OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Without Pain

Bez bolesti - jiný název této básně mě opravdu nenapadl. I když je to můj první článek, kterým přispívám, doufám, že se bude básnička líbit. Pojednává o vnitřní bolesti a nechuti dál žít. Budu ráda, když okomentujete. =)

23.01.2012 (17:00) • TryingInnocent • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 763×

Without Pain

Cítím, jak padám dolů černou dírou,

pohltí všechno, je to bloudění tmou.

Prázdnota kolem mě zžírá ze všech stran,

proč nepřichází pomoc? Já padám!

 

Možná je moc pozdě říci poslední slovo,

pak proč ještě žít? To je ono!

Jen stačí se tomu poddat,

nic nedělat, neodmlouvat.

Poté přijde to vysvobození,

zpřetrhání pout a nevyhnutelné běsnění.

 

Říkám si, že bez trápení to nejde,

nic není zadarmo, prostě to nejde!

Splatím svůj dluh, který dlužím,

pak přijde den, kdy všechno opustím.

Litovat toho budu, to si jistí být můžete,

co jiného mám však dělat, nevíte?

 

Budu prokletá, ale svá,

nezávislá a nezkrotná,

brzdit svůj život dál už nehodlám,

život bez bolesti… k tomu se odhodlám.

Autor: TryingInnocent, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Without Pain:

Sadi, myslím, že perex obrázek mluví za všechno.
Mně se to celkem líbilo, trochu zmatené možná, ale já píšu taky zmateně, takže...

Dík za vysvětlení, to by mě snad ani nenapadlo... Že bych zase narazila na nějaký sebevraždy, jak je ten život zlej... No, mně by stačilo nějaký lehčí téma nebo pořádné rozvedení, ale jsou to tvoje texty, samozřejmě. Tak třeba příště mi to půjde líp.

EDIT: Bloti, to je fakt, ale já se na něj pořádně podívala až teďka...

Faint31 >> děkuju :)
SaDiablo >> No já bych to shrnula takhle. Já to dělala něco ve stylu, že se snažím promlouvat k druhým a říct jim, jak moc mi svými činy ublížili. Sebrala jsem jakoby odvahu a řekla, jak se skutečně cítím. A pak mě jakoby napadl nápad, že bych mohla ukončit svůj život >> proto tam je ,,Jen stačí se tomu poddat, nic nedělat, neodmlouvat...". Pak přece jenom začnu pochybovat, nakonec jakoby vše opustím. Nakonec se ptám ostatních zoufale o radu: ,,co jiného mám však dělat, nevíte?" .. a pak tam následuje ta smrt. Děkuju za tvůj komentář, příště napíšu snad něco více srozumitelnějšího

Mě to tak mrzí, ale já to moc nepochopila. Ale zkusím krátkou úvahu. Když bude dělat to, co musí, žít rutinní život, bude to v pohodě? Viz nic nedělat, neodmlouvat... A co zas pak ten dluh? Jako za život? A proč ten charakter mluví ke čtenářům jako na nějaký lotry, kteří ji zbavili chuti... do toho života (?)? Nebo jí jenom zapříčinili tu bolest. Ale na konci zase je... ten konec, kterej tady vyvrací úplně všechno z mojí teorie (stejně o ničem), protože jak můžeš cítit z každé věty, ani teď nejsem o nic moudřejší...

krááásne ;)strašne mi to pripomína pesničku od Linkin Park- Easer to run

Přidat komentář:

Nick:

Text: