Dokonalý život 7. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Teresa se znovu setká se Stefanem, takže neposlechne svoji sestru. Tahle kapitola je taková o ničem, takže se moc omlouvám. Hezké čtení.

25.07.2014 (11:00) • • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 0× • zobrazeno 514×

Teresa

Probudila jsem se a poprvé za dlouhou dobu se cítím vážně dobře. Osprchovala jsem se, vyčistila si zuby a učesala se. Pak jsem seběhla ze schodů dolů. Na gauči jsem spatřila Shadow. Chtěla jsem se nenápadně proplížit, ale nějak se mi to nepodařilo a Shadow mě uviděla.

„Asi bychom si měly promluvit," zavolala na mě a já jsem protočila oči v sloup. Ale pak jsem pochopila, o co se jedná, a vystrašeně jsem se posadila na gauč.

„Co se děje?" zeptala jsem se a snažila se nahodit výraz "Já nic, já muzikant".

„Nic důležitého, jen... Ty ses byla včera přihlásit na školu?" zeptala se mě a já jsem hned kývla hlavou.

„Ano," přiznala jsem se.

„Potkala jsi někoho?" zeptala se mě.

„Jo," řekla jsem opatrně. Tak teď, jestli se mě zeptá, ještě koho jsem potkala, tak...

„A koho?" zeptala se mě s úsměvem. Ona mi čte myšlenky? No to snad ne!

„Je to důležitý?" řekla jsem.

„No, jen mi to řekni."

„Stefana," odpověděla jsem konečně.

„A můžu se tě zeptat, proč ses na tu školu šla přihlásit?"

„Ne," řekla jsem s úsměvem.

„Budeme mít problémy, jestli zase uděláš něco, co by tě mohlo prozradit," přikázala mi.

„Fajn," řekla jsem.

„A hlavně, snaž se co nejvíc vyhýbat Stefanovi," pokračovala.

„Proč?!" zeptala jsem se jí a úsměv z tváře mi zmizel.

„Prostě jen dávej pozor, abys s ním už nemluvila. Chápu, že při hodinách to nejde nebýt spolu v jedný místnosti. Ale snaž se!" řekla a tím ukončila svůj monolog.

„Všechno?" zeptala jsem se.

„Ano, můžeš jít," řekla povýšeně.

Stojím před školou a přemýšlím o tom, jak se mohla dozvědět o tom, že jsem se byla včera přihlásit do téhle školy. Nemůžu na nic přijít. Chvíli mi to šrotuje, ale pak mě něco napadne. Aha, Elijah žaloval. Za chvíli začne hodina, a tak jsem se vydala dovnitř budovy. Tak jsem si to nasměrovala do třídy, když vtom se s někým srazím. Když spatřím tvář toho, s kým jsem se srazila, ihned vím, kdo to byl. Sehnu se pro věci, které jsem držela v rukou, když jsme se srazili.

„Promiň, neviděla jsem tě," řekla jsem, když jsem se zvedla.

„Ty se omlouváš mně? To já bych se měl omlouvat tobě," řekl.

„Teresa Waldomanová," představím se.

„Stefan Salvatore," představil se s úsměvem.

„Promiň, už musím na hodinu," omluvila jsem se a rychle odešla.

Když jsem přišla domů (jo, máte pravdu, asi jsem se zcvokla, ale už tady tomu říkám domov, i když asi za týden budu zase někde jinde), tak jsem chtěla najít svoji sestru, ale pořád seděla na gauči. Jo, to ještě není tak divný, ale když si uvědomím to, že je v úplně stejný pozici, ve který jsem ji viděla naposled...

„Jsi v pořádku?" zeptala jsem se jí opatrně.

„Jo," řekla.

„Tak já odcházím," řekla jsem.

„Kam?" zeptala se.

„Kam asi, ven z tohoto domu," řekla jsem a otevřela jsem dveře.

„Sotva jsi přišla, už odcházíš. Jak bylo ve škole?" zeptala se mě bez zájmu.

„Dobře," odbyla jsem ji a odešla.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries