OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Kráska a zvíře - Kapitola 1.

29.10.2010 (16:00) • zaza • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1240×

Kapitola 1.

Den se schyloval ke konci a poslední paprsky podzimního slunce ozařovaly pokoj. Dopadly na vlasy jedné dívky a rozzářily je do ruda jako plameny. Dívka dala poslední tričko do kufru a s námahou jej zavřela.

„Tak a je to.“ Usmála se spokojeně. Konečně měla sbaleno a za půl hodiny jí jede vlak. Stíhá to všechno na jedničku. Oblékla se do černých šatů, k tomu si dala černé legíny a kozačky a nakonec černý zimní kabátek, který jí sahal do půlky stehen a chránil ji před zimou. Vzala kufr a naposledy se ohlédla po pokoji. Bude jí chybět. Ale co naplat. Musí odjet. Opět a zase se na týden odsune na intr a bude pilnou studentkou.

Vešla do chodby a nakoukla do obýváku.

„Mami, tak já jdu, ano?“ usmála se na ženu, která právě zalévala květiny na okně.

„Jistě zlato. Tak se uč a zavolej,“ rozloučila se a dala své dceři pusu, jako bylo jejich zvykem.

„Ano a pozdravuj otce.“

„Neboj. Zase se jistě zapomněl v práci. Ale tvůj pozdrav mu vyřídím.“

A tak dívka vyšla do šera podzimu a vydala se na vlak. Měla ještě spoustu času a proto nijak nespěchala. Vlaková zastávka byla dobrých pět minut chůze od jejího domu z kopce a ona měla ještě dvacet minut. Loudala se a neměla pranic strach z prodlužujících se stínů v temných uličkách a zákoutích. Proč by měla? Tady to znala. Vyrůstala tu a bylo to pro ni známé a bezpečné. A kdo by jí přál nějaké nebezpečí.

Dívka to byla líbezná a krásná. Ač by někdo mohl nazvat její vzhled za ďábelský, když ji poznal, uznal že je čistá jako lilie. Ani mouše by nedokázala ublížit. Ohnivě rudé vlasy jí spadaly v lehkých vlnách mírně pod ramena, postavu měla štíhlou a vysokou a obličej ani úzký ani kulatý s čistou pletí bez jediné chybičky. Jmenovala se Veronica, ale nikdo jí neřekl jinak než Nica.

Nastoupila do vlaku, který přijel s kodrcáním a mohutným zahoukáním na kolej. Posadila se na už tak přeplněnou lavičku vlaku a objednala si jako každý týden lístek. Ohlédla se po vlaku a viděla překypující studenty rozjíždějící se do různých míst, jak se spolu vesele baví, stařenky které jely z návštěv a… koutkem oka zavadila o divného muže na jednom sedadle na konci vlaku. Byl oblečen jako ona do černého kabátu a černých kalhot. Co bylo zvláštní, měl u pasu meč. Rozcuchané krátké vlasy mu napůl kryly obličej, ale i tak zahlédla pohled napůl vyjadřující krvelačnost. Hleděl na ni. Dívce se zadrhl dech v hrdle a rychle odvrátila pohled. Netušila proč, ale v tu chvíli se bála. Chvíli rozdýchávala ten pohled, a když se podívala zpět… nebyl tam. Zmizel jako pára nad hrncem.

Autor: zaza, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Kráska a zvíře - Kapitola 1.: