OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Teen Wolf » Vlčí město kapitola 17



Vlčí město kapitola 17Jess se zhoršuje. Freya se zase pere.

Ráno jsem vstala a šla za Jess, dnes jsem na školu neměla náladu. Jess ležela a neklidně dýchala. Dotkla jsem se jejího čela, které bylo ledové. Nadzvedla jsem její oči a viděla její protočené panenky. Neváhala jsem a naložila ji do auta. Nastartovala jsem a jela rychle k veterinární klinice. Prudce se smykem jsem zabrzdila před klinikou. Vzala Jess a spěchala do ordinace. Kopla jsem do dveří a chvíli čekala, než naštvaný Deaton otevřel dveře. Vtrhla jsem dovnitř a Jess položila na stolek.

„Je studená jako led a její oči jsou protočené,“ řekla jsem. Deaton jí začal měřit tep a sledoval, jak dýchá.

„Je to s ní zlé. Tady už nic nepomůže,“ řekl jen a šel ke stolku. Vzal injekci naplněnou uspávadlem. Naštvaně jsem udeřila do stolu a vzpomněla si na jednu knihu. Napellus je kámen mudrců pro vlkodlaky. Patří mezi rod omějů. Lovci tvrdili, že je to zabiják vlkodlaků, ale ve skutečnosti se jedná o živou vodu pro vlkodlaky. Tento oměj roste jen ve dne a v noci není k nalezení. Roste poblíž řek a na srázech. Dokáže vyléčit cokoliv a slouží jako protijed na Kanimin toxin.

„Vrátím se za třicet minut s lékem. Jen se o ni, prosím, postarej,“ zašeptala jsem a rozjela se pryč. Zastavila jsem u řeky a šla proti jejímu proudu. Hledala jsem deset minut. Bez úspěchu. Zbýval jen sráz. Běžela jsem lesem a zastavila jsem na kraji srázu. Držela jsem se kamene, ze kterého tak ráda vyju na měsíc, a pomalu slézala. Byla jsem dva metry od kraje, když jsem ji spatřila, popolezla jsem pár metrů doleva a natáhla se.

„Hej, co to tam děláš?!“ křičel na mě Derek. Lekla jsem se a noha mi podklouzla. Držela jsem se jen za ruce a hledala pevnou zem pod nohama. Znovu jsem se zachytila a zlobně se podívala na Dereka. Popolezla jsem k oměji a natáhla se pro něj. Derek mě neustále pozoroval. Natáhla jsem se a pomalu ho začala trhat. Natrhala jsem si plný pytlík a přivázala si ho k pasu. Pomalu jsem začala šplhat nahoru. Když jsem byla kousek od okraje, Derek mi podal ruku. Vytáhl mě nahoru. Houkla jsem na něj díky a běžela ke svému autu. Derek spěchal za mnou. Nasedla jsem do svého auta a jela. Kousek ode mě stálo taky auto Dereka. Nevěnovala jsem tomu pozornost a jela na veterinu. Vystoupila jsem z auta a běžela do ordinace. Sledována Derekem. Doběhla jsem tam.

Deaton držel zmítající se Jess, která na sobě měla mnoho ran podobající se kousnutí. Vložila jsem rostlinu do Jessičiných úst, sledována dvěma pohledy. Zacpala jsem jí nos, aby rostlinu spolkla. Chytla jsem její ruce společně s Deatonem a čekala. Jess otevřela oči a začala křičet. Začala se sebou házet ze strany na stranu a náhle byl klid. Zhluboka oddechovala a klidně ležela na stole. Deaton jí hned začal měřit puls a s nadšeným úsměvem se na mě díval. Oddechla jsem si a pomalu se svezla po zdi.

Jess byla v bezpečí, Bude zdravá. Derek se posadil ke mně na zem a objal mě okolo ramen. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a odpočívala. Derek mě opatrně vískal ve vlasech, bylo to tak příjemné. Jessika se pomalu začala pohybovat, až se nakonec probrala. Deaton ji zkontroloval. a když nám potvrdil, že je zdráva, odjeli jsme. Mezitím Derek zmizel jako pára nad hrncem. Občas jsem toho kluka nechápala. Doma jsem Jess nařídila klid na lůžku a sama se šla proběhnout ven. Objevila jsem se u domu Dereka.

Všimla jsem si lovce, který postával u Allisonina auta. Vylezla jsem na strom a usadila se na větev. Čekala jsem pár minut, než naštvaná Allison vyšla z domu a šla k autu. Ten starší lovec jí uklidňoval, že jemu to trvalo tři hodiny. Zřejmě nějaká zkouška odvahy. Odfrkla jsem si. Allison si mezitím sedla do auta a odjela. Dívala jsem se za odjíždějícím autem a čekala, co udělá ten lovec. Rozešel se k motorce, ale okolo jeho nohou se obmotal ocas, který strhl lovce.

Dráp udělal čistý řez na krku. Paralyzovaný lovec dopadl na zem. Na kraji lesa se pak objevila postava. Kanima. Seskočila jsem vedle její postavy a zaútočila. Jeho drápy mě řízly do krku a já padla k zemi. Sakra! Byl to hodně silný toxin! Dívala jsem se na Kanimu. Sklonila se ke mně a přejela mi drápem po břiše a zastavila se na mém boku. Polkla jsem a stalo se to. Zarazil do mě svou ruku, která prošla skrz. Zakvikla jsem bolestí a zhluboka dýchala.

Kanima potom zmizela. Pomalu jsem cítila, jak strnulost odeznívá, a já se mohla hýbat. Postavila jsem se a zaškrtila si zraněné místo. Zdá se, že ten toxin brání uzdravení. Pomalu jsem šla lesem až k veterině, kde se ještě svítilo. Na dveřích vysela cedulka zavřeno, které jsem si nevšímala. Opřela jsem se o zeď a pokračovala k ordinaci. U pultu z horského jasanu se mi podlomila kolena a shodila jsem hrnek s tužkami, který se rozbil na milión střípků, a tužky se válely všude po zemi. Za pultem se objevil Deaton, a když mě viděl, zhrozil se. Vzal mě okolo ramen a dotáhl na stolek. Odmotal mi z boku látku a já vykřikla bolestí.

„Koukám, že to byla pořádná rvačka, když vidím skrz tu ránu dveře, kterými jsme přišli,“ řekl jen a šel si pro všechny věci, co potřeboval.

„Prala jsem se s Kanimou,“ řekla jsem a sledovala, jak upustil sklenici s desinfekcí.

„Kanima je v Beacon Hills?“ zeptal se vyděšeně a zašel do své pracovny. Přinesl červený prášek. Nabral ho do ruky a foukl mi všechen prach do rány. Zařvala jsem bolestí. Strašně to štípalo, ale rána začala brnět a uzdravovat se. Zbyla jen jedna hluboká rána, kterou Deaton zašil a přelepil.

„Zákaz fyzických aktivit, které zatěžují bok a břišní svaly,“ řekl a vyhodil mě na ulici. Ten je teda milej dneska. Rozešla jsem se domů a šla hned do pracovny. Zašla jsem k batůžku s omějí a vzala si Napellus, který budu brát teď pořád. Já se jen tak nedám.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 17:

2. Veva
07.08.2013 [13:37]

Derek... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon myslím, že viac k tomu povedať nie je treba. Emoticon Emoticon Nebudem tu písať, že táto kapitola bola super....pretože všetky sú skvelé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Kika
03.08.2013 [22:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!