Dokonalý život 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

V této kapitole se na scéně objevuje Katherine. Shadow se jde projít v noci ven, ale narazí na nějakého muže... Tuhle kapitolu jsem předělávala asi třikrát, tak snad se bude líbit. Moc jsem se snažila, aby se to někomu líbilo, prosím o komenty. Hezké čtení přeje SusanDark

15.05.2014 (19:00) • • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 1× • zobrazeno 1490×

2. ČÁST

Je ráno a nevím, co mám dělat. Nevím, kde je Elijah. Jsem ve svém pokoji. Šla jsem do obývacího pokoje a Elijah nikde. Kde asi může být? Přišla jsem do kuchyně a na kuchyňské lince jsem našla vzkaz.

Musel jsem si něco jít zařídit, přijdu zítra. Jídlo máš v ledničce.

Elijah

Takže se tady budu celý den nudit. V předsíni jsem našla klíče od domu. Neměla jsem hlad, takže jsem nesnídala. Šla jsem do obývacího pokoje a pustila si televizi, jenže ta nešla spustit.

„Ahoj," zaslechla jsem dívčí pro mě dost známý hlas. Takový hlas mají jen dvě osoby na světě. Katherine a moje sestra, ale ta jak by se sem dostala?

Otočila jsem se. Za mnou stála... Katherine. Rozbušilo se mi srdce, jako kdyby běželo maraton.

„Bojíš se, že? Být na tvém místě, taky bych se bála," řekla a zasmála se. Až teď jsem si všimla, že my tři vypadáme stejně. No... vlastně, moje sestra vypadá tak jako já, jako bychom si z oka vypadly, to vím už dlouho, ale že jsme podobné Katherine, to je na mě moc.

„Ne, nebojím. Co tady děláš?" řekla jsem.

„Vypadáš jako já," odpověděla s nevinným úsudkem.

„Ano, ale s tím se už nic dělat nedá," oznámila jsem.

„Nedá, to máš pravdu," řekla naštvaně.

„Když nedá, a ty to víš, tak co tady děláš?" zeptala jsem se.

„Tvoje sestra taky vypadá stejně," pokračovala v přednesu, a když to dořekla, zmizela.

Byl večer a já jsem musela zahnat všechny myšlenky na ni. Na Katherine. Jak ví o mé sestře? Ona už je tady taky? Ne, to těžko. Jenže, jak by o ní Katherine jinak věděla?

Vzala jsem klíče od domu a šla jsem ven. Rozhodla jsem se, že půjdu do lesa.

Když jsem byla v lese, tak jsem zaslechla výkřik. Šla jsem dál, ale už jsem měla strach. Další výkřik a další. Bála jsem se čím dál víc. Byla čím dál větší tma. Pořád jsem šla dál.

Asi o chvilku později jsem spatřila nějakého muže. Byl daleko ode mě, tak jsem nemohla vědět, kdo to byl. Když se přiblížil, tak jsem ho poznala. Damon, Kam jsem se to zase dostala?

Teresa

„Tereso, nevíš, kde je Shadow?" zeptala se mě moje máma. Jak bych to asi věděla? Já ji nehlídám!

„Já ji nehlídám!" zakřičela jsem na mámu.

„Fajn, teď musím jít pryč, přijdu večer, měj se," řekla.

„Vždyť je večer," řekla jsem a máma se naštvala. Odešla.

Šla jsem do svého pokoje a vzala si pero do ruky. Už jsem něco chtěla napsat do svého deníčku, jenže jsem nevěděla co. Nakonec jsem tam napsala tohle:

Milý deníčku,

nedokážu předstírat, že Shadow nezmizela. Zmizela, aniž by to někomu řekla, ale přitom moc dobře ví, že mně se může svěřit s čímkoli. Někdy není dobře, když si určité věci Shadow nechá pro sebe, že?

Mám divný pocit. Nevím, co mám dělat. Mám strach, pocit jako by mě někdo sledoval. V poslední době byla Shadow hodně uzavřená do sebe. Nikomu se s ničím nesvěřovala. Mám o ni strach. Jenže ona zmizela. Jako by neexistovala, nikdy. Jenže ona existovala. Nikdy jsme spolu neměly žádná tajemství, jenže jsme se hodně změnily, jsme jiné. Už to zajímá i mámu, kam zmizela. Jenže já vždycky odpovím jen: „Já ji nehlídám."

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries