OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » I love rock 16

15.06.2011 (14:00) • Eris • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1131×

Přidávám omezení 18+ (radši :D)

Příjemné počtení

„Cože!?“ Zírala jsem na to a nevěřila vlastním očím. Zsadist si mě nevšímal a přešel k Phurymu, který mu rychle řekl vše, co věděl. Pak se na patě otočil a odplachtil pryč. Zírala jsem na to a nebyla schopna slova.

„Jsi v pořádku?“ Michael byl hned u mě a mačkal mě v objetí.

„Umm, Michaeli. Já taky potřebuju dýchat.“

„Jo, promiň,“ omlouval se. Pohladila jsem ho po tváři a divila se, jak jsem hned klidná.

„Můžeš mi vysvětlit, co to mělo znamenat?“ vyjel po mě Daniel.

„Já… já nevím! Prostě se… ve mně něco…“ frustrovaně jsem vydechla.

„Konečně je tady a ty se s ním bavíš, jako by se nic nestalo. Klidně ho necháš odejít!“ řval. Michael zavrčel na přibližující ho Daniela a tlak rukou na mém pase zesílil.

„Klidně ho nechám odejít? Sakra, kdyby po mě nevyletěl ten kretén, tak by neodešel! A laskavě na mě neřvi!“ Daniel na mě zavrčel a pomalu se přibližoval. Jeho vrčení nabíralo na intenzitě.

„Nech ji na pokoji,“ varoval jej tiše Michael.

„Teď vysvětli ty, co to bylo. Kdo byl ten Phury?“ zeptala jsem se Zsadista.

„Phury je něco jako tajný agent. Nasadil jsem ho k nim. Dává nám informace od nich.“

„Jo a evidentně udělá cokoliv, aby mu věřili.“ Můj pohled schválně sklouzl na Alice, která byla mačkána ve Filipově objetí.

„Měla bys za nimi jít,“ zamumlal Michael tiše a dál mi přejížděl rukou po boku. Zvedla jsem k němu pohled a očima se popásala po jeho božské tváři. No řekněte, je někdo krásnější než on?

„Za kým?“

„Za holkama. Vidím na tobě už delší dobu, že tě to trápí. A já nechci, aby ses trápila.“ Naklonil hlavu k té mé a otřel svou tvář o mou. S úsměvem jsem mu to několikrát oplatila. Vzpomněla jsem si, jak sem ho našla a pak, když mě postřelili, ležel nade mnou v posteli a dělal přesně tohle.

Znovu jsem uslyšela, jak přede.

„Běž za nimi,“ říkal tiše. Nevypadáš na to, že chceš, abych odešla. „Tak to máš pravdu, nechci, ale měla bys za nimi jít.“ Překulil se na záda a díval se do stropu. Povzdychla jsem si a políbila ho na tvář. Vstala jsem z postele a rozešla jsem se ke dveřím.

Až se vrátím, chci mít napuštěnou vanu s bublinkami, přikázala jsem a doprovázená jeho smíchem, jsem vyšla z pokoje.

Prošla jsem ke schodům a zastavila se u dveří. Slyšela jsem, že tam je Alice s Alex. Nadechla jsem se a zaklepala.

„Dále,“ ozvalo se. Pomalu jsem otevřela dveře a vešla dovnitř.

„Ahoj,“ ozvaly se obě sborově. „Pojď si k nám sednout.“ Mile se na mě usmály a já se též pokusila o úsměv. Alice seděla v županu na své posteli, na hlavě ručník. Nevypadala na to, že by se teď nějak moc zaměstnávala.

Alex seděla vedle ní a snažila se jí uchlácholit.

Sedla jsem si k nim a dala si nohy pod sebe.

„Už je ti líp?“ zeptala jsem se opatrně. Alice roztřeseně přikývla. Musela jsem ji nějak uchlácholit, ale bála jsem se, jak budu reagovat na dotyk někoho cizího. Stejně jsem se překonala a konejšivě jsem Alice překryla ruku tou svou. Pohledla na mě, v očích údiv. Neubránila jsem se mírnému úsměvu.

„Jak je to dlouho, co jste s Filipem někde byli?“ Ten údiv na její tváři, byl ještě zřetelnější.

„No, docela dlouho,“ přiznala se.

„Mám nápad,“ mrkla jsem na ně. „Co kdybyste si dnes večer někam s Filipem vyrazili? Jako menší odreagování…“

„Dobrý nápad!“ přidala se Alex. „Dojdu pro Filipa a připravím ho. Taky udělám vše okolo. Ty si tu vyhraj s Alice.“ V tu ránu byla pryč.

„No já nevím…“

„Ale jo,“ rozhodla jsem a strkala ji před její kosmetický stoleček. Ještě jsem jí nakoukla do skříně, abych věděla jaké líčení k šatům a hned byla u ní.

Po půl hodině příprav, jsem ji poslala do koupelny se spodním prádlem a šaty. Tu dobu, co byla v koupelně, jsem se přehrabovala skříní a hledala ty správné botičky. Pak jsem taky vytáhla šál a skříň zavřela.

Alice hned vyšla z koupelny a přišla ke mně. Podala jsem jí boty a počkala, dokud si je neobuje. Pak jsem jí přes ramena přehodila šál a dotáhla ji před zrcadlo.

Dívala se na sebe, jako by tomu nemohla uvěřit. Vypadala překrásně. Černé šaty krásně zvýraznily její křivky, stříbrné botky daly ladnost jejím nožkám. Jak říkám, vypadala překrásně.

„Děkuju!“ Alice se mi vrhla kolem krku, ale já ztuhla. Ihned se odtáhla s omluvným výrazem. Přinutila jsem své ztuhlé rysy, aby povolily a jemně se usmála.

„Promiň, já úplně zapomněla…“

„Alice, to je dobrý. A teď už běž.“ Strkala jsem ji ze dveří. Došly jsme do haly, kde už na Alice čekal Filip a Alex. Seklo mu to. Své černé vlasy měl nedbale rozházené na všechny strany. Svou kolosální postavu skryl v černé košili, která byla u krku rozepnutá a odhalovala kousek jeho hrudi. Samozřejmě nezapomněl na černé kožené kalhoty a vysoké boty.

„Pro něj asi jiná barva neexistuje,“ zamumlala jsem si a postrčila k němu Alice.

„Že to říká ta pravá, že?“ vrátil mi to se smíchem a rozešli se. Ve dveřích se Filip ohlédl a rty naznačil, děkuju. Kývla jsem mu hlavou a vydala se zpět do pokoje.

Doufám, že ta vana je už napuštěná, připomněla jsem se Michaelovi.

Čekám jen na tvůj příchod, lásko.

Vešla jsem dveřmi do našeho pokoje a ihned zamířila do koupelny. Pohled mi hned padl na vanu plnou bublinek. Až po té, jsem si všimla Michaela, který měl na sobě jen kalhoty a čekal na mě u vany. Zaplavila mě vlna očekávání.

Přešla jsem k němu, jak mi naznačil, a čekala, co se bude dít.

Začal mi rozepínat mikinu, kterou pak odhodil na zem. Pak chytil lem mého trička a plynulým pohybem mě z něho vysvlékl. Nebála jsem se. Michaelovi jsem věřila a co víc, toužila jsem po jeho dotycích. Avšak jizvy, které hyzdí mé tělo, tu budou na vždy a já se za ně budu stydět.

„Lásko, neboj se,“ konejšil mě.

Já se nebojím.

„Tak co se děje?“ Neodpověděla jsem, jen jsem se ještě více styděla. „Lásko, nemáš se za co stydět.“

„A co ty jizvy?“ vypálila jsem.

„Ony ale nezmění nic na tom, jak moc tě miluju a jak moc po tobě toužím. Nic-to-nezmění! Vůbec nic. Pro mě si stejně krásná, jako té noci, co jsme se spojili.“ Podívala jsem se do jeho očí, jen abych spatřila jeho upřímnost. Prsty mě pohladil po tváři a rukou klesal níž a níž. Přejel prstem mezi mými ňadry, avšak stále pokračoval níž.

Tepláky mi hned svlékl a já je odkopla někam do rohu. Využil situace, když byl dole a začal mě motýlími polibky sladce mučit na bříšku. Otřásla jsem se, pod lehkými doteky.

Stále mě mučil svými polibky, zatímco jeho prsty mi stahovaly kalhotky. Pomalu jsem svými rty nahoru, a prolíbával si cestu svými rty přes klíční kost, linii krku až k mým rtům, které byly rozevřené v žádosti.

Líbal mě tak dlouho, dokud mi nedocházel vzduch a i pak se přesunul na můj krk. Mé prsty však sjely k pásku u jeho kalhot a hbitě je rozepnuly. Stáhla jsem mu je a on sám je odkopl na druhý konec místnosti. Jeho prsty sjely k zapínání mé podprsenky a ve vteřině jsem před ním stála nahá.

Něžně mě vzal do náruče a položil do čekající koupele. Sám mě následoval.

Položil se vedle mě a ihned si mě přivinul do náruče. Polibky zasypával linii mého krku a jeho ruce bloudily po mém těle.

Lásko, uvolni se, přikázal mi něžně. Teprve teď, jsem si uvědomila, že jsem trochu ztuhlá. Jeho ruka mi přejížděla po páteři a já cítila, jak se mé svaly uvolňují.

To je ono… Své myšlenky, které stále byly v mé hlavě, jsem odsunula do nejzazšího kouta mé mysli. Zvedla jsem své ruce a váhavě jimi začala hladit Michalovu hruď. Jako sametem potažená ocel, uvědomila jsem si, když jsem prozkoumávala jeho svaly, které byly staženy.

Prsty mi přejel přes pas a já nesouhlasně zamručela. Michael ještě neobjevil, že jsem lechtivá a doufám, že ani neobjeví. Naštěstí pochopil, že je mi to nepříjemné a své ruce posunul na mé boky, které dráždivě hladil.

Odtrhla jsem se od jeho rtů a svými ústy putovala po linii brady, až na krk. Pod mými rty jsem cítila jizvičku, která se nezahojila. Byla to ta, z které jsem pila jeho drahocennou krev. Zalil mě pocit čistého majetnického uspokojení.

Zavrčel a přetočil mě pevně pod sebe. Kolenem rozdělil má stehna a položil se mezi ně. Cítit váhu, jeho pevného, tvrdého těla na svém, mě přivádělo k šílenství.

„Tak krásná…“ mumlal si, když rty přejížděl po mých ňadrech. Zachvěla jsem se extází. Jo, na tomhle se může žena stát závislou, připustila jsem.

Prsty jsem mu zamotala do vlasů a nekompromisně jej vytahovala nahoru. Hladově jsem se přisála k jeho rtům.

Miluju tě. Jakmile mi v hlavě zazněla tyto slova, pronikl do mě. Zavřela jsem oči a zvrátila hlavu, když mě zcela naplnil. Bože, nic nebylo krásnějšího. Ovšem, jakmile do mě pronikl, přestal se pohybovat. Neochotně jsem otevřela oči a zjistila, že bedlivě sleduje mou tvář.

„Taky tě miluju,“ odpověděla jsem a zhoupla svými boky, proti němu. Zavrčel a začal přirážet v pomalém tempu. Za nedlouho jsem ucítila rostoucí tlak v mém nitru a hlasitými steny a vzdechy rozkoše, které se nedali ztlumit, ani potlačit, jsem jej vybízela k rychlejšímu tempu. Naštěstí mé prosby vyslechl a já se za krátkou chvíli ocitla mimo čas.

Drtivá síla stoupala spirálovitě uvnitř mě, než dosáhla vrcholu a vybuchla. Prohnula jsem se v zádech a zápasila s dechem.

Michael došel vrcholu pár chvil po mně. S posledním přírazem se do mě ponořil tak hluboko, jak jen mohl, zvrátil hlavu a zařval. Z tváře mu kapal pot, který se ztratil v tom množství horké vody.

Vyčerpaně se na mě zhroutil a tvář zabořil do mého krku. S láskou jsem jej objala pažemi a mazlivě ho hladila po zádech.

Po pár chvílích se překulil vedle mě a přitáhl si mě k sobě. Uvelebila jsem se u něho a přivřela oči. Pak mi něco došlo:

„Chybí tu bublinky,“ zamumlala jsem a byla odměněna, tím nejkrásnějším zvukem, který existoval. Michael se nepřestával smát dalších pět minut.

Doufám, že se kapča líbila. Předem děkuji za komenty ;)

Kapitola 15. < <> > Shrnutí < <> > Kapitola 17.

Autor: Eris (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I love rock 16: