OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Equitēs Magia: 10. kapitola

27.08.2014 (13:00) • Ver • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 663×

Léto utíkalo závratnou rychlostí a přišla ta událost, na kterou se Terka s Míšou těšily již od jejího návrhu. Byl naplánován výlet rovnou na dva dny – jen Mráčkovi, Terka, koně a divoké pláně. Snad i proto dívka nemohla téměř dospat a sníst snídani ji musela maminka přímo nutit, než vyrazili k Mráčkovým.

„Mamí! Mamí! Já cu jít s vamí!“ dožadoval se malý Adámek, kterému se příliš nelíbil fakt, že bude muset zůstat doma s „tetou Májou“.

„Neboj se, Adámku. Až vyrosteš, tak s námi taky budeš chodit na výlety,“ uklidňovala jej Terka, která zrovna upravovala sedlání Hvězdě. 

„Ale Telí! Já us sem velký!“ odporoval klučina, stavíc se na špičky a zvedajíc drobné ručky do vzduchu nad hlavu. Terka se tomu jen zasmála a přešla k němu, aby mu rozcuchala vlásky.

„My víme, Adámku… ale dneska ještě ne. Někdo šikovný mi musí pohlídat maminku a starat se o Juráška… a k tomu je potřeba velkého kluka, jako jsi ty,“ cvrnkla jej do nosu, což bylo odměněno dětským smíchem. „Tak co, zvládneš to tady?“

Adámek chvíli váhal, krčil drobné čelíčko, jak uvažoval, ale nakonec se rozzářil jako sluníčko a prohlásil: „Samosejme, Telí!“

A tak bylo rozhodnuto, Terka se navrátila k Hvězdě, která bez toho, aby se někdo obtěžoval s jejím uvázáním, stála klidně stále na stejném místě. Míša samozřejmě měla na starosti svého Nicholase, který už netrpělivě podupával. Jan, byť nejmladší člen výpravy, měl na westernovém sedle Saxany - vrané klisny českého teplokrevníka s bílou lucernou na čele - uvázané taktéž vodítko Naděje, která zvědavě koukala kolem sebe, protože tolik lidí a koní kolem ní často nebývalo. Paní Mráčková měla jet na Topasovi, což byl překvapivě nejmenší koník, který na výpravu vůbec vyrazil – plavý hafling však byl taktéž asi nejdivočejším a nejztřeštěnějším. Snad taktéž proto vedli celou skupinu. A uzavírat měl Mirek, který si vzal Satyra, tmavě hnědého teplokrevného valacha.

„Užijte si to a hlavně v pořádku dojeďte!“ popřála ještě Terčina mamka výpravě, když všichni nasedli na koně a vyrazili z areálu stáje, načež společně s malým Adámkem mávali, dokud byla skupinka v dohledu.

„Vzhůru za dobrodružstvím!“ zářila Míša, která s Nicholasem dohnala Hvězdu, aby mohla jet vedle Terky. Div, že v sedle neposkakovala, což by se však jejímu koni rozhodně nezamlouvalo. Terka jí v tom neodporovala, byť sama si byla dosti jistá tím, že dobrodružství budou mít teď v životě více než dosti, takže si spíše přála klidnou příjemnou projížďku se spánkem pod širým nebem, což brala jako dobrou průpravu na budoucnost.

Vyjeli z vesnice a vyrazili po polní cestičce, kolem lesa, kde Terka v poslední době strávila tolik času a přesto udělala tak malé pokroky. Aktuálně se to však rozhodla hodit za hlavu, protože, přece jen, čekaly ji dva dny klidu a pohody v náručí divoké přírody, kterou si hodlala vychutnat plnými doušky.

„Dáme klus, teď když jsme ještě na volném prostranství?“ zeptal se zezadu pan Mráček a všichni sborově souhlasili, přičemž Míša prohlásila, že teď by si dala klidně i závod skrze louku. To sice schváleno nebylo, avšak brzy nato Hana pobídla Topase a hafling se energeticky rozklusal. Za chvíli tedy celá skupinka pravidelně vysedávala do rytmu klapotu kopyt a dokonce ani mladá hnědka klusající vedle Jana nedělala žádné koniny. 

Autor: Ver (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Equitēs Magia: 10. kapitola: