývl, chytl mě za ruku a vedl mě kupředu. Já jsem se opět zachechtala.

„Čemu se pořád směješ?“ divil se.

„No, víš,“ začala jsem opatrně, „ty už jsi tu někdy byl?“

On zmateně zavrtěl hlavou. „Ne, proč?“

„No, protože mě někam vedeš a vůbec nevíš kam,“ odpověděla jsem mu.

On se na mě svatouškovsky usmál a mně se podlomila kolena. Naštěstí jsem neskončila na zemi, jelikož mě Daniel zachytil. Jen mi věnoval vědoucí úsměv, při němž mi ukázal všechny zuby. Rozpačitě jsem sklopila oči, předešla jsem svého společníka a pomaleji, jelikož se na podpatcích špatně pospíchá, jsem šla po paměti, a to jsem tu byla jen jednou.

„Nejde se ti v těch botách špatně, zlato?“ zeptal se mě Daniel se smíchem.

Zpražila jsem ho vraždícím výrazem. „Ne, vlastně se mi jde vážně skvěle,“ řekla jsem a hned nato se mi zamotaly nohy a já spadla.

„Kurva!“ vykřikla jsem nasraně.

Za sebou jsem uslyšela Daniela, který se přímo dusil smíchem. Já jsem zrudla jako rajče a se zbylou hrdostí jsem se zvedla. Oprášila jsem si zadek a s elegancí přešla z hlinité cesty na menší kamennou pláž, která vedla k vodopádům. Zbývalo nám překonat jen pár metrů a budeme na místě. Zakulacené oblázky, mezi jimiž jsme procházeli, mi znemožňovaly chůzi na podpatcích, a tak jsem se zastavila a jednoduše jsem si sundala boty. Kamínky, jež se celý den nahřívaly na sluníčku, mi nyní přijemně zahřívaly nožky.

„Sundej si boty a rovnou si vyhrň nohavice. Půjdeme přes řeku,“ houkla jsem na Daniela přes rameno.

Sama jsem si vytáhla nohavice pod kolena a dobrovolně jsem ponořila nohy do ledově studené řeky, která byla průzračně modrá. Rychlým tempem jsem se přebrodila na souš, a když jsem zase stála na suché zemi, rozhlédla jsem se kolem sebe a na chvilku jsem se zasnila.

Zelenající se listnaté stromy, zpěvaví ptáčci, jež poletovali v korunách stromů, zurčící vodopád, který úspěšně přehlušoval všechny mé myšlenky. Neotočila jsem se, abych zjistila, jestli mě Daniel následuje, protože jsem ho cítila. Nemyslím tím, že by smrděl, ale cítím jeho hřejivou přítomnost. Prošla jsem pod větví a ocitla se na placu tvořeném z velkého kamene. Hned vedle byly poskládané kameny a po nich stékal vodopád.

„To je nádhera,“ řekl Daniel se zapísknutím.

Potěšeně jsem se na něj otočila. „Já vím.“

Daniel položil košík na zem a vytáhl z něj deku. Položila jsem boty na zem a lehla si na deku, kterou Daniel rozprostřel na kamenný plácek. Vlasy se rozprostřely kolem mé hlavy a oční víčka, které byla doposud otevřená, klesla pod náporem únavy. Chtěla jsem si aspoň na chvíli zdřímnout, ale to mi asi nebude dopřáno, jelikož jsem ucítila, jak si nade mne Daniel klekl.

Jeho vroucí rty našly ty mé a věnovaly mi vláčný polibek. Z mého těla rázem vyprchala únava a nahradila ji touha a vzrušení. Dychtivě jsem mu polibek oplatila a svůj jazyk propletla s tím jeho. Čím víc se polibek prohluboval, tím víc jsem cítila Danielovu chloubu, jenž mi výrazně dávala najevo touhu, která ho ovládala. Se svými ústy přitisknutými k těm jeho jsem levou rukou rozepínala knoflíky na jeho košili a pravou jsem mu cuchala vlasy.

Odtáhl se a zatímco pozoroval výraz mé tváře, rozvázal černou stuhu, která nahrazovala pásek a držela můj svetr pohromadě. Jakmile stuha ležela vedle nás, svetr se rozkryl a na světlo vykoukla má černá podprsenka. Danovým obličejem proběhla živočišná touha. Rty přejel po hraně mé čelisti. Jeho jazyk po sobě zanechával vlhkou stopu, když pomalu sklouzával po mém krku až k okraji mé podprsenky.

„Jak moc máš tuhle podprsenku ráda?“ zeptal se mě Daniel s pohledem upřeným na má prsa.

„Nijak zvlášť, proč?“ optala jsem se ho na oplátku, on však neodpověděl, místo toho ji ze mě serval.

„Héj!“ vykřikla jsem nevěřícně, ale on mým slovům nevěnoval žádnou pozornost.

Zkušeně se věnoval mým prsům a já se snažila rozepnout poklopec od jeho úzkých džínsů. Po pár minutách, kdy jsem se snažila vysvléct Daniela z jeho kalhot, jsem to vzdala a začala se odtahovat. On nesouhlasně zamručel a lehce mě kousl do břicha. Zamračeně se na mě podíval a čekal, co vypustím z úst. Já jsem však byla zticha a jen jsem ukázala na jeho kalhoty. Daniel se chápavě zasmál, odkulil se ze mě a kalhoty ze sebe strhl.

„Teď ty,“ řekl.

Zopakovala jsem, co před chvíli udělal on sám, a zůstala jen v kalhotkách. Zase na mě nalehl s pusou přitisknutou na mém břichu. Lehkými polibky se dostal až k okraji mých kalhotek a s pomocí rukou mi je sundal. Jeho ústa se přesunula k mému klitorisu a začala ho lehce sát. V tu chvíli jako by se ve mně něco přehodilo na jiný mód a já jsem pod návalem touhy zasténala. Jazykem kmital tam a sem. V pod bříšku se mi rozlilo povědomé teplo a mé tělo to nadšeně vítalo. Zřejmě jsem byla na chvíli v takovém transu, že jsem si nevšimla, že do mě strčil prst.

„Jsi tak připravená,“ hlesl Daniel hlasem ztěžklým touhou.

Zasmála jsem se jeho slovům a svalila Daniela vedle sebe. Ani nestačil protestovat, jelikož jsem si na něj obkročmo sedla a sundala mu boxerky. Dlaní jsem přejela po jeho vzpřímené chloubě, sklonila se nad něj a jazykem obkroužila jeho žalud a provokativně jsem ho olízla až ke kořenu. Daniel roztouženě pohnul boky k mým ústům a tím mi naznačil, ať už to neprodlužuji, že to déle nevydrží. A tak jsem mu vyhověla. Vzala jsem ho do pusy a společně se svými dlaněmi jsem ho připravila na následující jízdu. Cukání v jeho pyji mi napovědělo, že se za chvíli udělá, a tak jsem přidala na rychlosti, on mě však lehce odstrčil. Věnovala jsem mu nechápavý pohled.

„Chci se udělat do tebe,“ podal mi vysvětlení.

Jen jsem kývla a přichystala se, že se na něj napíchnu, jenže on měl jiné plány. Překulil mě pod sebe, opět, a bez zbytečných řečí do mě vnikl. Trhaně jsem se vzdechla, když jsem ucítila, jak mě jeho pyj celou vyplňuje. Najednou jsem se cítila opečovávaná a v bezpečí. Prostě jako doma. Chvilku byl jen ve mně a zřejmě si to užíval stejně jako já.

„Jsi tak těsná,“ vydal ze sebe toužebně, vytáhl ho ze mě a pak ho zase zprudka přirazil.

Uvolnila jsem se a při každém jeho přírazu jsem vydávala neidentifikovatelné zvuky, jež kdybyste zaslechli, určitě byste je přiřadili nějakému zvířeti. Orgasmus už klepal na dveře a žádal mě o svolení vstoupit. Cítila jsem, že Daniel má taky pár vteřin před výbuchem, a tak jsem orgasmu dala průchod. V tu chvíli vybuchl ohňostroj a já se pod náporem orgasmu vypnula jako luk. Tak slastný pocit jsem v životě nezažila. Daniel pořád ve mně a na mně neovladatelně sténal a bylo vidět, že je stejně vyčerpaný, jako já. Po asi pěti minutách se ze mě odkulil, lehl si vedle mě a následně mě zabalil do své náručí.

„Miluji tě, Vero,“ vyřkl a na důkaz svých slov mi věnoval vláčný polibek.

V tu chvíli, kdy vyslovil tato slova, jsem na něj zůstala překvapeně civět. Vůbec jsem nečekala, že by tohle řekl. Polibek jsem mu horoucně oplatila.

„Taky tě miluji,“ odpověděla jsem mu.

Konečně jsem se cítila úplná a šťastná a v tu chvíli jsem si myslela, že mi nic nemůže ublížit, protože jsem věděla, že muž, jenž ležel po mém boku, by mě ochránil. Věděla jsem, že mu mohu věřit. Jo, jenže to jsem se šeredně mýlila.

* * *

Jsem zabořená v kožené sedačce Audi s hlavou opřenou o skleněné okénko a s přiblblým úsměvem na tváři sleduji krajinu, kolem níž projíždíme. Příjemnou atmosféru v autě navozuje vyhrávající rádio a Daniel, který si vesele pobrukuje s ním. S úsměvem jsem na něj otočila hlavu a pozorovala jeho veselí. Auto zastavilo a já se nechápavě rozhlédla kolem sebe. Byly jsme doma.

Vystoupila jsem z auta a na místě jsem ztuhla. Výjev, který se mi zobrazil před očima, se mi ani trochu nelíbil.

Autor: TeresaK (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevinná hra s mafií - 20. kapitola: