OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Stín pochybností 9. kapitola

23.07.2014 (13:00) • PetraCullen • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 3× • zobrazeno 1484×

Podíval se Bellatrix do očí a čekal, co se bude dít. Zdálo se mu to, nebo poprvé v jejích očích zahlédnul strach z něčeho neznámého?! Mohla se ho teď konečně bát?! Teď, když byl úplně někdo jiný?! Najednou si vzpomněl na poslední bitvu na Odboru záhad, která se odehrála nedávno. Tenkrát se těsně přemístil před paprskem rudého světla, který na něj od vzteku seslala, aby jej za každou cenu dostala. Chtěla ho konečně porazit a to se jí nepovedlo. Tenkrát se ho ještě nebála, ale teď ano. Poznal jí to na očích, které bojácně těkaly na něj a pak zpátky na ostatní členy Fénixova řádu.

Byli jediní, kteří z bojujících na sebe zírali. Nepodařilo se jí ho tenkrát dostat a díky tomu on žil. I když byl naživu, nikdo to nevěděl. Brumbál potom na všechny musel seslat silné matoucí kouzlo, aby si mysleli, že spadl za ten pitomý oblouk. Aby jemu dal naději, že Harryho věštba je v bezpečí a nerozbitá. Sirius musel být Strážcem Harryho věštby, protože jinak by dřív nebo později zahynul rukou Bellatrix. Znovu se na ni podíval a pocítil čirou nenávist vůči ní. Nebýt jí, nemusel by teď z něj být Sebastian White, nový člen Fénixova řádu. Nikdo by se z jeho smrti netrápil, ale vše bylo úplně jinak. Snažil se na to nemyslet. Přál si ji konečně porazit, uchopil pevně svoji hůlku, využil momentu překvapení a zakřičel na ni první kouzlo: „Everte stativ!”

Chtěl ji tímhle kouzlem odhodit stranou, ale ona jen klopýtla, protože se z velké části mu stačila vyhnout. Ještě do něj se pustili další dva smrtijedi, aby přispěchali Bellatrix na pomoc. Nebyl to nikdo jiný než Dolohov s Yaxleyem. Zatímco se snažil je všechny vykrýt, ona se snažila hledat jeho chyby, aby ho konečně porazila. Na pomoc mu nakonec přispěchal Lupin, aby mu pomohl. Ostatní členové řádu byli zaneprázdnění dalšími smrtijedy.

***

Remus viděl, že na Whitea se sypali tři smrtijedi v čele s Bellatrix. Neváhal a rozeběhl se mu na pomoc s napřaženou hůlkou. Připadalo mu to v tu chvíli jako správné rozhodnutí. Bojoval po jeho boku. White se snažil bojovat s Lestrangeovou, ale i občas seslal kletbu na Malfoye staršího. A pak se stalo nečekaného. Po chvíli se proti nim vyřítil nějaký zakuklený smrtijed. White si ho nestačil včas všimnout a Remus ho obratně vykryl.

„Dík!“ zakřičel White na něj vděčně a usmál se.

„Nemáte zač!“ zvolal na něj s pousmáním.

Remusovi to dodalo na úsměvu a čelili dalšíma dvěma smrtijedům... Když je odzbrojili a nebezpečí bylo zažehnáno, vrhl se pro změnu na pomoc Tonksové. Jak si vedl White, to mu teď muselo být ukradené... Pomohl mu dost a to bylo pro něj hlavní. Pomohl Tonksové zneškodnit dalšího smrtijeda a zadíval se kolem sebe. Najednou si vzpomněl na Siriuse a znovu se zadíval na Whitea. White měl při boji dokonce stejné pohyby jako Sirius. Zadíval se na jeho hůlku a nemohl věřit vlastním očím. White měl stejnou hůlku jako Sirius! Nemohl tomu uvěřit. Že by se mu to přece jen nezdálo?! Něco zasádního mu unikalo a on si začal něco uvědomovovat. Že by Sirius přeci jen přežil?! Nešla mu ta celá věc do hlavy...

***

Sirius se nemínil hodlat vzdát. Cítil neuvěřitelné odhodlaní jako tenkrát. Věděl, co má od ní čekat. Tentokrát byl na všechny zákeřnosti připravený. Lítaly mezi nimi další kletby. Bylo jasné, že celou dobu měl u ní v souboji navrch. Bellatrix i párkrát upadla pod palbou jeho kouzel a kleteb. Poslala i na něj salvu zakázaných kleteb a on se tomu bravurně vyhnul. Byl neuvěřitelně mrštný a pohyblivý. Zatímco jí jen uhýbal a vykrýval všechna její kouzla, ona do toho všeho mu jen sprostě nadávala. Nemohla se smířit s představou, že je někdo lepší než ona.

„Expelliarmus!” Posledním kouzlem ji odzbrojil a její hůlka mu přistála v ruce.

Užíval si tuhle chvíli nepřekonatelného triumfu, že se mu konečně podařilo ji jednoduše přemoct. Byl to pro něj úžasný pocit.

„Jak si mohl?” zakřičela vzteky. „Ty krvezrádce vlastní krve!”

Vřískala na celý odbor záhad vzteky.

„Buď zticha,“ ušklíbnul se na ni Sirius a mezi prsty si pohrával s její hůlkou.

„Pomstím se ti!“ vřísklala po něm dál.

„To klidně můžeš.“ Škodolibě se jí usmíval.

Vztekle na něj zahlížela a pak udělal jednu věc, kterou už chtěl udělat dávno. Přímo před očima ji zlomil její hůlku na dvě půlky. Jestli ho doteď nevraždila pohledy, rozkřičela se záchvatem nefalšovaného vzteku a začala mlátit rukama kolem sebe. Zlomenou hůlku jí hodil k nohám. Mrštila ji po něm zpátky a on se ladně vyhnul se smíchem.

Všichni z řádu se na něj dívali pohledem, jestli se náhodou nezbláznil. Nechápali, kde se v něm vzala taková čirá nenávist k Bellatrix.

Odešel od ní pár kroků a podíval se po místnosti. Smrtijedi, co tam byli, byli dočasně přemoženi Fénixovým řádem. Vše bylo na svém místě. Dobro dočasně zvítězilo, ale tohle nebyl poslední boj. Poslední boj bude tehdy až Voldemorta přemůžou a zabijí...

Když ho už nebyla potřeba, přemístil se v tichosti nenápadně do Zobí ulice znovu dohlížet na Harryho jako hnědočerný pes... Tohle byl jeho hlavní úkol. Chránit ho...

Omlouvám se vám, že je tahle kapitola poněkud kratší, ale tuhle kapitolu jsem dopisovala na stolním počítači, na kterém nemůžu vysedávat dlouho. Svůj notebook mám na reinstalaci celého systému po pěti letech, tak nevím, kdy ho budu mít zpátky a jestli půjde ještě celkově záchranit. Díky za vaši trpělivost! :)

Autor: PetraCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter

Sdílet

Diskuse pro článek Stín pochybností 9. kapitola: