OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Impossible Little Things 36

10.05.2013 (16:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 619×

„Kde je?" Míša je nervózní celou cestu. Furt hledá v davu hlavy, zatímco já sama tahám kufry a tašky na na letištní vozík. A že jich mám. Míša má možná ještě větší jak já. Ona si snad taky vzala celou skříň.

„Jan!" Rychle se otočím a uvidím Louise, jak k nám míří. Chci k němu jít, už jsem v půli cesty, ale vracím se a tlačím do vozíku. S protestem se pohne a já se pokouším ho řídit. Pouštím ho a vrhám se Louisovi kolem krku. Rychle vdechávám jeho vůni. „Jan," vydechne mi do vlasů.

„Už se vážně nemůžu dočkat, až budeme sami," pousměju se. „Musím ti představit Michele," odtrhávám se od něj. Pak dojdu ke kamarádce. „Nadechni se," všímám si, že nedýchá. „A dýchej pořád, jasný?" popostrkuju ji dopředu. Dojde k Louisovi. Vidím, jak je rozpačitá. Podává mu ruku. Louis se kouká na mě. Krčím rameny. On se podívá na Michele a obejme ji. Něco si tam říkají a pak jdou ke mně. Louis začíná tlačit vozík. Míša se mě s nadšením ve tváři chytne.

...

„Jsme tady!" zařve Louis do domu. Zazní dusot na schodech a pak už se nám ukážou všichni. Míša vypískne. Její sevření se ještě zesílí. Zmiňovala jsem, že chodí do aerobiku? Sportovního? A že má lepší postavu jak já? A že má větší svaly jak... třeba Harry? No dobře... to budeme muset vychytat.

„Teda..." vydechne Niall. „Ta je do nás asi vážně udělaná," doplňuje rychle a sklápí zrak.

„Ahoj, kluci," objímám je.

„Takže, seznamte se s Michele," přešlápne nervózně Louis. Zastrčím si povolený pramen z drdolu za ucho. Už jsem vám říkala, co mám na sobě a možná za chvíli už mít nebudu? Světle modré obtažené džíny a obyčejné bílé tílko. „Seznamujte se, já musím něco ukázat Jan," chytne mě za ruku a táhne pryč.

„Jo, pardon," ozvu se ještě rychle. Vycházíme schody a míříme rovnoj do jeho pokoje. Pomalu vstupujeme. Zavírám dveře. Zajímalo by mě, co teď.

„Kevin," podává mi plastového holuba. „Chtěla jsi ho vidět." Pokládám plastové zvíře na stůl.

„To nebylo to jediný," podívám se na něj s úsměvem.

„To je fakt," jde ke mně a pořádně obejme. „Objímání s pusou." Zakloním hlavu, abych mu viděla do očí. Pomalu se přiblíží. Jeho rty spočinou na mých. Vjedu mu prsty do vlasů a druhou rukou šátrám na jeho hrudi. Z úst se mu vydere sten. Přímo do těch mých. Zajíždím rukou k rozkroku a nacházím tam velkou bouli. Odtrhnu se od něj a nechápavě se na něj kouknu. Pokrčí rameny a tváří se, jako že on nic... Vyjedu mu rukou opět výš na hruď. Znovu si mě přitahuje k sobě. Pak se ozve zaťukání na dveře.

„Díky, kluci," poděkuju, když mi vynosí kufry nahoru. Michele se sprchuje a já zrovna mířím k Harrymu.

„Tak to ukaž," řeknu mu, když přede mnou začne schovávat ruku. „No tak, Harry. Jenom ti to převážu." Nakonec svoluje a já mu ruku převazuju. A že to je teda hnusný. Fakt se hodně řízl.

Vcházím do Louisova pokoje. Zhasínám a už jen v triku a kalhotkách si lehám na postel. Otáčím se k němu zády. Přitahuje si mě k sobě. Ani nevím, v čem spí on, ale nohy má holé. Přejedu mu zadkem po rozkroku a zjistím, že má boxerky.

„Tohle, prosím, nedělej." Znovu se přiblížím a on mě prudce chytne a přitiskne k sobě. Vykviknu.

„Hele, Tomlinsone... chci spát," natlačím se k němu, ucítím jeho dech za krkem a pak propadám do bezesného spánku.

„Za kdy začíná X-factor?" konstatuje Míša u bazénu, druhý den dopoledne.

„Půjdem??" Sundám si brýle.

„My?" Pokrčí rameny.

„Čau." Harry si lehá na lehátko vedle mě. Pak jde i Niall a sedá si vedle Míši. Ta si nesměle zastrčí vlasy za ucho. Vrhnu pohled na Harryho. Podívá se přese mě a kývne. Co? Oba dva se ve stejnou chvíli zvedáme a jdeme dál k bazénu. Stojím jenom v košili a plavkách. Bosá a v brýlích. Už jsem říkala, že za barákem je obrovská zahrada? Fakt krása.

„Takže... říkal ti Louis, že budeme za čtyři měsíce v X-factoru vystupovat? Jdeš s náma?" Podívám se na něj skrz obroučky.

„Jako doprovod klidně. Vlastně... když se to tak vezme, byla jsem zatím na vašem vystoupení jenom v zákulisí," pokrčím rameny.

„No... budeš mokrá," řekne Harry. Sundávám si brýle a nakloním hlavu ke straně a pak do mě něco narazí a shodí mě to do bazénu. Hned skáče za mnou. Pak další... další... pod vodou uvidím Louise. Plave ke mně. Rychle couvám. Ale zas tak dobře to nejde. Všímám si jeho těla. Obmotává mi ruku kolem pasu a přitahuje k sobě. Sakra. Potřebuju se nadechnout. Plavu pryč z jeho objetí až na hladinu. Vyplavává chvíli za mnou. Rychle se soukám k východu, kouknu na místo, kde ještě předchvílí seděla moje kamarádka a Niall. Kde jsou?! Vylézám ven z bazénu. Sundám si košili a hodím ji na zem. Ucítím studený dotek na břiše a zezadu si mě někdo přitáhne a zvedne. Uslyším smích Harryho. A takhle začíná dlouhá vodní bitka.

...

Po úžasně teplé sprše se soukám do kraťasů a bílého tílka. Rychle si češu vlasy a sbíhám dolů po schodech. Jakmile uvidím na kuchyň, už se tam o něco snaží Harry a Niall.

„Myslíš, že neumím vařit?" Harry zuřivě míchá něco v hrnci.

„Prosím tě, Harry. Já to udělám," rychle dojdu k pultu a opřu se. „Kde jsou ostatní?" Odchlípnu se a jdu k Harrymu. Strkám do něj zadkem a vystrkuji ho od hrnce. Polívka. Ztlumím oheň.

„Zayn s Perrie, Liam s Danielle..." Niall se odmlčí. „A Michele se učí," otočí se. „Půjdu za ní," rychle se rozejde k pokoji a zavře za sebou dveře. Dívám se, jak Harry nejistě krájí zeleninu. Položím vařečku a otočím se na něj.

„Co se děje, Harry?" Přestane krájet.

„Louis je s Eleanor." Někdo mi pomyslně vráží pěstí. Otáčím se zpátky k hrnci. Harry mě zezadu objímá. „On ji nemá rád..." položí si bradu na moje rameno. Nadechnu se jeho sladké vůně. „Pojedeš s náma na to turné? Začíná dvacátýho devátýho dubna," začne se mnou houpat do stran.

„Nevím. Pokud mě tam chcete," pokrčím rameny, čímž mu vyskočí hlava, čímž na obličeji ucítím jeho vlasy. „Dvacátýho devátýho? Kolikátýho je dneska?" Koukám se na hodiny před sebou, digitální. Dvacátýho pátýho. To je za čtyři dny. Odstrčím ho zadkem.

„Seženeš lístky pro Michele a kámošku?" Opře se vedle mě a povytáhne obočí.

„Že bys konečně dohodila i někoho mně?" Zakroutím hlavou. Samozřejmě s úsměvem na tváři.

...

Sedíme na zemi a jíme. Já, Harry, Michele a Niall. Já a Harry na jedné straně a oni na druhé. Niall pořád někam těká očima. Jeho ruka se hýbe. Aahh... Michele rudne jako rajče. Podíváme se na sebe s Harrym ve stejný okamžik. Pousměju se a on prokroutí panenky. Pak mu pípne mobil. „Zayn a Liam zůstávají venku," sesunu se níž.

„Jako obvykle..." zkonstatuje Niall a jednou rukou si nandá pořádný sousto do úst. Vídím, jak se mu zatíná paže, a kamarádka rudne o další odstín. A zase. Rychle se zvedám a sklízím z malého stolu. Zrovna když jdu k umyvadlu, zazní klíče v zámku. Louis vejde. Usměju se na něj, ale on to neopětuje. Místo toho se za ním vynoří Eleanor. Pustím talíře do umyvadla. Bouchne to. Louis ze mě nespouští oči a já z něj taky ne. Tak on mi neřekne, že bude X-factor, že jde ven s Eleanor. Ne, on si ji rovnou přitáhne domů. Jo. A teď se s ní vyspí, protože tys mi už dlouho nedala. Měla jsem? Rychle střepávám myšlenky. Neměla! Ne...

„Ahoj!" vykvikne Eleanor jak nějaký prasátko. Všichni jí pokynou a ona i s Louisem odchází nahoru. Ani nás nepředstavil, zmetek. Harry mě bere za ruku.

„Ona na to turné nejede a vsadím se, že Louis ji vzal hned nahoru, převleče se a oba půjdou spát," řekl, jako by to takhle bylo pořád.

„Jak to, že nejede?" Harry se pousměje.

„Je to modelka. Má jakousi stáž v japonsku." Tentokrát se pousmívám já. „Tak se mi to líbí," už se usmívá od ucha k uchu.

...

Procházím po prázdné chodbě a přemýšlím, do kterýho pokoje vlezu. Liam, Zayn. Harry. Zamířím k Harrymu. Otevírám pomalu dveře. „Ehm... Harry?" Něco se pohne na posteli přede mnou.

„No?" Jde vidět, že jsem ho probudila.

„Můžu?" Poklepe na druhou půlku své postele

„S--s-ss, Jane," ozývá se z chodby. Prudce se otáčím a vrážím do Louise.

„Přijdu, díky," pousměju se, jako by mě mohl v tom světle vidět. Pak za sebou zavírám dveře. „Co je?" Zkřížím ruce na prsou. Jsem unavená. Nedaří se mi vypadat naštvaně, no.

„Všechno v pohodě? Eleanor mi zavolala, že potřebuje něco důležitého. Pak chtěla přespat u mě. Asi nečekala, že ji hnedka pošlu spát," zatváří se škodolibě a otočí se k jeho dveřím. Pak se rychle nahne a vlepí mi obrovskou pusu. Vykulím oči. Pak mě pustí a odejde. Ještě se pousměje od jeho dveří. Já rychle zabíhám do těch Harryho.

„Ehm... Harry?" Z prostředka pokoje se ozve tiché zamručení. „Harry, jestli mě tu nechceš... pořád jsou volné pokoje kluků." Najednou ho rozeznávám, jak si sedá.

„Ne! Zabili by mě, kdyby tě tam načapala Dan nebo Perrie. Pojď sem." Jdu k posteli. Je pravda, že kdyby jsem si lehla třeba k Zaynovi a pak by mě tam našla Perrie, vzhledem k tomu, že mě nezná, by to asi nebylo dobrý. Lehám si vedle Harryho. Cítím, jak si lehá za mě a přehazuje přese mě peřinu. Ucítím jeho ruku na břiše a cuknu sebou. „Hej, už dlouho jsem neměl kontakt. A s Louisem jsme se o tom bavili. Chce, abys byla na tom turné. Ale Directionerky mají Eleanor rády. Jo. Jsou asi jediný, ale prostě by tě nemuseli přijmout mezi sebe, pokud to chápeš," povzdechne si.

„Harry, k tomu kontaktu," zavrtím se a stále nepouštím jeho ruku.

„Prostě jsme se na něčem domluvili. Řeknu ti to zítra." Teď si povzdechnu já.

„Dobrou..." prohodím a pustím tu ruku. On mi ji přitiskne zpátky na břicho. Uvelebím se víc do jeho náruče a najednou si připadám jako s Louisem. Ohh... ne. Tuhle myšlenku rychle zaháním a po chvíli usínám.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Impossible Little Things 36: