Brzy uplyne pět let od doby, kdy odešel můj milovaný děda. Tuto báseň jsem napsala pro něj.
03.07.2017 (11:00) • Kathleena • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1312×
Doby dětství jsou již v dáli,
stále však slyším Tvůj milý smích,
když spolu jsme si tenkrát hráli,
dnes na Tvém hrobě leží sníh.
Vzpomínky už zašly prachem,
v Tvých očích plamen vyhasl,
já se často budím strachem,
zda v nebi klid jsi nalezl.
Pět let skoro uplynulo
od doby, kdy jsi odešel,
ve mně cosi zahynulo,
když tehdy Tvůj čas nadešel.
Ztichlo ptactvo v temných lesích,
snad chladná zem Tě nezebe
a všechny hvězdy na nebesích
svítí jenom pro Tebe.
Autor: Kathleena (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Ve hvězdách:
Andysek, je jedno, jak je to dlouho, co nám zemřel někdo blízký, pořád to bolí stejně. 
Mockrát děkuji za komentář. 
Krásně napsané, chtěla bych se nějak vyjádřit, ale nemohu najít ta správná slova. Vidím to ale úplně stejně, jako ty, až na to, že roky už jsem přestala počítat a nejedná se o dědečka.
Děkuji
Moc hezky vyjádřené.
Přidat komentář:
