Hunger Games - Buď a Nebo 6. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Musela jsem to udělat... Asi s tím už budu muset žít. Nebo zemřít??
Příjemné čtení. :)
JanieHutcherson

28.11.2012 (21:00) • JanieHutcherson • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 772×

Jako by mě polili horkou vodou. Vstanu s očima všude a hledám Bena. Jde odněkud zezadu. Koukám na něj. Bene... Snažím se zašeptat, ale jen otevřu pusu. Nic. Jde k pódiu. Mám pocit, že udělám to stejné jako ten kluk předtím. Pohled mi klouže z Quinn na Bena. Ben zaujal pohled, kterému říkám poker face, a Quinn vyděšeně dýchá. Klukovo tělo odtahují z pódia a znechucená Noreen znovu přichází na scénu. Neváhá a čte.

„Primrose Mason." Prim mi stiskne ruku. Ihned se k ní ohnu. Chytnu ji oběma rukama za ramena.

„Prim?!" Kývu s ní dopředu a dozadu. Nereaguje. „Prim!! No tak, vzchop se." Jediné, co mi problikne hlavu, když uvidím, jak mi ji mírotvorci vytrhávají. Stoupnu si a hlavou mně proletí scéna, kdy slibuju její matce, že se o ni postarám. Vyběhnu ven za pásku a stoupnu si. Teď mě čeká vyslovit nejtěžší rozhodnutí života.

„HLASÍM SE," křičím. „HLASÍM SE JAKO DOBROVOLNÍK." Všechny pohledy teď spadají na mě. Jsem totálně na dně. Tak radši zvolím rychlý krok a jdu k pódiu. Oči mám jistě červené. Chce se mi brečet. Trhat vlasy. Ale jen stojím a koukám někam pod stupínek. Ani nevím, co se kolem mě děje. Pak už vedle mě stojí nějaký kluk. Vypadá starší jak já. Kouknu na něj s přiotevřenou pusou. Zatlemí se na mě, jako by byl hrdý na to, že je vybrán. Vypadá jako arogantní blb. Tak se radši hned vracím zpět k mému pohledu dolů. Pak se vyvolá další jméno. Vše mám zastíněné. Slyším jen tichý šum. Nejraději bych teď byla v lese. Kouknu na trasu, kde se vodí splátci. Alexis. Co dalšího k tomu říct. Nebo dodat nebo promyslet. Nic. Alexis je mi zcela lhostejná. Potom, co mi udělala, ať se nediví. Po chvíli mého přemýšlení se vracím do reality. Zrovna se z jednoho rohu ozývají pořád dokola dvě slova. A to ne Marku. Takže Mark. Mark Mason. Další pro mě lhostejný člověk. Jakmile vstoupí na pódium, Noreen vykřikne. „Já jsem zapomněla. Jak se vlastně jmenuješ?" Ptá se mým směrem. Udělám krok vpřed a ona ke mně energeticky přistrčí mikrofon.

„Jsem Stacey Janie Hemsworth." Zase lžu. Proč v této chvíli prostě nemůžu říct Stacey Janie Everdeen? Pomohlo by mi to? Nebo by mi to spíš uškodilo? Asi to druhé. Tak radši mlčím. Noreen nás postrkuje ke dveřím do radnice. Pár chlápků v bílém a s helmami v rukou mě strkají do jedněch dveří. Zůstávám stát a rozhlížím se. Pak se dveře otevřou. „Petere." Vydechnu jméno svého bratra. „Kde jsou ostatní?" Obejmu ho.

„Už jdou," řekne a vážně do dveří po chvíli vráží Moe a Gale.

„Moe." Obejmu ji ve vzlycích. „Proč já?"Ptám se, i když vím, že jsem se sama přihlásila.

„Jdeš ve šlépějích své matky. Udělala totéž." Peter se ke mně stále lepí. Jako by mu bylo pět let.

„Ale já nechci. Nechci být jako ona." Moe mě začne hladit.

„Nechceš, ale jsi. Jsi stejná, a je to dobře. Katniss je skvělá žena." Když to dořekne, dveře se otevřou. Mírotvorce vytáhne Moe. Strýc se na mě vrhne. Obejme mě a do vlasů rychle zašeptá. „Máš něco, co ostatní ne." Pak odchází. Petera ode mě musí doslova odlepit. Ale dřív, než to udělají, mu dávám dlouhou pusu do vlasů. Pak se za nimi zaklapnou dveře. Chci za nimi utíkat. Rozběhnout se a vyletět s nimi ven. Znovu je obejmout a vypít si s nimi pozdní čaj. Pak se ale dveře znovu otevírají.

„Už je čas na trenéry?" prohodím k osobě, co vešla.

Autor: JanieHutcherson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction