OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries » Good night, sweetheart XIII.



Good night, sweetheart XIII.Realita? Útěk, starý známý...

Přeji příjemné čtení. Sweetly

Děkuju vám moc za komentáře, které jste zanechali pod minulou kapitolou. 

Tahla kapitola je moc důležitá v dalším vývoji děje a já si nejsem jistá, zda se mi povedla, ale to nechám na Vás.


XIII. - Realita

„Nic, jen po tobě asi naše barmanka jede,“ řekla jsem s kamennou tváří a snažila se nemračit. Vadilo mi, že se jí líbil, a ona byla hezká, takže bych se nedivila, kdyby si s ní něco začal. Bála jsem se, že to vážně udělá. Díval se na mě jako na blázna a já se na něj usmála. A sama sebe jsem se musela ptát: Má to v hlavě v pořádku?

To nepozná, že se nějaké dívce líbí? Jestli jsou všichni upíři tak tupí… Tak bych se nedivila, kdyby začali pít krev vlkodlaků, kteří jim vážně vadí, a teda hlavně ten jejich zápach, nebo jak to říkal Derek. Nechtěla jsem na něj myslet, chtěla jsem zapomenout, ale poslední dobou jsem se cítila, jako by mě někdo sledoval, a proto jsem souhlasila s tím, že bychom šli do baru. Bála jsme se, že to je právě on. A já nechtěla umřít, když jsem právě teď poznala Damona, který mi i přes svoje upírství ukazoval, že život není vždy černobílý, že může být i plný barev. A proto jsem začala poslední dny přehodnocovat svůj pohled na život. Žiju přeci jen jednou…

„Vážně?“ Vypadal potěšeně a já začala bublat vzteky. Nebo to byla snad žárlivost?

„Jo,“ odsekla jsem a podívala se stranou. A to byla další věc, která mě děsila. Že si najde někoho, koho se bude moc dotýkat všude. Já nebyla schopná přijímat dotyky od mužů. Pořád jsem se bála, i když jsem věděla, že on by mi neublížil. Ale jak mám překonat ten strach a úzkost, kterou způsobil Derek?

Najednou jsem se ocitla přimáčknutá na Damonově hrudi. „Nezlob se,“ zašeptal mi do ouška a já se chtě nechtě musela trochu usmát.

„Já se nezlobím,“ řekla jsem tiše a nechala se kolébat v jeho náručí. Na chvíli jsem zapomněla i na to, že jsme v nočním klubu. V ten moment jsme byli jen my dva. Bylo to příjemné a kouzelné…

„Tak tady máte ty koktejly,“ vyrušila nás ta… čarodějnice. Vážně mě štvala. Jako by nestačilo, že jede po mém Damonovi, tak zruší tu krásnou chvilku, kde jsem zapomněla na vše kromě jeho. Zvedla jsem hlavu a probodla ji pohledem, který jí jasně říkal, že ji nemám vůbec ráda. „Chcete ještě něco?“ zeptala se ta čarodějnice a já ji chtěla uškrtit. Celou dobu se dívala na Damona a nezapomněla ani vyzývavě mrkat řasami.

„Ne, díky,“ řekl Damon a usmál se na ni. Jí trochu zrudly tváře a odešla obsluhovat další lidi. „Tak napiješ se?“

„Jo,“ řekla jsem a dál přemýšlela o tom, že pro něj nejsem dobrá. Že by si zasloužil dívku, kterou by hned při prvním nevinném dotyku nepohltil strach. Chtěla jsem mu to dovolit, ale strach vždy zvítězil. I když se tvářil, že mu to nevadí, tak jsem cítila, že jo…

Pomalu jsme upíjeli koktejly a já pomalu začínala ztrácet dobrou náladu. Prostě jsem chtěla zmizet někam pod zem, kde by mě nikdo nerušil a nenašel.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se po chvíli a já jen přikývla. Ale on se nenechal tak snadno odradit. „Co se děje, Adele? A netvrď mi, že nic.“

„Chci domů,“ řekla jsem potichu a uhnula jsem pohledem, když se mi chtěl podívat do očí.

„Dobře, jen dopiji koktejl a můžeme jet,“ řekl drsně a odtáhl se ode mě. Bolelo mě to. Snažila jsem se zahnat slzy a po chvíli se mi to vážně povedlo. Zvedl se a mě tvrdě postavil vedle sebe.

„Caroline, budeme platit,“ zavolal na ni a nezapomněl jí věnovat zářivý úsměv. Otočila jsem se a sama sebe se ptala: Co jsem to jen udělala, že je na mě tak zlý?

„Ok,“ řekla a dodala, kolik má Damon zaplatit.

On vytáhl peněženku a podal jí bankovku. „Zbytek si nech,“ řekl mile.

„Díky,“ řekla. „Jak dlouho tu zůstaneš?“

„Nevím, ještě jsem se nerozhodl, a navíc jsem začal chodit do školy, vážně nevím.“

„Nezašel bys se mnou někdy na drink?“ zeptala se ho a koketně zamrkala. Odvrátila jsem hlavu a čekala na jeho odpověď.

„Asi jo,“ řekl a ani se na mě nepodíval. „Co tady vůbec děláš, Caroline?“

„Od té doby, co jsi odešel, se tu hodně věcí změnilo. No, a já se rozhodla stát barmankou.“

„Baví tě to?“

„Jo, hlavně když se tu objeví někdo tak hezký jako ty.“

„Díky,“ věnoval jí svůj sexy úsměv a mě v očích začaly znovu pálit slzy.

„Není zač,“ usmála se ona a já se rozhodla zmizet. Nemusím přeci sledovat, jak ho balí… A jak on s ní začíná filtrovat. Lámalo mi to srdce ještě víc, i když už bylo dost zlomené.

„Ty jsi taky-“

To, co je, jsem se už nedozvěděla, protože jsem se otočila a zamíchala se do davu. Protáhla jsem se ven a tam se rozhlédla po ulici. Všude byla tma, ale ani to mi nezabránilo jít dál. Po tvářích mi začaly téct slzy a z hrdla se začaly ozývat vzlyky. Zašla jsem do první uličky, na kterou jsem narazila, a opřela se o stěnu domu. Pomalu jsem se sesunula na zem a nechala se unášet bolestí.

„Co tady děláš, zlato?“ ozval se hlas, který jsem až moc dobře znala. Derek. V tu chvíli mě pohltil strach.

„Nic,“ zašeptala jsem a podívala se mu do tváře. Blonďaté vlasy měl rozcuchané do všech stran a úsměv měl od ucha k uchu.

„To ti nevěřím,“ sedl si vedle mě. „Myslím, že se ti něco stalo.“

Chtěla jsem se zvednout a odejít, ale on mě chytl za ruku a stáhl zpátky na zem.

„Dnes ti nechci ublížit,“ řekl a hluboce se nadechl. „Jak to, že žiješ s upíry a s jedním se dokonce líbáš?“

„Ty mě vážně sleduješ,“ vydechla jsem a zachvěla se strachem. Má domněnka byla tedy správná.

„Jo, už to tak bude,“ zazubil se. „Zapomněla jsi, co jsem ti řekl?“

„Ne, na to se nedá zapomenout, Dereku,“ řekla jsem.

„Já vím,“ řekl  s šíleným úsměvem. Oba jsme zmlkli a přemýšleli. Bylo to takové to příjemné ticho. Možná, kdybych tu neseděla s mým ex-přítelem, který mě chce zabít, tak bych možná řekla přátelské ticho. „Chceš tu sedět celou noc, Adele?“ zeptal se a přerušil to ticho, které se mi tak líbilo.

„Asi jo,“ řekla jsem bez zaváhání. Stejně se mi nechce vrátit. Teď, když jsem viděla, jak flirtuje se svojí starou známou. Po tvářích mi začaly zase stékat slzy. 

„Víš, že tě můžu, kdykoliv zabít?“

„Vím, ale ani by mi nevadilo, kdybys to udělal,“ řekla jsem. Stejně už nemám pro co žít. Rodinu mi už zabil a Damon mě zradil…

„Nevadilo? Adele, vzpamatuj se,“ řekl a zatřásl se mnou. „Já tě vlastně ani nechci zabít, ale jen se ti pomstít…“

„To mě má uklidnit?“ zasmála jsem se a on se ke mně po malém zaváhání přidal.

„Víš, co je zvláštního?“ zeptal se a já zavrtěla hlavou. „To, že jsme ve skutečnosti nepřátelé, a teď se tady spolu v klidu bavíme a dokonce smějeme.“

„Máš pravdu,“ řekla jsem a v tu chvíli mu byla vděčná, že se tu objevil. Aspoň jsem zapomněla na chvíli na toho, kdo mi zlomil srdce. „Ale jsem ráda, že ses tu objevil.“

„Proč? Většinou kleješ, hned jak mě uvidíš,“ zasmál se.

„Protože jsem díky tobě alespoň na chvíli zapomněla na vše zlé, co mě dnes večer potkalo. Možná bych se teď měla třást strachy, co mi uděláš za pár dní možná měsíců, ale nejde to,“ řekla jsem a on jen nevěřícně kroutil hlavou.

„Byly to před tím docela hezké časy,“ řekl a já mohla jen souhlasit. „Teda až do tam toho.“

Přikývla jsem. „Jo, byly to i hezké časy.“

„Jo, hlavně když jsi spletla slovíčka v jedné čínské restauraci,“ zasmál se.

„Víš, jak jsem se v tu chvíli cítila trapně?“

„Jo, ale byla to sranda.“

Oba jsme se smáli a vzpomínali na dobu, kdy jsme byli ještě přátelé… Cítila jsem se v pohodě a Derek vypadal, že mi vážně neublíží, hned jak se otočím. Dnes byl na chvíli zase mým přítelem.

„Co tady vlastně děláš, Dereku?“

Na chvíli zaváhal a řekl: „Jeden upír mi včera zabil bratra a já se cítím, jako by mi chyběla druhá část. Už chápu, jak ses musela cítit ty,“ odmlčel se a oba jsme si vzpomněli na tamten osudný večer. „A co tu děláš ty?“

„Utekla jsem od jednoho přítele,“ řekla jsem a s očí se mi zase při vzpomínce na to, jak se bavil s ní, vytryskly slzy.

„Aha,“ řekl. Po chvíli jsme se rozpovídali a povídali jsme si dlouho do noci a já usnula hlubokým a bezesným spánkem.

Na tváři mě zašimraly sluneční paprsky a já otevřela oči. Pořád jsem seděla u zdi a vedle mě seděl Derek. Takže to nebyl sen… Já se s ním včera vážně bavila jako s přítelem a včera jsem utekla s baru, kde jsem byla s Damonem.

Dobré ránko,“ řekl vesele.

„Dobré ráno,“ zamumlala jsem. „Takže já se tu včera v noci s tebou vážně vybavovala,“ řekla jsem se nevěřícně a kroutila hlavou.

„Jo,“ zasmál se.

„Bože, za co mě trestáš?“ ujelo mi a on se vedle mě pobaveně smál.

„Bůh rozhodně nejsem.“

„Ne, to vážně nejsi,“ řekla jsem a podívala se na nebe. Už tam svítilo sluníčko a já si uvědomila, že se budeme muset rozloučit a jít každý svou cestou. „Asi bych měla jít,“ řekla jsem po chvíli ticha, ale pořád jsem se nezvedala. Nechtěla jsem jít čelit realitě, kde Derek byl mým nepřítelem, kde se Damon nechal balit blondýnou…

„Asi jo,“ řekl a odmlčel. „Taky se ti nechce vrátit do reality?“

„Ne, nejraději bych zůstala sedět tady. Tady mě nesleduje žádný šílený ex-přítel…“

On se zasmál a já se k němu trochu váhavě přidala. „Rozhodně to byla jedna z nejlepších nocí, které jsem kdy zažil.“

„Jo, to byla.“

Zase bylo ticho a oba jsme přemýšleli nad svými problémy.

Co asi tak dělá teď Damon? Je s tou blondýnou a užívá si s ní? Nebo se s ní právě teď loučí? Napadlo mě i to, že spolu strávili noc. Ne u koktejlů, ale někde úplně jinde. Jen ta myšlenka bolela. Bolelo mě jen to, že se třeba raduje, že jsem odešla. Jedna část mého já si namlouvala, že by nebyl až tak zlý, ale já si nebyla jistá ničím. Vždyť flirtoval před mýma očima. A vůbec se na mě přitom nepodíval. Dělal, jako bych tam nebyla, jako bych ani neexistovala. Bolelo to a já chtěla umřít. Teď hned. Nechtěla jsem se s ním už nikdy setkat, ale věděla jsem, že je to nemožné. Budu se k němu muset vrátit a čelit tomu. Nebyla jsem na to vůbec připravená a myslím, že na to ani nikdy připravená nebudu. Druhá část mého já mi říkala: Přece jsi chtěla, aby si našel někoho, komu by nevadilo, kdyby se ho dotkl kdekoliv. Ale teď mi bylo jasné, že si to ani moc nepřeji. Chtěla bych, aby se nikdy ten večer v baru nestal. Ale nelitovala jsem toho, že jsem znovu potkala Dereka. On mi pomohl zapomenout, i když jen na chvíli. Pro jednou byl zase přítelem a kamarádem, a ne osobou, která prahla po pomstě za to, že jsem se s ní odmítla vyspat. Prostě to rozhodně mělo i světlé stránky…

Postavila jsem se a Derek se mnou. „Sbohem, Dereku,“ zašeptala jsem a usmála se.

„Sbohem, Adele, i když ne napořád,“ řekl a stiskl mi ruku. Otočila jsem se a vydala se vstříc realitě. 


P.S.: Překvapené, že Derek ji hned při první příležitesti nezabil? Já také... Ale jak jsem psala nad kapitolou, je to důležité. V příští kapitole se dozvíte, proč se Damon choval, jak se choval... 

P.S.S.: Je to zatím nejdelší kapitola. =)

P.S.S.S.: Další kapitolu mám napsanou ani ne z půlky, ale myslím, že by se tu mohla ještě do Vánoc objevit. Bude o trochu delší než tahle kapitola. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Good night, sweetheart XIII.:

5. Carol1122 přispěvatel
16.12.2014 [17:11]

Carol1122Sweetly, kapitola byla úžasná! Emoticon Emoticon Tak trochu jsem žárlila za Adele při pomyšlení, že by ji měl její milovaný Damon podvést aspoň mezi očima s Caroline... Car mám ráda, ale Damone, ty ty ty, to se Adele přece nedělá Emoticon Emoticon
Ohledně Dereka - tak trochu jsem možná ztratila přehled nebo mi to ujelo, ale mám pocit, že ho v téhle kapitole vidím poprvé Emoticon Je to možné? Emoticon Já se někdy ztrácím, ale ne tvojí vinou, čtu tu na webu hodně povídek, takže mám možná i smíchaný postavy Emoticon Emoticon
Jinak ohledně něj a Adele - mezi nima to doslova smrdí nevyřešenými spory a dost pestrou minulostí, tak snad se brzo něco dozvíme Emoticon
Kapitola byla suprová, délka konečně skvělá (já dávám radši přednost delším, než kratším, abych si lépe početla, a zrovna u té tvojí jsem ráda, že je delší Emoticon Emoticon)
Moc se těším na další Emoticon Emoticon

4. Sweetly přispěvatel
15.12.2014 [18:10]

SweetlyPoisson, pokusím se, aby to příště bylo lepší. Jinak moc děkuji za opravu. Emoticon

3. Poisson admin
15.12.2014 [17:23]

PoissonSweetly: Teď už jsem to doopravovala já a je to určitě lepší než předtím, ale třeba s čárkami máš taky dost velký problém. Bylo by opravdu fajn zkusit se to nějak našrotit, nebo to dát na kontrolu někomu, kdo české gramatice víc rozumí. Znáš to, víc očí víc vidí Emoticon

2. Sweetly přispěvatel
15.12.2014 [17:11]

SweetlyAhoj, Fluffy, pokusila jsem se všechny překlepy opravit, ale nejsem si jistá zda jsou opravené úplně všechny... Emoticon Ale doufám, že už je to celkem v pořádku. Emoticon

1. Fluffy admin
14.12.2014 [23:16]

FluffyAhoj,
je mi líto, ale článek ti musím vrátit, protože v nich je obrovský kopec překlepů. Přečti si to po sobě ještě jednou, prosím. Pokud to sama nevidíš, zkus si najít korektora, který ti udělá nezbytný beta-read a pomůže vychytat i gramatické nedostatky.
Pak zaškrtni ,Článek je hotov´.
Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!