Člověk byl stvořen k radosti, ale každý svou radost hledá jinde i za cenu, že bude trvat pár chvil. P.S. Je to můj první drabble, co sem dávám. :) Tak prosím, zanechte nějaký komentík. Klidně i negativní, ať vím, v čem se zlepšovat. :)
27.11.2013 (15:00) • kajus26 • Povídky » Drabble • komentováno 0× • zobrazeno 881×
Tančila jsem na cestě, kterou pokrývala tenka vrstva deště vonícího létem. Vdechla jsem do sebe tu vůni a chtěla ji cítit navždy… Cítit ten déšť prokluzujíc mezi mými prsty... Zatočila jsem se a mé červené šaty se rozprostřely kolem mne jako vějíř. Zasmála jsem se sama sobě… Ve tmě, osvětlené pouličním světlem, jsem spatřila nějakou tmavou siluetu. Přišla ke mně a chytla okolo pasu.
„Co zas blázníš?“ zeptal se vlídně a popotáhl si z jointa. Naklonila jsem se pro joint a potáhla si také. Zaklonila jsem hlavu a nechala se unášet do říše radosti.
„Nádhera,“ řekla jsem. Bohužel, jen dnešek…
Autor: kajus26, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Příběh psaný nocí:
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!