OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Jen a jen pro tebe - 23. kapitola



Jen a jen pro tebe - 23. kapitolaPár let je v životě bohů jen okamžik...

O osm let později

„Vidím, že jsi s sebou přivedl hosty," promluvil Heimdall k bohovi hromu, kterého právě přenesl na Asgard. Thor se potutelně usmál a otočil se na svůj doprovod. Tedy spíše on byl doprovod Midgarďanům. Stark s Romanovovou se okouzleně rozhlíželi po zlaté kopuli Bifrostu, jako by snad nechtěli věřit svým očím.

„Přišli si promluvit s mým bratrem," vysvětlil rychle.

„Můj král na Asgardu v současné době není."

„A kde je?" To už zpozorněl i Stark.

„Říkal jsem, že si máme domluvit audienci," pronesl teatrálně a mrkl na Natašu.

„Je i s královnou na Vanaheimu," řekl Heimdall ignorujíce arogantního smrtelníka. „Vzhledem k okolnostem předpokládám, že jejich návštěva nebude dlouhá."

„Stalo se snad něco?" zeptal se znepokojeně Thor a pohodil Mjölnirem.

„Nic vážného," uklidnil ho Strážce.

„Díky, příteli," usmál se bůh a pokynul svým midgardským přátelům, aby ho následovali.

Zavedl je až do rozlehlého paláce, konkrétně do prostorné místnosti s velkými okny a pohodlnými křesly v patře. Ponechal je samotné, rozhodl se navštívit matku. Trávil teď nějaký čas na Midgardu po Janenině boku, takže ji dlouho neviděl. Nataša Romanovová se rozvalila na luxusně vypadající lenošce, zatímco Anthony Stark zvědavě kroužil kolem.

„Raději na nic nesahej," doporučila mu. On jen něco nepřítomně zamručel a mávl rukou. Romanovová sebou náhle škubla, někdo, nebo něco, se kolem ní prudce prohnalo. Další prudký pohyb zaregistroval i Stark.

„Co myslíš? Odkud jsou?" ozvalo se Nataše u pravého ucha. Otočila se a spatřila malého blonďatého chlapce, jak si ji bedlivě prohlíží.

„Přišli s Thorem, musí to být Midgarďané," uslyšela z druhé strany. Chlapec nalevo vypadal naprosto totožně, jen jeho vlasy byly černé jako uhel.

„Co když nejsou?" zapochyboval blonďák a zkřivil tvář do zvláštního úšklebku, který Romanovová již odněkud znala.

„Jistěže jsou, bratře..."

„Hej, co jste k čertu zač?" křikl po nich Stark. Chlapci si vyměnili významný pohled, oba se napřímili a stoupli vedle sebe.

„Já jsem Váli," začal blonďáček, „a tohle je můj bratr Narfi, jsme synové Lokiho a Sigyn, vládců Devíti světů, princové Asgardu." Nataše náhle došlo, odkud ten úšklebek zná. Svého otce nezapřeli, ani jeden, ať už ve výrazech tváře či jednání a mluvě. Viděla v nich však i část Sigyn, hlavně okolo očí, které byly modré a plné divokých jiskřiček.

„Měl by ses chovat uctivěji," doporučil mu Narfi s ledovým klidem. Stark na něj překvapeně pohlédl. Skvěle, jako by jeden Loki světu nestačil, teď má i své kopie, jen v menším provedení...

„A vy byste se neměli vybavovat s cizinci, jak jsem vám říkala již tisíckrát." Chlapci se prudce otočili za hlasem své matky. Stála ve dveřích, ruce složené na hrudi, po boku měla svého manžela a Thora, který se na své synovce pobaveně zubil. Oni mu na uvítanou úsměv vesele opětovali. Následně se vydali za rodiči.

„Teď švihejte," přikázal jim Loki rázně a hlavou pokýval pryč ze dveří. „Ať už vás tady nevidím." Váli s Narfim, kteří věděli, že otci neradno odporovat, se protáhli kolem matky, která oběma pocuchala vlasy, a následně zmizeli. Loki i Sigyn teď veškerou svou pozornost stočili ke smrtelníkům.„Hrozně stárnete," pousmál se bůh lstí klidně.

„Rád bych ti odvětil něco jedovatého, ale zrovna mě nic nenapadá," zamručel Stark.

„Vaše děti vás rozhodně nezapřou," řekla Romanovová a vstala.

„Rozhodně," usmála se Sigyn jemně.

„Můžeme k věci?" Lokimu se nelíbilo, že jeho bratr zde dotáhl ty smrtelníky, a zvláště pak Starka, takže to chtěl mít co nejdříve z krku...

***

Žádost smrtelníků nebyla zase tak neobvyklá a nevyplnitelná.

„Vyřídím to," ujistila Sigyn svého muže. Vděčně na ni pohlédl.

„Stejně jsem něco slíbil."

„Já vím."

Loki bez jediného dalšího slova odešel. Když procházel dveřmi, roztáhl ruce a na první pohled se zdálo, že hmátl do prázdna. On sám však moc dobře věděl, co dělá. Narfiho magie byla na jeho věk na skvělé úrovni, ale zkušeného mága, jakým byl Loki, ošálit nedokázal. Jakmile se dotkl svých „zneviditelněných" synů, Narfiho kouzlo okamžitě pominulo. Sevřel jejich límce a táhl je za sebou.

„Co jsem vám říkal?!" zahřměl, rozlehlá chodba jeho hlas ještě umocnila. Romanovová sebou poděšeně škubla, naopak Sigyn s Thorem se pobaveně usmívali.

„To ho skutečně necháš, aby je vychovával?" ušklíbl se Stark směrem k Sigyn.

Loki působil na první pohled nesmírně přísně a tvrdě. Byla to však jen maska, další z mnoha. Chlapci to chápali, věděli, že je jejich otec ve skutečnosti má velice rád, jen to nedával tolik najevo. Avšak věnoval jim, stejně jako Sigyn, veškeru svou péči. Učili je bojovat, jezdit na koni, mnoho času s nimi trávili ve zdejší rozlehlé knihovně. Narfiho učili rozvíjet jeho magii. Váli, který tuto moc v sobě bohužel neměl, obvykle bedlivě přihlížel a tiše záviděl. Loki i Sigyn moc dobře chápali, co jejich syn prožívá, znali, co znamená být jiný než ostatní. Celá jeho rodina ovládala kouzla, jen on byl jako černá ovce. Ne vždy s tím šlo nakládat úplně snadno.

Sigyn také odešla, vyřídit žádost smrtelníků, a oni tak opět osaměli. Thor se Starkem o něčem živě diskutovali, zatímco Romanovová vyhlížela z obrovského okna na nádvoří pod nimi, které se hemžilo Asgarďany. Usoudila, že se přece jen od lidí na Zemi tak moc neliší. Náhle spatřila Lokiho, který se svou výškou tyčil nad všemi ostatními. Vedle něj šli jeho synové, každý po jednom boku a on je držel kolem ramen. Chlapci mu něco horlivě vykládali a on s klidnou tváří naslouchal. Silně to kontrastovalo s tím, jak po nich před pár minutami křičel. Přešli celé nádvoří až k muži, který právě z ohromných stájových dveří vyváděl dva koně. Jednoho černého mohutného hřebce, druhého, o nic menšího, šedivého grošáka. Loki pomohl svým synům do širokého sedla. Nejdříve vzal pod pažemi Váliho a posadil ho blíže k otěžím, jeho bratra hned za něj. Váli uchopil otěže, které mu otec podal, a široce se usmál. Sám Loki se obratně vyhoupl do sedla svého černého hřebce, pokývl Válimu, a chlapec ponoukl koně ke klusu. Bůh lží se vydal za svými syny a bedlivě je sledoval. Když vyjeli na kamenný most za nádvořím, na který Nataša ještě z části dohlédla, koně se rozeběhli tryskem a i se svými jezdci zmizeli v dálce...

***

„Kam jste dnes s otcem dojeli?" zeptala se Sigyn, když syny ukládala ke spánku.

„Až k jezeru za lesem," promluvil Narfi. Sigyn moc dobře věděla ke kterému jezeru. S Lokim tam svého času strávili mnoho příjemných chvil. „A Váli nás málem zabil," postěžoval si chlapec a zalezl do své postele. Sigyn uchopila jeho přikrývku a uhladila ji po okrajích.

„Nepřeháněj," bránil se Váli hned. Sigyn přešla a chytila i jeho peřinu. „Merrides viděl nějakou hloupou myš a vyplašil se."

„To je v pořádku, drahý," ujistila ho matka, posadila se vedle něj na postel a pohladila ho po vlasech. Váli vyplázl na bratra jazyk. Narfi se zamračil, ale nic neřekl. Frigga vždy říkala, že jí připomínají Thora a Lokiho, když byli v jejich věku. Taky běhali po paláci a tropili hlouposti. Provokovali se navzájem, ale jeden bez druhého nedali ani ránu. Váli byl prý spíše jako Thor, výřečný, hlučnější, mnohem otevřenější. Narfi naopak tišší, rozvážnější, tak jako Loki. Když na to však přišlo, byli oba skutečně synové svého otce.

„Co ti Midgarďané? Pořád tady jsou?" chtěl vědět Narfi.

„Ne, vrátili se domů."

„Otec je tady nechtěl, že?" Váli si lehl na polštář a bedlivě svou matku pozoroval. Pro něj byla tou nejkrásnější ženou, která kdy žila... Chlapci měli jisté povědomí o Lokiho „nepříjemné" minulosti a tom, co provedl na Midgardu. Stejně tak jako věděli, že jejich žilami koluje krev Jöthunů.

„Ale ne," zalhala tak napůl bohyně, „jen už měli vše, co potřebovali... A teď už spát." Políbila Váliho na čelo, vstala a vydala se zpět k Narfimu.

„Zazpíváš?" vyhrkl s nadějí v hlase a vzhlédl vzhůru k ní. Zatímco jeho bratr obdivoval spíše fyzickou krásu jejich matky, on miloval zlato v jejím hrdle.

Sigyn s úsměvem zavrtěla hlavou. „Tak už si lehni," poručila mu, sedla si tentokráte na jeho postel a dala se do zpěvu...

 

Když bohyně o chvíli později vešla do ložnice, spatřila svého manžela stát na balkoně s pohárem vína v ruce. Opíral se o zábradlí a sledoval hvězdy nad hlavou. Vydala se k němu, vzala mu pohár a vypila ho do dna. Loki neměl sílu jí oponovat, takže to dále neřešil.

„Už spí?" zeptal se namísto toho.

„Jistěže ne, vždyť je znáš," usmála se ona.

„Slyšel jsem tě zpívat."

„Ano."

„Měla by sis toho vážit. Za pár let tě pošlou do háje."

„Přestaň," okřikla ho pobaveně a pěstí ho udeřila do hrudi. Věděla, že má pravdu. Rostli přece jen tak rychle... „Co dnes Váli? Mám strach, že se stále cítí být něco méně."

„Nemůžeš se mu neustále snažit zavděčit. Není naše chyba, že není mág, stejně tak, jako jeho." Loki chytil Sigyn za paže a pomalu ji otočil čelem k sobě. „Dnes jsme cvičili s mečem."

„A?"

„Je vážně skvělý," ujistil ji. „Jde mu to lépe než Narfimu, což to snad kompenzuje." Sigyn se smutně pousmála.

„Dobře tedy."

„A teď," promluvil Loki po chvíli ticha, chytil svou ženu za bradu a pozvedl ji nahoru. „Vypila jsi mi víno. Co z toho vyplývá?"

„Mám ti snad zajít pro další?" zamrkala nevinně.

„Třeba najdu něco lepšího než víno," zašeptal a naklonil se blíže k ní...

***

„Soustřeď se," přikázal Narfimu Loki rázně.

„Snažím se," vydechl chlapec a kousl se do rtu.

„Ne dost. Umíš to lépe." Lekce magie s otcem byla pro Narfiho vždy vyčerpávající, ale věděl, že to stojí za to. Matka k němu za těchto okolností bývala milejší, ale ne o moc. Oba jeho rodiče tvrdili, že s magií se nikdo nesmí mazlit. Váli byl dnes s nimi, seděl na parapetu pár metrů od nich a četl si knihu, kterou mu věnovala jeho babička. „Drž bradu nahoře," pokračoval bůh a pozvedl synovu hlavu. „Umění magie je mocné a vznešené, musí to nějak vypadat." Narfi bedlivě následoval otcova slova a soustředil se na nazelenalý oblak před sebou.

„Můj pane!" vtrhl do místnosti sluha, který vypadal více než zděšeně. „Asgard je pod útokem." Loki se prudce napřímil, zpozorněli i chlapci.

„Kdo?!"

„Mají to znamení, o kterém jste mluvil, tedy podle Heimdalla," vydechl rychle. Loki zbledl a pokynul svým synům. Váli zaklapl knihu, vyskočil na nohy a následoval bratra směrem k otci.

„Sežeňte mi královnu a okamžitě uvědomte Thora!" přikázal bůh rychle, sevřel ramena svých synů a vedl je pryč. Chlapci nebyli zvyklí vídat ve tváři svého otce nejistotu a, možná, strach. Tohle neznamenalo nic dobrého...

***

Černá auta se řítila po odlehlé pouštní silnici neskutečně hazardní a nezákonnou rychlostí. Agenti SHIELDu byli před chvílí uvědoměni o obrovském shluku energie spojeným s příchodem Asgarďana.

Řidiči prudce sešlápli brzdy, až pneumatiky hvízdaly, když se přímo před nimi z nebe snesl duhový světelný tunel. Agenti vyskákali z vozů, zbraně namířili na nově příchozí.

„Počkejte, zbraně pryč," ozval se rázně agent Coulson a svou pistoli stáhl. „Vždyť jsou to jen děti..."


 

-----------------------------------------------------------

P. S.: Dobře, tak z tohohle obrázku umírám. Skvělý nápad a moje mála inspirace. Celou povídku jsem se těšila, až ho použiju! :D

P. P. S.: Myslím si, že ta ukolébavka se textem tak svým způsobem hodí na tu jejich famílii. Rozhodně doporučuji poslechnout si!

P. P. P. S.: Zjistila jsem, že se s největší pravděpodobností blížíme k závěru povídky, vidím to tak na jednu, max. dvě kapitoly!


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen a jen pro tebe - 23. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]


Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!