OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Blackwater 2. kapitola



Jak dopadne šachová partie?

- Jude -

Peter seděl naproti Kain a skláněl se nad šachovnicí. Já s Kristýnou jsme stáli vedle a snažili se vymyslet, jak Peterovi pomoct. Ne, že bych věděl, jak se hrají šachy, ale pořád to bylo lepší než čekat, až se figurky samy pohnou, jak to očividně dělal Peter.

„Pro boha živýho, tak už hraj!“ křikla Kain.

Nebylo se čemu divit. Peter si vybral bílé figurky, kterými se začínala hra, ale zatím neudělal žádný tah. Konečně pomalu posunul pěšce do středu desky. O tři tahy později byl bez figurky.

„Co to děláš?“ syknul jsem na Kristýnu, která dobruslila ke Kain.

„Co myslíš. Chci být na straně vítězů.“ To snad není pravda.

„Chci přítele na telefonu,“ ozval se Peter.

Kain se se zaúpěním praštila do čela. „Tohle není vědomostní soutěž,“ hádala se Kain.

„Ale není to proti pravidlům,“ upozornil ji Peter s úsměvem.

„Protože by nikoho nenapadlo, že bude hrát šachy někdo, kdo to neumí!“

„No tak, to zvládneš!“ povzbuzoval jsem Petera. Podíval se na mě se zvednutým obočím, když jeho další tah neobstál. „Víš, co? Zavolej Agátě,“ navrhnul jsem, ale on už mě neposlouchal. S mobilem u ucha čekal, až to někdo zvedne.

„Ahoj, Agáto. Nemáš náhodou volno? Super. Podívej, miláčku, mám trochu problém. Mohla bys přijet ke střední škole? Dobře, díky.“

Překvapeně jsem se podíval na Kristýnu, které skoro lezly oči z hlavy.

To jste se s Agátou dali dohromady? Jako vážně?“ Přiřítila se na naši stranu stolu a zkusila Peterovi zacloumat rukou.

„Petere-“

„Jude, můžeš počkat dole na Agátu?“

Chvilku trvalo, než mi došlo, že teď už mluví na mě. Mlčky jsem se zvedl a šel dolů.

Chodba byla prázdná a všude bylo ticho. Asi už šli všichni domů. Přemýšlel jsem, jak dlouho potrvá, než nás odsud uklízečka vyhodí.

Agáta a Peter se znali už pět let a za tu dobu si několikrát navzájem pomohli v různých situacích, ale chtít po ní, aby kvůli jeho chybě odešla z práce, mi od Petera přišlo dost nefér. Co když ji kvůli tomu vyhodí? A stejně to byla Peterova chyba. Kdyby tenkrát nepodváděl, vůbec bychom tady nemuseli trčet.

„Tak co se stalo? Kde je Peter?“ Byl jsem tak zamyšlený, že jsem si Agáty všimnul, až když stála přede mnou. Černé vlasy s ofinou měla v drdolu přichycené kovovou jehlicí a květovaná sukně se jí vlnila kolem nohou.

„Nahoře-“ Dál už jsem se nedostal, protože Agáta vyběhla po schodech.

„Ta třída je až na konci chodby,“ zafuněl jsem. Trochu jsem zrychlil, abych Agátě stačil. Doufal jsem, že Peter věděl, co dělá, když jí zavolal.

Agáta si vyndala z vlasů jehlici, až teď bylo vidět ostří na konci, a vrazila do třídy, připravená zabít jakoukoli hrozbu uvnitř dřív, než jsem se stačil vzpamatovat. Tady se asi někdo moc kouká na akční filmy.

„Petere!“ vykřikla, když vpadla do místnosti.

„Agáto, čau.“ Peter jí s úsměvem zamával.

Vypadalo to, že Erik nebude muset čekat, až Petera porazí, protože ho Agáta hned teď zabije.

„Tys použil slovo pro nouzové situace jen proto, aby sis zahrál šachy?!“

„Jaký slovo?“ vyhrkl jsem.

„Vlastně tě zavolal proto, že je neumí,“ vysvětlovala Kris, zatímco jsem zjišťoval, jak se změnila situace na šachovnici. Zdálo se, že si zatím dali pauzu, jinak už by Peter dávno prohrál.

Agáta zavřela dveře a podívala se na Kain, která se spokojeným úsměvem spojovala špičky prstů.

„Kvůli Peterovi ji posednul duch nějakýho Erika,“ vysvětlil jsem.

Kain zvedla ruku a posměšně zamávala. Agáta se mlčky postavila vedle Petera a zastrčila si jehlici zpátky do vlasů.

„Tak už táhni,“ vyzvala ho.

„Jasná zpráva.“ Peter se zvedl, ale Agáta ho přitlačila zpátky do židle.

„Myslela jsem na šachovnici.“

Peter s povzdechem vzal jednu figurku, ale hned ji pustil, když ho Agáta plácla přes ruku.

„Když se omluvím za to, že jsem tě vytáhl z práce, byla bys tak hodná a pomohla mi?“ Peter nasadil svůj nejlepší úsměv, který používá, když chtěl, abych místo něj umyl nádobí, nebo vyčistil odpad v koupelně.

„Když nevyhraju, vezme si moje tělo.“

Kristýna se se zaúpěním chytla za hlavu.

„Pořád nemůžu uvěřit, že se tohle stalo! Ty seš takovej blbec! Stydím se za to, že jsme z jedný rodiny!“ Otočila se na mě. „A ty bys měl taky.“

Podíval jsem se na Kain. Rysy jejího obličeje už skoro nebyly vidět. Čím dřív tuhle hru dohrajeme, tím líp pro ni. A pro Petera. Vlastně pro všechny.

„Jestli mě kvůli tobě vyhodí z práce, budeš místo mě platit výdaje za byt.“ Peter rychle přikývl. „Ale varuju tě, už je to dlouho, co jsem hrála šachy.“ Agáta váhavě táhla jezdcem.

„Jestli si pamatuju, tak jsem chtěl hrát s Peterem.“ Kain zněla klidně, ale nevypadala moc spokojeně.

„Nebude zábavnější porazit někoho, kdo alespoň ví, co dělá?“ Agáta přivřela oči a koukala na druhou stranu šachovnice. Vypadalo to, že se snažila odhadnout, čím bude Kain táhnout příště.

Kain se nuceně usmála. „To je pravda.“

Hra, která následovala, trvala věčnost. Tak mi to aspoň připadalo. A po pěti kolech kámen, nůžky, papír, kdy mě Kristýna pokaždý porazila, už jsem se začínal docela nudit. Čím vypjatější byla situace mezi Agátou a Kain, tím víc jsem byl nervózní. Nedokázal jsem si představit, že by se Peterovi mělo něco stát. Pak bych skončil úplně sám.

Popošel jsem blíž ke stolu. Na šachovnici zůstali už jen králové. Agáta z Kain nespouštěla oči. „Takže nerozhodně,“ prohlásila s pomalým úsměvem.

„Dobrá hra.“ Kain natáhla ruku a s Agátou si potřásla.

Vzduch kolem Kain se zatřepotal, ona se předklonila a praštila se hlavou do stolu. Vypadalo to, že Erik její tělo opustil.

„Agáto, díky, že jsi přišla. Zachránila jsi mi život.“ Peter se usmál, jako by se minulá hodina a půl vůbec nestala.

Kain jsem řekl historku o tom, jak jsme ji našli spát ve třídě, a když jsme se ujistili, že vnímá, utekli jsme na parkoviště, jak nejrychleji jsme dokázali.

„Jako vždycky,“ souhlasila Agáta s mírným úsměvem. Bylo legrační sledovat ji, jak jde vedle Petera, protože ho o několik centimetrů převyšovala.

„Ale nakonec jsme to zvládli. Dobrá práce!“ pochválil nás Peter s pěstí namířenou vzhůru.

„Jakýpak my?“ Povytáhla Agáta obočí.

„Tak já,“ opravil se Peter se smíchem.

„Pořád nechápu, jak mohl s touhle povahou přežít až doteď,“ zahučela Kristýna, zatímco bruslila kolem našeho auta.

„Takže jsi před x lety podváděl při šachách a vyhrál. Pak ten kluk umřel a od tý doby tady čekal, aby tě mohl porazit?“ ujistila se Agáta. Peter kývnul.

„Proč jsi vůbec tehdy hrál?“ zeptal jsem se.

Zrovna jsem začal chodit s jednou holkou a Erik měl brigádu na místním kluzišti. Potřeboval jsem klíče, abych tam mohl mít děsně romantický rande, tak jsme se o ně vsadili.“ Krátce se podíval na Agátu. „Ale důležitý je, že každej dělá chyby. Teda kromě mě.“ Peter si spokojeně založil ruce za hlavu a vůbec si nevšímal toho, jak na něj vražedně koukáme.

„A co tenkrát, jak jsi mě zapomněl v obchodě?“ připomněl jsem mu. Tenkrát jsem se po čtyřech letech přistěhovali zpátky do Blackwater a nebýt Kristýny, asi bych nenašel cestu domů.

„To nebyla chyba. Měl jsem náročnej týden a tys mi šel na nervy.“

„Nebo to, jak jsi v zimě třikrát oběhnul dům jenom ve spodním prádle?“ přidala se Agáta.

Peter se zastavil, klíče od auta v ruce. „To byla sázka. Sázku nikdy neodmítnu!“

„No právě,“ zamumlali jsme s Agátou jednohlasně.

Protože na Petera čekalo ještě pár neodpracovaných hodin, zamířili jsme ke knihovně. Když jsme odjížděli od školy, všiml jsem si, že na parkovišti stojí Kain. Nespouštěla z nás oči.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Blackwater 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!