OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Hrdost a Důvěra - 10. kapitola



Hrdost a Důvěra - 10. kapitolaPo dlouhé době přidávám další kapitolku. Omlouvám se, že tak pozdě, ale nejdříve nebyl námět a potom už byla škola. V této kapitolce zjistíme, zda se Narcisa vrátí domů. A jestli, tak za jakých podmínek :) Přeji příjemné čtení a zároveň šťastné a veselé Vánoce :)

Jak se čtvrtek blížil, Draco byl čím dál nervóznější. Jeho matka měla mít slyšení, a tentokrát to bylo jisté. Už žádné odklady. Také jsem byla nervózní, co když mě nepřijme? Co když Dracovi zakáže, aby se se mnou stýkal? Pamatuji si ho z Bradavic, jaký byl maminčin mazánek. Ale teď je jiný.

Podívala jsem se na něj. Klidně spal a tulil se ke mně. Měla jsem strach, že když vstanu, tak ho probudím. Nikdy jsem si nepřiznala, že je opravdu kus. No, kus, byl hezčí než Ron i Krum dohromady.

Ale co ta jeho matka. Je z čistokrevné rodiny. Když si její sestra vzala za muže mudlu, tak ji vydědili. A druhou sestru jsem jí nedávno zabila já. Už jen kvůli tomu bych neměla chodit s jejím synem.

„Nad čím přemýšlíš?“ vytrhl mě z mého světa Draco.

Pozoroval mě ospalýma očima a přitom se jemně mračil. Rychle jsem nasadila úsměv. Zamračil se ještě víc. Poznal, že je falešný. Znal mě více, než jsem si dokázala přiznat.

„Nad ničím,“ zalhala jsem, ale on se napřímil a pozorně mě sledoval.

„To určitě. Brečela jsi a mračila se, tak co tě trápí? Dnešní slyšení? Má matka?“ zeptal se mě a jemně mi setřel poslední slzy.

Jak to mohl uhodnout? No, asi je to do očí bijící. Jen jsem nenápadně přikývla hlavou.

„Nemáš se čeho bát. Má matka tě schválila a my se budeme stále vídat. Twinky a jeden bystrozor na ni dají vždy pozor. Jen se vedle tebe nebudu nejspíš probouzet… Ale jen zezačátku, neměj strach. Jsme si přeci souzněni,“ povídal mi konejšivě a přitom na mě házel milé úsměvy.

Ano, jsme si souzeni. A já mám přitom stále pochybnosti. Jak jsem se do něj mohla tolik zamilovat? Byl to můj nepřítel, a teď jsem na něm závislá.

 

„Slečno Grangerová, máte se dostavit k ministrovi,“ sdělil mi Kingsleyho poskok, když přišel k nám do kanceláře.

„Za chvíli jdeme do Azkabanu, dostavím se po slyšení,“ odpověděla jsem mu tvrdým hlasem, ale on se nedal.

„Je to domluvené s panem Potterem. Do Azkabanu nemusíte, to prý zvládnou ve dvou. A slyšení stihnete, pan ministr tam musí být přeci také,“ bránil se ten poskok. Kde ho Kingsley vyhrabal? Byl docela chytrý, a ne jako Percy Patolýzal Weasley.

„Promiň, zlato. Uvidíme se na slyšení,“ řekla jsem smutně k Dracovi.

„Tam sice nesmím, když jsem příbuzný, ale neměj o mě strach. Harry se o mě postará. Co ti chce Kingsley?“ ptal se mě mírně zamračený Draco.

„To kdybych věděla, zatím ahoj,“ rozloučila jsem se s ním s objetím a polibkem.

„Uvidíme se,“ zamával mi a odešel k Harrymu. Už zase šel pozdě.

„Tak tedy jdeme,“ otočila jsem se na poskoka a vydala se za ním do kanceláře ministra.

„Ach, Hermiono, už jsem se lekl, že tě Alfréd nestihl. Posaď se,“ přivítal mě Kingley, odpověděla jsem mu kývnutím a usadila se. „Četla jsi už tu knihu ode mě?“ zeptal se mě hned.

„Mám ji rozečtenou a už jsem i pár kouzel zkoušela. Proč se mě ptáš? To je to jediné, proč jsi mě sem pozval? Měla jsem být s Dracem. Měla bych mu být oporou,“ stěžovala jsem si. On si mě zavolal jen skrz tu knihu?

„Oporou mu jistě jsi, i když s ním nejsi… Teď mu pomůžeš jinak. Alfréde, můžete jít… Potřebuji, abys použila toto kouzlo na Dracovu matku. Pokud je opravdu nevinná, tak to Dracovi pomůže a jeho matka bude do půl roku normálně žít svůj život. Bez bystrozorů za zadkem. Co na to říkáš?“ naléhal na mě Kingsley a já na něj jen zírala.

„Mám na Narcisu Malfoyovou seslat odposlouchávající kouzlo? Já, která chodím s jejím synem? Proč to neuděláš sám!“ čertila jsem se. Dokázala jsem si živě představit Draca, jak bude vyvádět, až to zjistí.

„Já na to nemám správnou magii. Je k tomu potřeba starověká magie, kterou ovládáš ty. Je těžké ji ovládnout. Většinou musíš mít vrozené schopnosti. A Dracovi ani nikomu jinému o tom samozřejmě nesmíš říct. Snažil jsem se o podobná kouzla již dvacet let, ale nikdy se mi to nepovedlo,“ pověděl mi ministr, jako by se nic nedělo.

„Já že mám vrozené schopnosti pro ovládání té magie? Vždyť jsem z mudlovské rodiny!“ argumentovala jsem s výsměchem.

„To… to teď s tebou nebudu rozebírat. Prostě je máš. Důkazem bylo to odrážející kouzlo, co jsi použila minulý týden. Máš pro to nadání, a basta. Potřebuji, abys to kouzlo použila na Narcisu. Je to jedna podmínka propuštění,“ přemlouval mě Kingsley.

„Dracovi za zády?“ ověřovala jsem si ještě.

„Ano,“ odkýval mi to a já začala vrtět nesouhlasně hlavou.

„Až to zjistí, tak mě odkopne a bude mě proklínat. To já nedovolím. Promiň, Kingsley, ale ne,“ odmítla jsem a vydala se ke dveřím.

„Hermiono, nemáš jinou možnost. Nařizuji ti to jako ministr. Dracovi to později vysvětlím. Nebude se na tebe hněvat. Až zjistí, že jeho matka je volná díky tomuto kouzlu. Díky tobě,“ přemlouval mě dál Kingsley a já se musela zastavit.

„Dobrá. Kdy to mám udělat? Narcisa mě uvidí a bude o tom vědět,“ sdělila jsem mu a sedla si zpět na židli.

„Tady máš Harryho plášť,“ řekl ministr a podal mi jemnou látku. Teď se z toho už nevykroutím.

„Fajn, takže Harry o tom ví?“ zeptala jsem se opatrně a mnula lesklou látku mezi prsty.

„Ano. Víme o tom my dva a Harry s Ginny. Potřebujeme mít dobré argumenty vůči radě, až ji budeme chtít propustit nastálo. Nemrač se, je to dobrý plán,“ ujišťoval mě a já se stále musela mračit, nešlo to jinak.

„Co mu řeknu? Viděl mě odcházet k tobě. Musím mu něco říct,“ uvažovala jsem nahlas.

„Na to jsem myslel. Chci v Bradavicích uskutečnit kurzy pro studenty. Chci, abys je vyučovala ty. Byl by to takový klub. Klidně se může jmenovat Brumbálova armáda,“ usmál se nad vlastním vtipem Kingsley, ale já nemohla. Připomnělo mi to ty časy. Důvody, proč Brumbálova armáda vůbec vznikla.

„Sice to byl můj nápad, ale vyučoval je Harry,“ objasnila jsem tiše.

„Harry by tam měl i ty, kteří by se nechtěli učit, a má teď plno práce se zrádcem. Takže s tebou můžu počítat s oběma plány?“ zeptal se ještě pro jistotu a už se zvedal.

„Co mám s tebou dělat. Nedal jsi mi na výběr,“ sdělila jsem poraženě a pak jsme se vydali do dolního sálu.

Na chodbě před Oborem záhad jsem přes sebe dala plášť. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Něco mi říkalo, že se to Dracovi nebude líbit, až to zjistí. Ale už jsem to slíbila a nebylo cesty zpět. Podívala jsem se na papírek s kouzlem, který mi dal Kingsley. Nebylo to těžké kouzlo.

„Teď, Hermiono. Harry o tom ví. Draca jsme propašovali dovnitř, takže máš čisté pole,“ zašeptal ke mně Kingsley a zastavil se u Harryho a Narcisy. Já jsem potichu vytáhla hůlku a začala přeříkávat kouzlo. V ruce jsem pevně držela sešit, kam se mělo zapsat vše, co Narcisa řekne. Až moc mi to připomínalo deník Toma Raddla.

Počkala jsem, až zalezou dovnitř, sundala ze sebe plášť, sešit ukryla do kabelky a vešla do síně za nimi. Našla jsem si místo na kraji a sledovala celé dění.

„Mio,“ slyšela jsem někoho za mnou šeptat, ale když jsem se otočila, stál tam cizí muž. Prohlédla jsem si ho pozorně. Ty oči! Jak to říkal Kingsley? Nějak jsme ho tam propašovali?

„Zdravím, pane,“ pozdravila jsem ho s úsměvem. „Co nevidět ji budeš mít doma. Kingsley je rozhodnutý a prosadí si to.“

„Děkuji,“ zašeptal mi do ucha a odešel pryč. Mnoholičný lektvar asi přestával pomalu působit. Smutně jsem sledovala jeho záda. Svíral mě pocit zrady.

 

Pohled Draca:

Ještě ten den jsem odváděl mou matku domů, kde jsem nebyl celý týden. Do teď jsem byl stále u Hermiony. Doufám, že Twinky udržuje můj byt v čistotě.

„Tak vítej doma, matko,“ přivítal jsem ji, když jsme vystoupili z krbu. S námi přišel ještě jeden bystrozor, povinná hlídka.

„Můj pane! Madam,“ přiřítila se k nám Twinky a klaněla se.

„Twinky, přestaň! Raději mi pověz, jestli jsi připravila něco k jídlu,“ sehnul jsem se ke skřítce a zastavil ji v jejím počínání.

„Ano, pane, ještě to být teplé. Twinky se snažit a udělat hostinu,“ povyskočila skřítka a už se rozeběhla do kuchyně.

„Dáš si také něco k jídlu?“ obrátil jsem se na Petera, náš doprovod.

„Ne, děkuji, za chvilku mě má někdo přijít vystřídat.“

„A kdo tu bude přes noc?“ zeptal jsem se zvědavě a odebral matce plášť.

„Harry přemýšlí o Hermioně, ale není si jistý, vzhledem k vašemu vztahu,“ sdělil mi Peter, ale sklonil hlavu k zemi, jako bych se měl naštvat.

„Nevěřím, že by o ní Harry pochyboval. Mia je snad jediný člověk, který dodržuje zákony,“ zasmál jsem se vlastnímu vtipu a Peter mi dal za pravdu.

Najednou se zvedly plameny v krbu a vystoupila moje Hermiona s Harrym.

„Tak už jsme na jídlo všichni, Twinky, prostři, prosím, pro šest lidí,“ houkl jsem na Twinky do kuchyně a okamžitě se ozvaly zvuky talířů.

„A kam nás chceš všechny posadit, Draco?“ ptal se mě vševědoucně Potter. Musí mě naštvat, zrovna když mu chci poděkovat? „Mio, můžeš, prosím, jak jsme se domlouvali?“

„Nechte to na mně,“ usmála se Mia a odešla do kuchyně.

„Draco, co šla dělat?“ zeptala se mě matka tichým hláskem.

„Přifouknout kuchyň. Už v tom začíná mít praxi. Asi si ji pozvu i k nám. Víc místa se vždycky hodí,“ zasmál se Harry a mrkl na mě.

„Já už můžu odejít?“ zeptal se Peter Harryho.

 

Pohled Hermiony:

„Mio, pojď si lehnout ke mně, neblázni. Snad opravdu nechceš spát na té válendě naproti dveřím mé matky,“ ptal se mě snad po sté Draco. Pomalu se ke mně přibližoval a sváděl mě svým pohledem. Málem jsem mu neodolala.

„Ne!“ řekla jsem rychle a udýchaně. On si snad ani neuvědomoval, co se mnou dělá.

„Ne, že tu nebudeš spát?“ zašeptal mi do ucha a jemně skousl ušní lalůček.

„Ne, jako že toho máš nechat, zlato,“ usmála jsem se na něj mile a rychle ho odstrčila.

 

Následující týden byl na nic. Draca jsem skoro nevídala a v práci bylo více práce, jelikož Draco a vždy ještě jeden bytrozor byli s Narcisou. Bystrozorové začínali být otrávení, už to nikoho nebavilo, a to to mělo trvat půl roku. Narcisa se s nikým nebavila, takže její hlídání probíhalo tak, že jste jen stáli v koutě a sledovali její denní činnosti.

Seděla jsem v naší kanceláři, teď už spíše v mé než kohokoli jiného. Draco se tu objevuje málo a vždy jen na pár minut.

„Hermiono! Narcisa opustila byt Draca! A sama! Okamžitě zjisti, kam šla, a do deseti minut ji doveď zpět k Dracovi, jinak jede zpět do Azkabanu!“ přiřítil se ke mně Harry. Okamžitě jsem vytáhla deník z kabelky, zamumlala heslo a našla aktuální stránku.

„Je na Příčné ulici. Už tam běžím!“ prolítla jsem kolem Harryho k výtahu a zběsile mačkala tlačítko.

Všichni se po mně otáčeli, jak jsem se řítila od výtahu ke krbu. Vrážela jsem do různých lidí a bylo mi to fuk. Když jsem se konečně objevila na Příčné ulici, už uběhly čtyři minuty. Narcisa se loudala okolo vitrín a nahlížela do nich.

„Narciso!“ zakřičela jsem přes celou ulici. Bylo mi fuk, že se lidi po mně otáčeli. Hlavně, že se otočila i Narcisa a celá zbledla. Doběhla jsem k ní. „Rychle se musíte vrátit do domu. Máme už jen… už jen pět minut, nebo poletíte zpět do Azkabanu! Kde máte hlídku? Jak to, že s vámi nikdo není? Více, co by to bylo pro Draca, kdybyste znovu skončila ve vězení?! Jdeme!“ seřvala jsem ji jako malé dítě, bafla ji za ruku a už ji táhla k nejbližším veřejnému krbu. Nestačila ani protestovat.

„Stihly jsme to, uf,“ oddechla jsem si u Draca doma a svalila se na židli v kuchyni. Twinky mi hned podala sklenici vody. „Děkuji, Twinky.“

Mezi tím, co jsem se vydýchávala a Narcisa mě jen sledovala, vycházeli z krbu různí lidé. Harry, Draco, Kingsley a pár bystrozorů.

„Co sis myslela, matko! Kam si myslíš, že jsi šla!“ začal hned hysterčit Draco.

„Budeš mít narozeniny, myslela jsem že… když tu nikdo nebyl… byla bych hned zpátky… omlouvám se,“ rozplakala se Narcisa. Draco bude mít narozeniny?!

„Já narozeniny už neslavím. Mohla jsi mi o tom říct, zařídil bych ti propustku! Nebýt rychlého zásahu od Mii, tak už jsi na cestě do Azkabanu! Matko, copak se tam chceš vrátit?!“ vztekal se dál Draco.

„Chtěla jsem tě překvapit, synu,“ fňukala dál Narcisa.

„Tak dost. Koukej se uklidnit, Draco. Stihla jsem ji dovézt zpět včas. Příště si dá pozor. Spíš mi, Harry, řekni, kdo ji měl hlídat. Nikdo s ní nebyl a zde taky nikdo nebyl. Ani Twinky Narcisu nezadržela, copak jsi jí, Draco, nenařídil, aby hlídala každý Narcisy krok?“ ptala jsem se tiše, ale každý mě poslouchal.

„Twinky byla nakoupit, paní, nevěděla, co se stát,“ pronesla smutně Twinky a už se chtěla trestat, ale Draco ji stačil zadržet dříve než já. Aspoň něco jsem ho naučila.

„Tak se mi zdá, že jsi nějak, Hermiono, povýšila,“ zasmál se Kingsley, „ale teď k věci. Narcisa Malfoyová se do Azkabanu vracet nebude, dostane jen upozornění. Petera potrestá Harry sám. Je to jeho člověk, a Twinky se neprovinila, takže také zůstává bez trestu. Hermiono, budu s tebou chtít mluvit. O samotě, vrátíš se se mnou na ministerstvo. Teď bych to už uzavřel a upozorňuji vás, nic z toho se nesmí objevit v novinách!“

„Děkuji, Pastorku. Opravdu jsem chtěla jen koupit dárek pro syna. Minulé narozeniny jsem je s ním oslavit nemohla. Pokud potřebuji propustku, mohu ji dostat? Chtěla jsem mu uskutečnit oslavu a poznat jeho nové přátele,“ mluvila Narcisa výhradně ke Kinsleymu.

„Pokud se najde bystrozor, který vás doprovodí a nespustí z očí, tak by to šlo. Ale slyšel jsem, že z tebe, Narciso, není nikdo moc nadšený,“ odpověděl Kinsley a podíval se po Harrym. Harry jen sklonil hlavu. Ani Harry nerad hlídal Narcisu, raději by byl doma s malou Lili a s Ginny.

„Pár bystrozorů mě požádalo, abych je sem už neposílal. A tohle je ještě větší riziko, než Narcisu hlídat doma,“ přiznal tiše Harry a zklamaně se podíval po Dracovi.

„Tak s matkou půjdu já, jestli na tom trvá,“ promluvil už uklidněný Draco.

„To v žádném případě, má to být překvapení! To raději pro něco pošlu Twinky, sice nevím, co je nového, ale Twinky jistě něco vybere,“ řekla zklamaně Narcisa a v místnosti zavládlo ticho. To ticho prolomil až můj hlas.

„Já s Narcisou půjdu nakupovat a Twinky si vezmeme s sebou,“ pronesla jsem tiše a ke mně se stočily oči ostatních. „Pokud tedy Narcisa souhlasí.“

„Souhlasím, děkuji, slečno Grangerová,“ věnovala mi jeden zářivý úsměv Narcisa a ten další Draco.


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hrdost a Důvěra - 10. kapitola:

5. Lenka
08.05.2015 [21:57]

Moc uzasne pises :3 tesim se na dalsi. doufam, ze si neprestala psat! :)
s pozdravem Lenka z Brna ;)

4. Niki
02.01.2015 [11:42]

Netrpělivě jsem vyhlížela kapitolu a konečně jsem se dočkala !! :D
Dobře jsi to tam mícháš !! :)

26.12.2014 [23:38]

ninik Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.12.2014 [18:54]

Moc děkuji za pokračování! Emoticon Emoticon Emoticon Těším se na další. Snad bude brzy. Emoticon Emoticon

1. K.
25.12.2014 [13:44]

Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]


Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!