OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Vampire Academy - Unique - 6. kapitola

31.12.2012 (18:00) • TeresaK • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 975×

Pomalu jsem otevírala oči a zahleděla se do těch nádherných očí, které mi připomínaly, jak moc se Camille podobá matce. Její oči vypadaly jako modré průzračné studničky a byly plné upřímnosti.

„Nesahej mi na vlasy, cucháš je a mastíš zároveň,“ řekla jsem jí chraplavě.

Přestala mě hladit ve vlasech, ale ruku mi držela neustále.

„Tohle už mi nikdy nedělej, ségra,“ vyhrožovala mi Cam

„Nebo co?“ škádlivě jsem se jí zeptala a bedlivě očekávala reakci

„Nebo tě zlechtám,“ odpověděla a se smíchem mě začala lechtat.

Já jsem začala křičet a prosit ji, ať přestane, ale bylo to houby platný, protože Cam měla vlastní hlavu. Přehodila přese mě nohu, takže na mně seděla a lechtala mě ještě víc.

„Dost nebo se počůrám,“ vykřikla jsem, ale Cam se nedala tak snadno přelstít

„Vzdej se,“ zakřičela v zápalu hry

„Dobře, dobře. Vzdávám se. Spokojená?“ řekla jsem a zvedla ruce nad hlavu na důkaz mé prohry.

„Ano a moc,“ odpověděla a s vyplazeným jazykem spadla vedle mě.

Jenom jsme ležely a uživaly si společné chvíle. Nevím, jak se mi to povedlo, ale po chvíli jsem opět zabrala a odplula do říše snů.

                                      ….........................................................................

Stála jsem uprostřed Central Parku, v New Yorku. Navštívila jsem ho během mých cest. Pořádně jsem se rozhlédla kolem sebe. Chodníky, které byly po většinu času zaplněny davy lidí, teď byly prázdné. Podívala jsem se před sebe na táhnoucí se lavičky a pohled mi padl na postavu muže, která seděla na jedné z nich. Když jsem pořádně zaostřila, zjistila jsem, že postava, která mě tak úporně pozoruje, je Adrian. V tu chvíli mi došlo, že tohle není jen tak obyčejný sen, ale sen vyvolaný éterem.

Adrian měl na sobě šedé sako, pod kterým měl čistě bílé triko. K tomu si vzal černé džíny, které obtahovaly jeho nohy, a na nohou měl černé kotníkové conversky.

„Sakra!“ zaklela jsem v duchu. Jak je možné, že vypadá tak dobře?

Pořád jsem stála na jednom a samém místě, neschopna se pohnout. Adrian se usmál, pomalu se zvedl z lavičky a ladným krokem ke mně došel. Jeho pohled přejížděl po mém těle.

Otřásla jsem se a řekla: „Co na mě tak zíráš?“

S lehkým úsměvem na rtech mi odpověděl: „Vypadáš skvěle.“

Odvrátila jsem pohled od jeho očí a pohledem jsem zkontrolovala oblečení, které jsem měla na sobě. Tričko, které mi sahalo pod prsa, a na něm byl nápis „Sweet Rebel„, světlé úzké džíny a šedé válenky. Na krku mi visel zlatý náhrdelník s přívěškem „Bitch„ a na ruce mi chrastilo pár náramků, které ladily s řetízkem. Nepřišlo mi to nevhodné nebo příliš odhalující, a tak jsem jen pokrčila rameny.

„Proč jsi mi vešel do snu?“ zeptala jsem se ho

Adrian se mi podíval do očí a řekl: „Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pořádku. Po tom, co ses zhroutila na židli, mě k tobě nikdo nechtěl pustit.“

Jeho hlas zněl starostlivě, ale nevěděla jsem, jestli to myslí vážně, a tak jsem se odvážila “vlézt“ mu do hlavy. Snažila jsem se zachytit alespoň jednu myšlenku, ale nic. Jako by v hlavě nic neměl, což není nic divnýho, zvláště u něho. Překvapeně jsem vydechla, do té doby jsem si neuvědomila, že jsem zadržovala dech. Adrian se na mě nechápavě podíval, ale nic neříkal. Položila jsem mu obě své dlaně na tváře a čekala na proud myšlenek z jeho hlavy. Nic se ale nestalo.

Radostně jsem vypískla jako malé dítě, co objevilo novou hračku, a v náporu vzrušení z této nově objevené informace jsem se vrhla Adrianovi kolem krku. Objetí bylo nejdřív jenom z jedné strany, té mé, ale po chvíli se zapojil i on. Chytnul mě kolem pasu a zatočil se se mnou.

„Dost,“ řekla jsem potichu, ale on to slyšel, protože se zastavil.

Postavil mě na zem, ale jeho ruce stále zůstávaly na mých bocích a mé kolem jeho krku. Pomalu přibližoval svůj obličej k tomu mému. Jeho rty byly tak blízko, že jsem mohla cítit jeho dech, pod rukou, kterou jsem měla položenou kolem jeho krku, jsem cítila, jak neklidně mu buší srdce. Když se mi podařilo odtrhnout pohled od jeho plných rtů, viděla jsem, jak mě jeho smaragdové oči pozorují, jako by se ptaly o svolení. Zvedla jsem oba koutky mých rtů a s úsměvem ho políbila. Neviný polibek se strhnul v divokou líbačku. Docházel mi vzduch, ale to mě nezajímalo. Pomalu, zničehonic se sen rozplynul. Poslední věc, kterou jsem mohla vidět, byl Adrian, jak lapá po vzduchu.

Z pozice vleže jsem se rychle dostala do sedu a očima hledala osobu, která mě vytrhla z toho úžasného snu. Úžasného snu? Líbala jsem se s chlapem, který má pověst děvkaře, a tomu říkám “úžasný sen“ ? Zavrtěla jsem hlavou a zaostřila jsem na onu osobu. Ona osoba byla má sestra. Camille.

Nechápavě jsem se na ni podívala a poněkud ostře na ni vyjela: „Co je?“

Cam se pod tónem mého hlasu otřásla a potichu hlesla: „Promiň. Myslela jsem si, že budeš chtít jít na večeři.“

Při slově večeře mi zakručelo v břiše, Cam se zasmála a já se přidala. Smály jsem se jako prdlý. Camille se beze slov zvedla a zamířila ke mně do šatny. Nechápavě jsem krčila obočí, ale bylo mi to k ničemu, protože mě neviděla. Po chvíli vyšla s růžovými šaty v jedné ruce a růžovými semišovými lodičkami v druhé.

„Tak co na to říkáš?“ zeptala se mě s jiskřičkami v očích.

Camille miluje módu už od malička a jednou chce být světaznámou návrhářkou.

„Je to perfektní. Co to má co dělat se mnou?“ zeptala jsem se jí.

Cam se na mě podívala jako na blázna a řekla: „Tohle oblečení si vezmeš na večeři.“

Jenom jsem kývla, protože jsem věděla, že by bylo zbytečné jí to vymlouvat. Ach, koho mi to připomíná? Ano, mě.

Zatímco jsem přemýšlela, Cam se vrhla na šperkovnici na stole. Dlouho se tam přehrabovala a po chvíli s vítězným pokřikem „Mám to!“ ke mně opět přešla.

„A tohle si vezmeš k tomu,“ řekla a ukázala mi svůj úlovek. Prsten.

V prstenu byl zasazený velký růžový diamant a kolem něj byly vysázeny malé bílé diamanty. Dostala jsem ho k patnáctým narozeninám od matky.

„Tak se pojď oblíct,“ rozkázala mi.

„Rozkaz,“ řekla jsem a ze srandy zasalutovala.

Spustila jsem nohy z postele a stoupla si. Teda myslela jsem, že si stoupnu, ale místo toho jsem se poroučela k zemi.

„Au!“ řekla jsem poněkud hlasitěji.

Camille odhodila šaty a boty na židli a s vyděšeným výrazem se ke mně sklonila.

„Co ti je? Jsi v pořádku?“ hystericky se mě ptala.

„Jo, jsem v poho. Počkej, zkusím to znovu,“ odpověděla jsem jí.

Ona však vykřikla: „Ať tě to ani nenapadne.“

Rukou mě podepřela kolem pasu a pomohla mi zpátky na postel.

„Takže na večeři se nejde,“ řekla rozhodným hlasem.

Já jsem ale namítla: „Ty jdeš, já zůstanu.“

Chtěla něco říct, ale já jsem ji utnula dřív, než to stihla říct.

„Budu v pořádku. Jdi se najíst a něco mi taky přines, ano?“ usměňovala jsem ji.

Ona přikývla a řekla: „Dobře, ale zůstaneš v posteli.“

„Jo, ale teď už běž,“ nevrle jsem jí odpověděla.

Camille se zvedla a když byla ve dveřích, popřála jsme jí dobrou chuť.

Ona jenom kývla a otevřela dveře, za nimiž stál člověk, kterého jsem tu vůbec nečekala.

Katrinas outfit in dream

Adrians outfit in dream

Katrina outfit - Camille choice

Autor: TeresaK (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Vampire Academy - Unique - 6. kapitola: