Protettore - 16. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Kelsey čeká příjemné překvapení, menší shromáždění a nemilé varování s následným telefonátem.

30.05.2014 (12:00) • • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 0× • zobrazeno 650×

Do půlnoci zbývaly jenom tři dny a já přecházela z jedné strany pokoje na druhý. Co chtějí udělat? Damon se mi od toho odpoledne neozval a ani nikdo z té jejich pochybné skupinky. Někdo klepal na dveře takovou silou, že jsem až vyskočila. S těžkým krokem jsem se vydala ke dveřím. Když jsem je otevřela, koukala na mě kštice plná hnědých vlasů, pokřivený úsměv a krásné hnědé oči. Zastavil se mi dech. Oči mi málem vypadly z důlků. To není možné. Nemůže tam stát. Ale jeho pokřivený úsměv a škodolibé světlo v očích mi říkalo, že tam opravdu stojí. KOL!

S otevřenou pusou jsem na něj koukala. Párkrát jsem polkla na prázdno, srdce mi začalo zrychleně bít. On žije! On žije! On žije? hnalo se mi hlavou.

„I když jsem rád, jak na mě tak nevěřícně koukáš, ale kdybys mě objala, byl bych ještě radši,“ řekl Kol s jeho přízvukem. Zkoprněle jsem se k němu přiblížila a objala ho. Sladce se zasmál a pohladil mě po zádech. Tehdy jsem si opravdu uvědomila, že se to děje. Že je tam. Do očí se mi vehnaly slzy.

„Notak, zlato, nebreč. Jsem tady. Jsem tady. Neříkal jsem ti, že se vrátím?“ šeptal mi do vlasů. Objala jsem ho a v další minutě jsem se šťastně smála a líbala ho s novou nabytou radostí. Nohou jsem zavřela dveře a pak už jen vnímala Kola.

Přetočila jsem se unaveně na posteli a podívala jsem se na Kola ležícího vedle mě. Usmála jsem se a tetelila se radostí, že je zpátky. Když jsme se přestali radovat z toho, že už je znovu živý, řekl mi, co se stalo. O tom, jak nás sledoval na druhé straně, jak se vrátil, jak Klause navštívily nějaké potřeštěné ženské a jak Klausovi zavolal Damon a požádal ho o pomoc v problému s názvem Silas.

„A jak se cítíš jako člověk?“ zeptala jsem se ho a položila si hlavu na jeho břicho. S úsměvem mě hladil po vlasech.

„Není to tak špatné. Cítit vzduch, květiny a další věci. Je to zvláštní, když si představím, že ty věci, co dělám teď, už nikdy dělat nebudu. Víš, co myslím,“ mrknul na mě a já protočila oči.

„Máš hlad?“ zeptala jsem se a on jenom kývnul hlavou. Zvedla jsem se z postele a chytla první část oblečení, které mi přišlo pod ruku. Kolovo tričko, které mi sahalo až na polovinu stehen. Vážně, proč se mi to tričko zdá teď delší?

Když jsem scházela schody a někdo na mě promluvil, leknutím mi podjela noha a já se musela chytnout zábradlí. Dole v obývacím pokoji seděli na gauči a v křeslech Damon, Klaus, Elena a Qetsiyah.

„Co tady všichni děláte?“ zeptala jsem se a dala si ruce na boky. Damon se na mě díval se zdvihnutým obočím, Elena, když uviděla, jak na mě kouká, tak mu dala pohlavek a hodně zamračený pohled. Klaus se zase bavil.

„Jak vidím, tak už jsi Kola viděla,“ pronesl. Se zamračením jsem se na něj podívala a on kývnul směrem k mému oblečení. Zaklela jsem a vyběhla po schodech zpátky do pokoje. Tam jsem se oblékla a hodila oblečení po Kolovi.

„Obleč si to. Dole máme návštěvu,“ řekla jsem mu a vyšla z pokoje.

„Tak jo, co se děje? Co tady tohle shromáždění znamená?“ zeptala jsem se jich v úpatí schodů a na znamení shromáždění jsem rozhodila ruce.

„Chceme tě seznámit s naším plánem,“ vysvětlila mi Elena.

„Tak mluvte,“ řekla jsem jim.

„Myslíte, že to bude fungovat?“ zeptala jsem se jich po tom, co mi svěřili jejich plán.

„Jo,“ řekl prostě Klaus a podal mně a Kolovi hrnek s červenou tekutinou. Sklenici jsem si od něj převzala a čichla si k obsahu. Znechuceně jsem ji ale rychle od mého nosu dala pryč.

„Krev?“ zeptala jsem se Klause.

„Ty a Kol jste lidi, a protože oba jste pro mě důležití. Ty jsi jedna z nejlepších lidí a ty, no, jsi můj bratr. A Beckah by mě zabila, kdybys umřel. Tak to vypijte a nedělejte drahoty,“ usmál se Klaus a odešel. Chytla jsem si nos a hodila krev do sebe, znechuceně jsem zkřivila obličej.

„Tu kovovou chuť budu mít v puse dlouho,“ zaskučela jsem. Kol se na sklenici jenom podíval, pokrčil rameny a vypil sklenici na ex.

„Chutnalo to teda líp, když jsem byl upír. To bude asi Klausem,“ mlasknul Kol. Zavrtěla jsem hlavou nad jeho tvrzením a šla sklenice umýt.

Asi hodinu po odchodu Klause, Damona, Kola, Eleny a Qetsiyah, někdo zaklepal na dveře. Když jsem nad tím tak uvažovala. Kde je Katherin? Po otevření dveří jsem našla odpověď.

„Silasi. Strašně nerada tě vidím, ale proč držíš Katherin pod krkem?“ zeptala jsem se ho a on se na mě jenom smrtelně usmál.

„Varování,“ pronesl, chytnul rukama hlavu Katherin a trhnul. Její tělo mu vypadlo z rukou a bez života spadlo na zem. S leknutím jsem odskočila, když mi málem spadla na nohy. S otevřenou pusou a rozšířenými zorničkami jsem se podívala na Silase. Ten jenom zvednul ruku na znamení pozdravu, otočil se na podpatku a zmizel.

Kleknula jsem si ke Katherin a snažila se nahmatat puls. Když jsem nic nenahmatala, vytáhla jsem si z kapsy mobil. Po prvním zvonění mi začaly téct slzy a začala jsem posmrkovat. Vzal to po třetím zazvonění.

„Co potřebuješ?“ zeptal se hlas na druhé straně.

„Ona… ona,“ koktala jsem a kňučela, když mi tekly slzy.

„Kelsey? Kelsey! Co se děje?“ dožadoval se. Nadechla jsem se a snažila se pronést větu bez zadrhnutí.

„Klausi, myslím, že už máš po hybridech,“ oznámila jsem mu.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries