Takový ten stav, kdy máte plno otázek, na které prostě neexistuje odpověď...
20.11.2012 (17:00) • Arterie • Povídky » Drabble • komentováno 3× • zobrazeno 809×
Sedím v koutě a opět přemítám nad smyslem všeho bytí na této planetě. Pohlédnu do zrcadla a vidím jen malé dítě, které ještě nic nechápe, které brečí kvůli nevědomosti. Není to hysterie, jen mne přepadl další záchvat strachu, co bude? Co se stane s touhle zemí? Planetou? Co posmrtný život? Existuje nebe? To zavřu oči a už je neotevřu? Funguje to jako u spánku? Tisknu kolena k bradě a snažím se zastavit slzy. Ani si nepamatuji, že spím. Nechci umřít. Dokážu vůbec žít bez své bližší rodiny, až mi odejde?
Vstávám a jdu říct rodině, jak moc ji mám ráda.
Autor: Arterie, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Život plný otázek:
Samozřejmě, že každý jednou umře... =) Nesmrtelnost je mýtus, který je v pohádkách...
Ale jako dítě nad tím určitě přemýšlel minimálně každý... =)
Jak bych to měla komentovat? Každý jednou umře. Teď často prožívám takové chvíle, kdy uvažuju nad tím, nad čím bych v přítomnosti vůbec neměla. Co bude, to bude. Tím se snažím řídit.
Edit: O posmrtný život se ale zajímám, to pro mě není to stejné.
Nad tímhle radši ani nepřemýšlím jinak bych se musela zbláznit.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!