Po delší době se opět ozývám. Doufám že vás to zatím nepřestalo bavit, ale dělám co můžu. :-)
10.05.2011 (14:00) • MessengerOfDeath • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1167×
Zrovna když se chystal sejít po schodech dolů, zaslechl z kuchyně podivné zvuky. Nehodlal se tu celou noc jen tak schovávat. Z toho věčného schovávání ho opět rozbolel propíchlý bok. Jakmile se konečně rozhoupal a chystal se udělat první krok ze schodů, ucítil opět na předloktí své ruky chladný dotyk ruky, která ho začala opět tahat od schodů.
„Nechoď tam!“ prosila ho úpěnlivě dívka.
„Proč bych ti měl věřit? Co seš vlastně zač?“ utrhl se na ni Matt.
„Pst! Ne tak nahlas! Uslyší nás!“ prosila ho dívka naléhavým hlasem.
„A kdo nás má jako slyšet?!“ nedal se Matt.
„Tady ne,“ odpověděla mu prostě. „Pojď za mnou.“
„Co myslíš tím "tady ne"?“
Dívka se rozhlédla po chodbě a Mattovi to došlo. Pokoj naproti dívčině ložnici také nebyl tak docela neobydlený. Dveře byly pootevřené a koukal na něj mrtvolně bledý obličej asi osmiletého chlapce. Ten se na Matta jen chvíli díval ale po pár sekundách začal vydávat strašidelný zvuk podobný smrtelnému chrčení a najednou se začal přibližovat ke dveřím a začal podivně syčet. Naštěstí rychle přiskočila ke dveřím dívka a přibouchla je. Chvíli bylo jen slyšet strašidelné kňučení a škrábání na dveře.
„Kdyby byl skutečný už by musel mít vylámané všechny nehty,“ napadlo Matta a jen se při této představě otřásl odporem.
Nedalo mu to a musel se otočit k ložnici, kde mimochodem také spal. Jakmile se tam ohlédl, málem vyjekl ale udržel se. Kousek ode dveří se vznášel průsvitný přízrak nějaké ženy. Vzášela se asi třicet centimetrů nad zemí. Hlavu měla skloněnou a černé dlouhé vlasy jí spadaly přes obličej. Měla na sobě špinavě bílou noční košili a ruce měla spuštěné podél těla(?). O to vypadala hrůzostrašněji. Matt si ji vyděšeně (aby taky ne když s tímhle byl skoro celou noc v jednom pokoji) prohlížel a nezmohl se ani na útěk ani na další vyděšeně přidušený výkřik.
V tom se přízrak začal pohybovat směrem k Mattovi.
„Proboha.“ Bylo jediné slovo, na které se zmohl.
Současně s pohybem ke dveřím přízrak začal pomalu vztahovat ruce k chudákovi Mattovi a pomalu zvedala hlavu. Vlasy, které se tímto pomalým pohybem odhrnovaly z obličeje, postupně odhalovaly děsivý škleb ve tváři za života atraktivní ženy v domácnosti.
„Kam jsem se to proboha dostal?“ blesklo Mattovi hlavou.
Dívka na přízrak zasyčela podobně jako předtím její bratr a zabouchla ženě před nosem.
Matt ještě chvíli stál a vyjeveně koukal na právě zavřené dveře. Poslouchal děsivý chrapot a sténání, ze kterého se mu postavily vlasy v zátylku a naskákala mu husí kůže.
Rachot dole opět utichl a dívka opět popadla Matta na předloktí a táhla ho ke dveřím na půdu. Ty byly šikovně umístěné ve stropě a daly se otevřít zatáhnutím za provázek. Dívka začala vyskakovat do vzduchu a snažila se onen provázek zachytit. Nakonec se jí to podařilo a zatáhnutím za provázek spustila ze stropu žebřík, který se na třikrát rozložil a dotýkal se podlahy.
„Rychle nahoru!“ pobízela ho dívka.
Matt chvíli uvažoval, jestli se má vydat na strašidelně vyhlížející půdu s mrtvou dívkou, ale jakmile opět uslyšel na schodech pomalé dusavé kroky, najednou neváhal a pustil se za dívkou.
Autor: MessengerOfDeath (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Dům na vyhlídce - Desátá kapitola:
Páni to je hotový horor 
moc se mi to líbí, píšeš úžasně. Prosím rychle další.
moc děkuju za hezký komentáře a sem moc rád že se vám to líbí 
budu se snažit dát sem co nejdřív další díl
tak okay. Možni, ale iba možno sa na mňa pamätás. Posledný komnetár som dávala pri štvrttej kapitole a nie je to tým, že by som to nečítala. Čítala som to, ale pokaždé po mne behali zimomriavky a mala dom pocit, že zamrznem. Píšeš tak úžasne, že sa mi nechcú písať pochvalné komentáre. Jednoducho dokonalosť. Síce... Pochybujem, že je to dobré čítanie pre mladšiu ségru na noc, ale čo?
Inak... Mohol by si si urobiť zhrnutie. Síce je to zatiaľ desať kapitôl z tohoto a ešte jedno drabble (myslím), ale... Čo ak by teraz niekoho zaujala jedna kapitola. Prvú by už nevedel nájsť, :D
Zasa chválim, ale nejdem vypisovať dlhé komentáre. Aj tak teraz väčšinou čítam všetko na OS na mobile a tu mi nejde kopírovať z diela. :D Takže... Len prosím ťa čo najskôr napíš ďalši diel. Je to dokonalosť sama o sebe... Takže... (a trochu mi to pripomína horor, ale... :P).
Fajn, takže už sa nadychujem, aby som povedala svoje obľúbené: No konenče!
Takže:
No konečne! 
Ale nie, som rada, že sa ti konečne podarilo napísať novú kapitolu. Fakt som sa už nevedela dočkať. 
Ale za to, že to je také krátke a tak strašne napínavé, že som skoro pustila do gatí... ale nie, len som skoro dostala infarkt, tak za to by som ťa najradšej zabila! Alebo mučila! Kým by si nenapísal novú kapitolu so sladkým happy endom a šteniatkami a poníkmi, ale teraz fakt srandujem, očakávam tvrdý krvavý masaker.
Páni, tak to byl mazec. Skoro jsem nedýchala. Jak se tam objevovali další členové rodiny, no mazec. Konečně jsem se dočkala dalšího dílku, ale je mi jasné, že moc času nemáš, před maturou je to děs.:D No tak doufám, že ti dopadne matura dobře a budu tiše čekat na další kapitolku:) Hodně štěstí:)
tuhle povídku jsem četla už dřív a, pokud si vzpomínám, nekomentovala jsem ji 
ale je to tak bezva strašidelný a úplně z toho jde mráz po zádech ( i když má někdo 38° horečku ) takže to prostě komentovat musim
je to úplně dostávající a tuhle povídku slušně řečeno jím (neslušně: žeru )
rychle piš 
dobre 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!