OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Žiletka

Žiletka - kdysi má nejlepší kamarádka.

31.10.2012 (18:00) • TryingInnocent • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1253×

Žiletka

Poprvé, když jsem tě viděla,

nevěděla jsem, co myslet si mám.

Časem jsem se zamilovala

a věděla, že se tě už nevzdám.

 

Nabízela jsi mi své ostří,

a já to přijala s radostí,

nechala jsem tě projet mou kůží

v naději, že přetluču smutek bolestí.

 

Myslím, že zasáhla jsem nerv v zápěstí,

štípe to jako čert, ale nevadí.

Říznu znovu a snad se mi poštěstí.

Ano, trefa! Pramínky krve stékají.

 

Zapomněla jsem alespoň na chvíli

na mé starosti a trápení.

Zřejmě by mě rodiče potrestali,

že v tomhle hledám vysvobození.

 

Však oni netuší, jaké to je,

když tě mám neustále u sebe.

Jsi mou cestou do ráje.

Jaké by to bylo bez tebe?

 

Vždy buší mi srdce jak o závod,

když mám pocit, že tě ztrácím.

Dá mi někdo nějaký návod?

Protože si s tebou už hrát nesmím.

 

Chtěla bych se s tebou jen rozloučit,

naposledy si tě prohlédnout a opustit.

Já jsem ta, kdo to musí včas ukončit,

nechci můj život kvůli tobě zahodit.

Autor: TryingInnocent, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Žiletka:

Ahoj.Text je podle mě dobrý akorát na pár výjimek! Ale téma této básně mi nic neřiká a proto musím dát ! Nic ve zlym ,ale toto téma nesnášim!

Asi jediná věc, která by mě zajímala, je, co čekáš od čtenáře za reakci... Za tím nehledej nic útočného, ale vážně, když to publikuješ veřejně, chceš nějaké vyjádření, jsem celkem zvědavá, co bys chtěla, abych napsala.
Upřímně, tohle se mi jako téma nikdy nelíbilo, ani když bylo sebelepší zpracování. Co si ale myslím, že bylo dobré, že jsi psala z vlastní zkušenosti, i když mi ty rýmy přišly někde nucené a nic jsem si vlastně neodnesla, nijak mě to neobohatilo. Ale to je samozřejmě pouze laický názor.
Co se děje týče... Lidi se řežou ze dvou důvodů, co jsem pochytila z okolí - buď chtějí být zajímaví, chtějí na sebe upoutat pozornost, nebo v tom hledají úlevu jako ty. Známá je mix obojího, v průběhu let jsem zjistila, že je všechno o psychice. Člověk může mít sebelepší život (a ona na tom není vůbec špatně) a stejně je z nějakých důvodů úplně na dně, naopak člověk, který by k tomu důvody měl, se snaží držet a nikdy by nic takového neudělal. Nebudu tu soudit, přestože na to mám se svými zkušenostmi právo, protože názor bych si musela obhájit svým životem a na to nemám čas ani náladu. Jenom napíšu, že všichni, kteří takhle hazardují, by se měli zamyslet nad životy ostatních, a uvědomit si, že úlevu lze najít i jinak...
Konec byl zajímavý, došlo tam k určitému prozření... A myslím, že většina tvé tvorby tady je pozitivní, dobře, že se ti změnit pohled na svět - jestli vážím správně.
Víc k tomu nemám, pardon za tu délku, už končím. :)

pár slovíček se tam fakticky nehodilo a rušilo mě to. Co se týká obsahu, nějak nevím tohle téma je mi tak strašně cizí, to je prostě tím, že bych to nikdy nedokázala udělat.

Jsem rozpolcená na dvě strany. Jedné půlce se to líbí a té durhé vůbec...
Některá slova mi tam vážně neseděla. Já bych napsala něco jiného, ale je to tvá báseň.
Bylo to upřímné a pravdivé - na tom se nic vytknout nedá. Pokud budeš směřovat s básničkami tímto směrem, budu tvým pravidelným čtenářem.

Dávej si pozor na čárky, nebyly tam, kde měly být, a naopak. Jinak k básni - pár slovíček mi tam nesedělo, ale jinak z toho cítím pocity a skryté myšlenky, čehož si u básní nesmírně vážím. Drsné, kruté, ale taková pravda a lidské srdce bývají... Za mě

Přidat komentář:

Nick:

Text: