OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Stín pochybností 1. kapitola

07.05.2014 (09:00) • PetraCullen • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 7× • zobrazeno 2156×

Bojovali, ale pak se odněkud objevili smrtijedi, kteří chytli jeho přátelé. Harry se snažil utéct s věštbou, ale Lucius Malfoy mu zastoupil cestu. Najednou nevěděl, co si má počít. Doufal, že Snape vyburcoval Fénixův řád, aby jim přišli na pomoc. Díval se na Malfoye a na jeho chtivý výraz, jak lačnil po jeho věštbě.

„Buď mi vydej tu věštbu, nebo sleduj, jak tví přátelé umírají,“ pohrozil mu a natáhl ruku po Harryho věštbě.

Harry neměl na výběr a tu věštbu mu váhavě podal do ruky. Musel zachránit přátelé za každou cenu. Věděl moc dobře, že nemá na výběr. V Malfoyově výrazu se zračil triumf. A pak se to stalo. Odněkud se objevila bílá záře a před ním se objevil jeho milovaný kmotr Sirius Black a očividně nebyl sám.

„Nech mého kmotřence na pokoji,“ prohlásil naštvaným tónem k Malfoyovi a vrazil mu pěstí.

Malfoy poklesnul v kolenech a upadl. Z ruky mu v pádu vypadla věštba a Sirius ji mrštně chytil do natáhnuté ruky. Dal si ji bezpečně do kapsy hábitu.

„Siriusi, co tady děláš?“ protestoval Harry.

„Přišli jsme vás zachránit, co jiného,“ usmál se Sirius a strhl Harryho stranou před jednou kletbou.

„Siriusi, nechci, ať se ti něco stane!“ protestoval Harry.

„Teď tohle nech na mně,“ řekl Sirius a vytasil svoji hůlku.

„Siriusi, tohle nejde! Nenechám tě samotného,“ začal protestovat Harry.

„Buď tady. Já se o sebe postarám,“ utnul Sirius jeho protesty.

A pak se Sirius s členy Fénixova řádu pustil do zuřivého boje. Kletby lítaly sem a tam a každý z nich se snažil zasáhnout svého protivníka. Smrtijedi se najednou pustili i do Harryho a jeho přátel. Museli se bránit. Černovlasý vytáhlý kouzelník s šedýma očima se snažil probojovat si cestu k Harrymu, aby mu znovu přispěchal na pomoc. Musel mu pomoct za každou cenu. Vyřídil podruhé z cesty Malfoye staršího a cestu měl už volnou. Zároveň dával pozor na věštbu, aby se ji nic nestalo. Už chtěl jít za Harrym, ale cestu mu zkřížila jeho milovaná sestřenka Bellatrix.

„Uhni, potřebuji projít,″ zavrčel na ni naštvaně. „Věděl jsem, že to po dobrém s tebou nepůjde.“

Změřil si ji opovržlivým pohledem plného znechucení

„A proč bych měla uhýbat, drahý bratranče?″ zašišlala nevinným hláskem a on k ní pocítil čirou nenávist.

Poslal na ni paprsek rudého světla a chtěl ji dostat. Musel ji za každou cenu porazit. Vždycky věděl, že je nejlepší. Kletby začaly lítat kolem nich ještě zuřivěji než předtím. Začínal dělat chyby, ve stejnou chvíli, kdy je začínala dělat ona. Tohle se pro někoho z nich vyvíjelo smrtelně. Chtěl ji jenom nějak podráždit, aby udělala další chybu.

„No tak, Bellatrix! Snad se zmůžeš na něco lepšího!“ provokoval ji a jeho hlas se nesl ozvěnou po celé místnosti.

Vysmíval se jí, ale on si tak nutně potřeboval probojovat cestu k Harrymu, aby mu pomohl. Poslal na ni další kletbu. Bravurně ji vykryla a poslala na něj salvu zakázaných kleteb. Neúnavně bojovali vedle toho oblouku. Jeho touha probojovat si cestu ven sílila stejně jako jeho odhodlání. Neměl tušení, jak jsou na tom ostatní členové řádu. Neměl čas zjišťovat, koho ztratili, kdo byl zraněn, nejdůležitější bylo si probojovat cestu ven. Na ničem jiném mu v té chvíli už nesešlo. Bellatrix se posměšně zasmála, jenže tím Siriuse víc popohnala k větší zuřivosti. Došla mu trpělivost a najednou mu bylo jedno, že existují hůlky. Bylo mu to najednou všechno jedno. V chvíli její nepozornosti se proti ní rozeběhl a skočil po ní.

„Ty potvoro!“ zakřičel po ní vztekle a vrazil ji jednu pěsti.

Bellatrix šokovaně zalapala po dechu. Tohle nečekala. Sirius vytáhl hůlku a nenávistivě se na ni podíval. Všechny boje na chvíli ustaly a všichni sledovali v hrůze, co se bude dít. V momentě, kdy si on vychutnával triumf, si nevšiml toho, že v ruce svírá hůlku.

„Crucio!“ zakřičela zakázanou kletbu a v té chvíli to byl Sirius, kdo ležel na zemi.

Svezl se k zemi pod náporem mučící kletby a svíjel se neuvěřitelnou bolestí. Bylo to, jako kdyby mu každý rozpálený drát projel kouskem těla. Chtělo se mu křičet, ale věděl, že si musí zachovat svoji hrdost. Vzdorovitě na ni pohlédl. V tu chvíli byl Harry přimražený na místě, jako kdyby do něj uhodili bleskem. Pocítil odhodlání zachránit kmotra a kamenné lavice bral po třech, aby byl co nejblíž k němu.

Lupin se ho snažil chytit, ale marně. Musel se potýkat s dalším smrtijedem s Dolohovem. Sirius mu chtěl naznačit, ať vypadne, že nemá cenu pro něj riskovat, ale nechtěl na sebe přitáhnout pozornost své drahé sestřenky. Nechtěl, aby ještě mučila Harryho. Bellatrix se na něj dívala jako na něco hnusného a zkaženého a pak se jí oči zlověstně zaleskly. Namířila na něj hůlkou a promluvila: „Buď se k nám přidáš, nebo sleduj, jak tě budu pomalu mučit bolestivou smrtí.″

Odhodlaně se na ni podíval. V jeho očích viděla odhodlání a touhu ubránit se jí.

„Nikdy se k vám nepřidám, moc dobře to víš!″ zakřičel na ni nenávistně.

„Jsi srab a zbabělec!“ Posměšně si odfrkla.

„O nic větší než ty,“ nebral si žádné servítky a řekl jí to naostro.

V Bellatrix se drala neskutečná zloba. Takhle urážet si ji ještě nikdo nedovolil. Ale on to dokázal... Chystala se na něj seslat další kletbu, ale v její chvilkové nepozornosti popadl v rychlosti svoji hůlku, vyškrábal se z posledních sil na nohy a strhl se mezi nimi další boj nanovo. Poslala proti němu další paprsek rudého světla, nestihl by se však vyhnout, a tak se honem přemístil pryč od ní. Bellatrix zuřila a chrlila nadávky přes celý odbor záhad od vzteku, že Blacka neporazila. Pak se všechno zachvělo a výjev jako kdyby se najednou změnil...

Autor: PetraCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter

Sdílet

Diskuse pro článek Stín pochybností 1. kapitola: