OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Víc než přátelé - 2. kapitola

24.05.2013 (19:00) • VampireCassie • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1620×

Probudila jsem se v Damonově objetí a bylo mi všechno jedno, byla jsem ráda, že je tu se mnou. On si mě přitáhl ještě blíž k sobě, jestli to vůbec ještě šlo. A takhle jsme zůstali ležet, dokud nepřišel  Stefan a nezačal prudit.

„Cassie, myslel jsem, že jsi chytřejší a že s Damonem hned nevlezeš do postele. Asi jsem se spletl.“

„Ale no tak, Stefane, to musíš být pořád tak upjatej a nemůžeš si prostě nechat nás dva užívat?“ Hádali se jako malé děti. Už jsem to nevydržela.

„Můžete být oba zticha a přestat se hádat jako malé děti? Bolí mě hlava a chci spát.“

„Samozřejmě, zlatíčko, klidně spi.“ Dořekl to a políbil mě na tvář.

„Neříkej mi zlatíčko, idiote.“

„Vy dva jste se vážně hledali. To mi připomíná, že přijde Elena.“

„Moment, kdo je Elena? Stefane, není člověk, že ne?“ Začala jsem se smát, ale podle výrazu v jeho obličeji jsem se asi trefila. Stefan se nikdy nepoučí a pořád si hledá někoho, koho nemůže mít.

„No, já už radši půjdu.“ Jakmile to dořekl, byl pryč.

xxx

O hodinu později:

S Damonem jsme celý den proleželi a povídali si, co jsme dělali atd.

„Tak co budeme dělat?“

„Já myslela, že něco vymyslíš. Vlastně jsem na to spoléhala.“

„Máš jediný štěstí, že jsem tak geniální. Pojedeme na moji chatu v Itálii, ale má to jeden háček.“

„Jakej háček?“ Bála jsem se, co odpoví.

„Pojede s námi Stefan s Elenou, protože se bojí, co bychom udělali.“

„Aha, a to je všechno? To není tak hrozný. Stejně jsem přijela za vámi oběma.“

„Vlastně ne. Jsou tam dvě ložnice. Protože jede Stefan, tak budeme muset být spolu.“ Vypadal, jako by se bál mojí reakce, i když nechápu proč. Nic se mezi námi nestalo a nestane.

„Damone, zlato, a kde jsme spali dneska, když ne spolu? Ještě k tomu jsme se objímali. Myslím, že to nebude zas takovej problém.“

„Fajn, ale neříkej mi zlato, snižuje to můj respekt.“

„A u koho?“ To by mě zajímalo, co si vymyslí.

„No, přece u Stefana a Eleny, pořád je ti jenom osmnáct, Eleně je devatenáct a nedovoluje si to, co ty.“

„Damone, prakticky mi je třiadvacet, takže v tom nevidím až takovej problém.“

„Cassie, mně je skoro dvě stě let. Pořád jsem starší než ty, tak si nedovoluj.“ Tuhle větu už mi šeptal do ucha a já jsem naprosto zkameněla. Bylo to zvláštní, nikdy dřív se mi tohle nestalo,  alespoň ne s Damonem. Co se to se mnou děje? Kruci!

Nevěděla jsem, jak se zachovat, tak jsem odešla z pokoje. Všímáte si, že v poslední době nevím hodně věcí?

xxx

V obývacím pokoji:

Sedla jsem si a pustila televizi. Zrovna když jsem si sedla, Damon přišel dolů a sedl si ke mně. Vzal mě na klín a hladil po vlasech. Dívali jsme se na různý filmy, jako třeba Kruh, Stmívání, Žena v černém, Scary movie atd. Bylo to super, jenom já a on, ale to skončilo po tom, co se rozrazily dveře a v nich stál  Stefan a asi Elena. Potom vyšla na světlo a mě popadla zlost, protože vypadala jako Katherine, ta mrcha, co mi zničila život.

„Stefane, tomu nevěřím. Katherine je nedosažitelná, a tak sis za ní našel náhradu? Myslela jsem, že jsi chytřejší.“ Chtěla jsem mu oplatit to ráno. Bohužel se mi podařilo rozčílit trochu víc, než jsem chtěla, protože mě chytl pod krkem a přirazil ke zdi.

„Ona není Katherine. Tak si to, prosím, zapamatuj, Cassie. Nerad bych ti ublížil.“ Opravdu jsem se začala bát, ale nedala to najevo. Naštěstí se do toho vložil Damon.

„Tak to by snad stačilo. Ona to tak nemyslela. Stefane, pochop ji, Katherine jí zničila život. Prostě byla jenom překvapená a naštvaná.“ Díky bohu. Už jsem si začínala kopat hrob.

„Stefane, promiň mi to, já to tak nemyslela. Je mi to opravdu líto.“ Už se začal uklidňovat a pustil mě. Já se sesunula na zem a zrychleně dýchala. Po chvíli Elena vzala Stefana do pokoje a já se jim ještě jednou omluvila.

Já a Damon jsme zůstali dole a dál se dívali na filmy. Oba jsme ale usnuli, a to jsme spali celý den. Pak jsem dostala hlad a chtěla se vyplížit, jenže to nešlo. Stefan totiž zamknul dveře a já nemohla ven. Damon se naštěstí probudil, odemknul mi a šel na lov se mnou.

Vybrali jsme mladý zamilovaný pár, co šel kolem parku. Já si vzala na starost kluka a on holku. Byl dobrý, ale nenasytil mě úplně, a tak jsem si dala ještě jednoho. Pak jsme s Damonem šli domů, protože Stefan už nám několikrát volal.

Doma:

Vešli jsme do dveří, ve kterých už čekal Stefan, aby nás mohl seřvat.

„Kde jste byli? Ty víš, že po nás jde policie, a vezmeš Cassie na lov? To bylo hloupý a nezodpovědný.“

„Bratříčku, jestli sis toho ještě nevšiml, já jsem nezodpovědný. A navíc, Cassie se o sebe dokáže postarat. Všechno jsme ji přece naučili.“ Bylo to k nevydržení, oni se jenom dohadovali a dohadovali, jako bych tam ani nebyla.

„Jestli by vám to nevadilo, tak já se jdu osprchovat, a vy se tady můžete zase dohadovat.“

„Cassie, víš, že mi bereš nápady?“ OMG. Tohle je hrozný, proč to pořád dělá?

„Damone, opravdu si myslíš, že se se mnou půjdeš osprchovat?“

„Ano, myslím.“

„Tak to máš smůlu.“ Jen co jsem to dořekla, jsem se svojí upíří rychlostí dostala do koupelny, ale k mojí smůle se tam někdo dostal dřív než já.

„Jak to, že ksi tak pomalá?“

„Já jsem zabloudila.“ Tohle byla první věc, co mě napadla, ale pak mi došlo, že je to úplná kravina.

„Aha.“ Já už byla připravená k odchodu, ale on mi zatarasil cestu.

„Já myslel, že ses chtěla vysprchovat.“

„To ty taky, proto si ráda počkám.“

„Já to řekl, jenom abych naštval Stefana a tebe.“

„Mě jsi nenaštval.“

„Ale jo, naštval. Ty nesneseš pomyšlení, že bys přede mnou byla nahá.“ To mě naštvalo, a já si sundala oblečení a šla do sprchy. Až potom jsem si uvědomila, že jsem byla před Damonem nahá, začínala jsem vyšilovat, ale nebylo mi to nic platný.

Když už jsem si myslela, že odešel, vyšla jsem ze sprchy. On si tam zatím v klidu seděl na židli a sledoval každý můj pohyb. Nespouštěl ze mě oči. Začalo to být nepříjemné, a tak jsem mu začala říkat:

„Co tak čumíš? Určitě už jsi nahou holku viděl. Protože zrovna včera tu nějaká byla, když jsem přišla,  a proto nechápu, proč se takhle díváš?“

„To víš, tebe jsem viděl dneska nahou poprvé, a tak si to vychutnávám. Protože bůhví, kdy tě zase takhle uvidim.“

„Myslím, že hodně dlouho ne, možná dokonce nikdy. Úchyle!“

„Proč jsem úchyl?“

„Aha. Tak nejdřív je ti dvě stě let, a najednou ne?“

„Ne, to ne, je mi skoro dvě stě let .“

„No, a pořád jsi starší, a proto bys neměl koukat na dívky, které jsou o skoro stosedmdesát let mladší.“

„Aha, tak já už půjdu. Zatím, Cassie.“ Jsem opravdu ráda, že odešel. Začínalo to být divný. Oblékla jsem si pyžamo a šla spát. Bohužel jsem si lehla do postele k Damonovi, ale to jsem to ještě nevěděla, a usnula.

Autor: VampireCassie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Víc než přátelé - 2. kapitola: