OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » V objetí zrůdy 44

15.02.2012 (15:00) • Texie • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 25× • zobrazeno 5271×

44. kapitola

Bella se rozhlédla okolo sebe. Společně s Annou sbalily většinu jejich věci a ty teď stály v krabicích u hlavního vchodu. Tohle místo i přes jeho strohost brala jako domov.

Thorm ji ale nenechal příliš dlouho přemýšlet. Zvědavě ťapal okolo beden a ručkou se o ně přidržoval. Bylo to pro něj něco nového. Zkusmo do jedné z beden několikrát plácl, až se to rozlehlo místností.

Bella se pro něj sehnula a v náručí ho zvedla. Byl čas jít. Ačkoliv si tady docela rychle zvykla žít, tak nemohla popřít, že se do sídla těší... a bojí zároveň. Netušila, jak budou ostatní na Thorma reagovat. Dítě v sídle Bratrstva černé dýky.

„Tak pojď,“ usmála se odhodlaně na Thorma. Zvládli přece už i horší věci. Povzbudila se.

Mary se nemohla dočkat. Zpráva o Zsadistovi a Belle se sídlem ráno rozšířila jako lavina a ani během dne se jí ten šok nepodařilo strávit. Dotčeně si slibovala, že Belle vynadá, hned jak se tu objeví. Byly přítelkyně a ona ani nehlesne.

„Pořád jsi ještě uražená?“ ozvala se jí za zády Beth se šálkem čaje v dlaních.

„Trochu,“ mrkla na ni. Obě věděly, že se nedokáže na nikoho dlouho zlobit. „Když si vzpomenu, jak jsem jí vyprávěla, že si Zsadist našel nějakou divnou ženskou... a ona ani nemukla!“ zavrtěla hlavou ještě pořád nechápavě.

Beth se shovívavě usmívala. Ona věděla, že ne všechno je tak jednoduché, jak se na první pohled zdá a s členy bratrstva obzvlášť.

Usrkla horkého čaje a zamyšleně hleděla přes okraj hrnku, když se ozvalo radostné výsknutí. Bella se ocitla v hale tiše jako duch. Mary okamžitě zapomněla na výčitky a chtěla se jí vrhnout okolo krku. Stačila ale udělat sotva jeden krok a ztuhla, že se zapomněla i nadechnout a pusa jí zůstala nevěřícně dokořán.

Bella se otočila za známým hlasem. Pohled jí padl na dvě vytřeštěné tváře a halou se rozlehlo tříštění porcelánu, když Beth proklouzl šálek s čajem prsty.

Nedívaly se na ni. Nehybně zíraly na Thorma v jejím náručí, který je zkoumavě pozoroval. Jako by se snažil odhadnout, co jsou zač, dokud se neproberou a nevrátí se jim zpátky řeč.

„Krystova noho,“ zaklela Mary a přikryla si pusu dlaní. Bála se, co by ještě mohla plácnout.

Teprve po pár vteřinách naprostého ticha se podařilo Beth trochu probrat. Zamrkala a vzhlédla na Bellu.

Když o chvíli později zamířily po schodech, aby jí pomohly trochu se zabydlením, zaklokotal Beth v krku smích. Snažila se ho nejprve potlačit, ale nešlo to. Nakonec se rozesmála na plné kolo.

Obě se po ní otočily, ale Beth nebyla schopná jim odpovědět. Nemohla se ale dočkat okamžiku, až se dneska večer chlapy vrátí domů.

* * *

Vybalování jim moc času nezabralo. Fritz je od toho totiž nenápadně odehnal, jen co se Mary pokusila otevřít jednu z beden příborovým nožem. Moc práce mu to nedalo. Mary a Beth se velmi rády vybalování vzdaly a raději věnovaly všechnu svoji pozornost malému Thormovi. Ten o tolik pozornosti najednou ale vůbec nestál. Nehnul se od Belly ani na krok a vztekla se pokaždé, když se ho Mary pokusila zvednout v náručí.

Raději si ty dvě podivné osoby prohlížel hezky z povzdálí.

Bella ty dvě nadšené novopečené tety sledovala s pobavením. Moc dobře věděla, že povahu má Thorm rozhodně po svém otci. Brzy to i ty dvě vzdaly a nechali si Thorma hrát na dece.

„To chce čas,“ konejšila je Bella pobaveně.

* * *

Beth, Mary i Bella právě připravovaly čaj, když se nad Mery objevil stín. V prvním okamžiku si myslela, že dosloužila žárovka, ale to jen do okamžiku, než se otočila a zjistila, že to světlo něco zastínilo. Nebo spíše někdo.

Lekla se Zsadista tak, že jí konvice, kterou právě zvedla z linky, vypadla a kdyby Beth včas nezareagovala, roztříštila by se na podlaze. Takhle tam skončila jen polovina čaje.

Mary to skoro ani nezaregistrovala. Stále hleděla na Zsadista, který stál přímo před ní. On jí ale nevěnoval pozornost ani trochu, díval se jen na Bellu. Nečekala, že se bratrstvo vrátí tak brzy, ale rozhodně jí to nebylo proti srsti. Líně se na Zsadista pousmála a prosmýkla se okolo Mary. V tu chvíli téměř i zapomněla, že v místnosti nejsou se Zsadistem sami a přitulila se mu na hruď, aby ji mohl políbit na přivítanou.

Než se ti dva od sebe zase odlepili, měla Mary trochu času se vzpamatovat z překvapení.

* * *

Zbytek bratrstva přijel z Butchem autem. Cestou se řehtali představě Zsadista, jak se před nimi určitě snaží Bellu už někam schovat a ideálně za pomocí hřebíků a pár prken přes dveře pokoje. Dobrá nálada jim vydržela až do haly, kde už na ně čekal Fritz, aby jim pomohl s odkládáním zbraní a výstroje, při čemž se tvářil tak obřadně, jako by jim pomáhal z kabátu po nedělní vycházce.

Rhage ale najednou zmlkl. Nevěřícně zíral a pak už i valil oči na druhou stranu haly. Vlastně jen poslepu našmátral Butche, který stál vedle něj a škubl s ním k sobě, že si málem dali hlavičku.

„Co...“ pak to uviděl.

Podívali se na sebe na potvrzení, že oba vidí to samý.

„Ehm, Phury?“ začal opatrně Rhage. „Nezapomněl ses nám o něčem zmínit?“

Wrath a Phury se nejprve zmateně podívali na ně a pak i směrem, kam Butch stále nevěřícně zíral.

Na opačné straně místnosti seděl na dece malý chlapec, spokojeně žužlal už značně ohlodanou kostku a okolo tváří se mu vlnily jemné vlásky, které se leskly snad všemi odstíny duhy.

„Hele chlapy, já vážně ne...“ hlesl Phury. Kroutil přitom hlavou a vraštil obočí ve snaze si vybavit, kdy se naposledy sežral, že by měl až takovýhle okno.

Wrath ho ne zrovna šetrně popadl za límec a vlekl k tomu prckovi. Butch a Rhagem jim byli v patách. Zůstali stát až před dekou, jako čtyři monstrózní sudičky.

„O tom bych snad musel vědět ne?“ zaúpěl už trochu bezradně Phury.

Malý Thorm ty čtyři nejprve zaraženě zíral a pak se mu obličejík svraštil a pusa otevřela k nespokojenému za úpění. Přesně k tomu, které dokáže zburcovat tu správnou odezvu.

Halou se ozvaly těžké kroky a tiché zavrčení.

Wrath měl v tu chvíli už chuť někoho zardousit. Ještě ten jim tu chyběl. Zsadist si to šinul přes halu rovnou k nim.

Butch, který měl s děckama alespoň minimální zkušenosti, se k tomu prckovi rychle shýbl, aby ho dostal do bezpečí před Zsadistem. Nesetkalo se to zrovna s pochopením.

„Kurva!“

Butch škubl s rukou a nevěřícně se podíval na svoji ruku, kde se mu rýsoval otisk čtyř malých zubů. Klučina se podepřel rukama a vrávoravě se postavil. Neohrabaně se rozcupital přímo mezi nohama těch čtyř. Wrath vyděšeně odskočil stranou.

Drobné cupitání nožek se zastavilo až před Zsadistem, kde se malé ručky obemkly okolo jeho nohy.

Zsadistovi se ve tváři nehnul ani sval, když se sehnul a jednou rukou podebral klučinu pod břichem a vysadil si ho na rameno. Tam se mu ručky obmotaly okolo potetovaného krku a hlavičku schoval mezi ně. Jen dvě malá očka je z úkrytu podezíravě pozorovala.

Dvě úplně stejný oči, jako v tom ksichtu kousek nad ním.

„Tak to mě poser,“ hlesl Rhage.

Všichni na ty dva hleděli v naprosté nevíře. Snad jen mimo Phuryho, tomu se ve tváři zračila i trocha úlevy.

>>

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek V objetí zrůdy 44: