OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » In Flames - 7. kapitola

20.07.2014 (15:00) • Ashley457 • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 737×

K mému údivu se zachechtal: „Ty jsi vážně neuvěřitelný! Z jaké že to jsi planety?”

„No dovol?! V dnešní době jsou autorská práva všechno!”

„Autorská práva na co? Na vytvořenou mrtvolu?”

Opravdu doufám, že naši konverzaci nikdo neposlouchá, protože by si mysleli, že jsme se nejspíše zbláznili. Musím se přiznat, že smích mi chyběl. Nesmál jsem se od chvíle, co... Ne, teď na to nesmím myslet.

„Děje se něco?”

Hm... Takhle to skoro vypadá, jako by se o mě opravdu zajímal, ale vím, že to není pravda, přece jenom to je jen další stupidní novinář, který se snaží získat si pro sebe slávu tak, že napíše nějaký stupidní článek o tom slavném masovém vrahovi. I když jsem si to nechtěl přiznat, celkem jsem si Alexe oblíbil, byl přesně ten typ osoby, se kterou bych si rozuměl.

„Ne, to nic, můžeme pokračovat v příběhu?”

„Jak si přeješ.”

„Dostat se z párty už bylo o poznání těžší. V té době jsem ale opravdu nechtěl, aby někdo objevil, že jsem vrah a že jsem právě zavraždil jednoho z lordů.

Nenápadně jsem se proplížil na záchody a po pár minutách se s nacvičeným vyděšeným výrazem přiřítil do sálu, kde jsem všem v panice (která byla ovšem hraná) oznámil, že lord Hidley nejspíše spáchal sebevraždu. Hm... Jestli tohle nepomohlo policistům v rozsudku, no, naštěstí mě nevyslýchali, po tom, co se tohle rozneslo po sídle, se budova rychle vyprázdnila a výslech tak zbyl na lady Mackenovou, která už po tomhle incidentu neuspořádala žádnou párty a pokud drby nelžou, dala se se vší chutí do alkoholu.”

„Lady Mackenová byla před několika týdny nalezena mrtvá ve svém sídle, předávkovala se heroinem.”

„No, třeba mi po tvé reportáži hodí na krk i tohle jako vedlejší důsledek mé vraždy Hidleyho,  opravdu bych se tomu nedivil. Ale když už budu po smrti, co mi do toho bude?”

„No, je pravda, že trest smrti nejspíše nestáhnou, ale třeba by se mohl stát zázrak a dali by ti doživotí.”

„A na co by mi to bylo? Ulehčilo by se ti snad nějak, kdybys žil při vědomí, že já hniju někde v odporné jámě s nějakými šílenci?! Chodil bys mě snad navštěvovat?!” Ani nevím, proč jsem se tak rozčílil. Dlouho jsem nedával najevo své pocity, ale před Alexem jako by se moje zábrany rozsypaly pod sílou pohledu jeho zlatých očí.

„Tsch, proč se vůbec obtěžuji se s tebou hádat?"

„Pokračoval jsem se svým životem dále, všichni z vyšší společnosti předstírali, jako by se ta událost u Mackenové nestala, co víc, jako by žádná Mackenová ani Hidley nikdy neexistovali, a pokud ano, určitě nepatřili do jejich vybrané společnosti.

Na nějakou dobu jsem se snažil omezit své zabíjení a “ten hlas” jsem se snažil potlačit silným popíjením na oslavách, ale po nějakém tom měsíci jsem se zase vrátil k zabíjení bezdomovců. Několikrát jsem dokonce zabil toulavého psa či kočku, ale to mi nepřinášelo to potěšení a adrenalin, jako když jsem zabil člověka.”

„Tak to byl ten úbyt mazlíčků! Ne, ale teď vážně, jak jsi mohl zabíjet zvířata?”

„Vážně?! Já ti tu vyprávím o lidech, které jsem zabil, a ty se staráš o to, že jsem zabil nějaká toulavá zvířata?" Rozhodl jsem se ignorovat ten pokus o vtip.

Autor: Ashley457, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek In Flames - 7. kapitola: