OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Teen Wolf » Vlčí město kapitola 20



Vlčí město kapitola 20Freya se dozvídá spoustu nových věcí. Gerard versus Freya.

Dorazila jsem domů, kde jsem se uklidnila a podívala se na hodiny. Ještě jsem měla spoustu času. Sedla jsem si k počítači a hledala. Hodlala jsem Derekovi pomoci za každou cenu. Narazila jsem na jeden inzerát. Ozval se zvonek. Vyběhla jsem schody a otevřela jsem dveře. Před dveřmi stála starší dáma v černých šatech a v ruce držela obálku.

„Dobrý den, jste Freya Lucia Argent Lohrová, nyní Freya Coryza?“ zeptala se mě ta dáma.

„Ano, jsem to já,“ řekla jsem a dívala se na dámu.

„Jmenuji si Emily Shesfordová a jsem notářka. Jste dědička paní Soni Lohrové. Vaší babičky. Tady je soupis vašeho majetku zde v Beacon Hills. Stačí jen podepsat, že souhlasíte s jejím rozhodnutím,“ řekla dáma a podala mi papír na bílých deskách s propiskou. Podepsala jsem to a přijala od dámy tlusté černé desky.

„V deskách naleznete vše potřebné. Váš majetek a konto. Tady je ještě moje vizitka,“ řekla a byla ta tam. Zašla jsem domů a pomalu šla do svého pokoje. Těžce jsem dosedla na svou židli a desky položila před sebe na stůl. Otevřela jsem desky. Jako první na hromadě složek ležela malá obálka. Chvějícími se prsty jsem ji roztrhla a pomalu četla. 

Má milovaná Freyo, jsem si jistá, že o mně mnohé nevíš. Jmenuji se Soňa Lohrová a jsem matka tvého otce Lucase. Stejně jako ty i tvůj otec, i já jsem byla vlkodlak. Jsem ráda, že jsi naživu, a doufám, že neuděláš nějakou hloupost. Jsi jediný pokračovatel rodu, a pokud zemřeš ty, vymře rod mocných vlkodlaků. Vím, že o své rodině moc nevíš a určitě nejsi zvědavá na nějaká hloupá slova od staré senilní báby, proto půjdu rovnou k věci. Každý z rodu Lohrů je zvláštní, někomu z nás nevadilo stříbrno, někomu zas oměj. Všichni z nás měli slabost pro vědu a pokusy. Navíc všem z nás v devatenácti letech přibyl dar. Tvůj otec dokázal vycítit nebezpečí na míle daleko. Já jsem se dokázala přeměnit do skutečného vlka. Všichni v našem rodě mají schopnosti, a i ty za dva dny získáš tu svou. Věř v nemožné, Freyo, a hlavně se nikdy nevzdávej bez boje. Tvá milující babička

Po tváři mi začaly téct slzy. Rukou jsem si přikryla ústa, abych ztlumila vzlyky. Moje tělo se třáslo a já se za žádnou cenu nedokázala uklidnit. Prudce jsem zavřela desky a lehla si do houpací sítě. Zapomněla jsem na čas a probralo mě až volání. Katrin mě sháněla. Zdá se, že ji Scott také informoval.

Byl už večer a vše se chystalo na velký zápas. Beacon Hills proti Beavers. Usadila jsem se na lavičku a čekala. Boyd právě odrovnal nějakého obra. Všichni nadšeně vykřikovali a já se rozhodla podívat se po Stilesovi. Prolezla jsem všechny tribuny, ale Stilese jsem nenašla. Uslyšela jsem křupnutí, které způsobilo mrazení v mých zádech. Pomalu jsem se otočila a dívala se na Scotta, který ležel na zemi. Vyděšeně jsem se dívala na Gerarda, v jeho očích jsem zahlédla pochopení. On to ví! Ví o Scottovi, že je vlkodlak. Zavřela jsem oči a povzdechla. Zase budu muset zachránit situaci já. Přešla jsem k chumlu lidí, kteří se bavili o Scottově stavu. Zápas skončil výhrou našeho týmu. Přešla jsem ke Scottovi a objala ho.

„Opravdu, Scotte, co tu děláš, měl bys jít na nějakou sportovní školu,“ řekla jsem s úsměvem. Gerard mě sledoval ostřížím zrakem. „Pojď, zvu tě na božskou večeři,“ řekla jsem a táhla ho ze hřiště.

„Vydržte. Musím se vás dvou na něco zeptat,“ řekl Gerard. Čekala jsem to nejhorší, ale ten chlápek mě dokonale překvapil. On nás pozval na večeři. Scott se na mě díval, co odpoví. Opatrně jsem přikývla a následovali jsme Allison a jejího dědečka. Dorazili jsme k nim domů. Já jsem se uopravila a následovala Gerarda.

„To je dost. Večeře je hotová. Jaká byla hra?“ zeptala se Victorie Argentová. Gerard se na ni usmál.

„Proč se nezeptáš hvězdného hráče a mé oblíbenkyně?“ řekl Gerard. Scott mě popostrčil ke Gerardovi, který mě objal okolo ramen, a Scott se postavil za Allison. Chris ani Victorie zrovna neskákali radostí, ale podřídili se. Usadila jsem se vedle Scotta a čekala. Všichni byli napjatí a potichu.

„Ale no tak. Nebudete mi vyčítat, že jsem chtěl poznat bývalého přítele mé vnučky,“ řekl a snědl sousto.  

„Ne, jen ses měl zeptat a varovat nás. Nemuselo to být pro některé z nás zrovna příjemné,“ řekl Chris rozzlobeně.

„Freyo, jak se ti daří? Když jsi odešla ze školy, byl jsem velice smutný,“ řekl jen Gerard.

„Našla jsem si skvělou práci a mám teď víc času,“ řekla jsem a usmála se.

„Tak to je skvělé. Jen škoda, že se nevrátíš zpět,“ řekl jen a vrátil se ke svému talíři.

„Scotte, pomohl bys mi přinést dezert?“ zeptal se Chris mile. Uslyšela jsem ránu a Chrise, který nadával Scottovi. Vrátili se zpět a já už toho měla plné zuby.

„Myslím, že už té přetvářky bylo dost,“ řekla jsme klidným hlasem a odložila příbor.

„O čem to mluvíš?“ zeptal se Gerard.

„Vím moc dobře, že jste obeznámen se Scottovým stavem,“ řekla jsem a čekala, co se bude dít.

„Ano, vím, že je vlkodlak,“ řekl klidným hlasem Gerard. Scott se málem zadusil kouskem dortu, stejně jako zbytek rodiny.

„Byl by to dobrý vtip, že? Čtyři lovci večeři s dvěma vlkodlaky, jak komické,“ odfrkla jsem si a trochu se odšoupla od stolu.

„Je pravda, že o tobě jsem nevěděl, ale budiž,“ řekl Gerard a znovu si vložil pár soust do úst. Otřela jsem si ubrouskem ústa a prohlédla si překvapené tváře všech ostatních.

„Věděl jsi o tom? Co s tím tedy uděláš?“ zeptala se Allison. Gerard se nadechl ke slovu a já se postavila a zarazila ho.

„Madam Argentová, děkujeme za večeři. Škoda jen, že si to již nebudeme moci zopakovat,“ řekla jsem, uklonila se a kopla Scotta pod stolem.

„Proč si myslíš, že vás teď necháme jít?“ zeptal se zlostně Gerard.

„Protože nechceš, aby se dověděli o prohřešku tvé dcery Marii,“ řekla jsem a stáhla za sebe Scotta, když se Gerard společně s Chrisem prudce postavili.

„O čem to mluví?“ zeptal se Chris svého otce. Victorie a Allison se na oba překvapeně dívaly a nás si nikdo nevšímal.

„Jdeme, Scotte,“ zašeptala jsem a couvala ke dveřím. Vyběhli jsme z domu a nasedli do mého auta. Teď po mně půjde. 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 20:

2. MarryAnn
07.08.2013 [17:15]

ÚÚÚÚŽASNÉÉÉ!!! Rychle dalšííí!

1. TeresaK přispěvatel
07.08.2013 [10:30]

TeresaK Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!