OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Some kind of emotion - 17. kapitola - Happy end?



Some kind of emotion - 17. kapitola - Happy end? V ději se posuneme o pár týdnů dopředu. Xer je zpátky v plném nasazení. Carter si hraje na tajemného, a Peter? Ten se změnil...

O několik týdnů později

 

Příště si vezme do práce sportovní obuv a ne kozačky do půlky lýtek. Navíc s podpatkem. Sice nepatrným, ale i tak.

Podezřelý zahnul za blok. Xer zrychlila a v duchu si představovala, jak toho kluka chytne a řádně s ním praští o zem. Copak si myslí, že jí uteče? Už dávno by ho chytla, ale kondička se po dlouhé rekonvalescenci nahání těžce. Pokud se nepočítá laškování v posteli s krásným chlapem. To provozuje častěji než běhání po parku, pravda.

Doběhla na konec ulice, kde byl plot a kluk se po něm pokoušel přelézt. Bylo by jednodušší zastavit se a střelit ho do nohy, ať spadne na zem, ale Xer dneska potřebovala vybít energii.

V okamžiku, když byla u něj, popadla ho za zadní stranu košile a prudce jím škubla k sobě. Kluk ztratil rovnováhu a spadl na zem. Xer využila situace, kdy se pokoušel nadechnout, otočila mu obličej k zemi a spoutala ho pouty.

„Páni, jsi rychlá,“ promluvil k ní zadýchaně Colin, jenž se objevil pár metrů od nich. Zaklonil hlavu a zhluboka se nadechoval.

Vytáhla na nohy kluka a táhla ho směrem k autu. Ignorovala jeho křičení a snahy dostat se z pout. Pěkně pomaličku, není kam spěchat. Navíc jí dřevěněly nohy a štípání v plicích taky nebylo rozhodně nejlepší pocit po ránu. A je rozhodnuto. Začne s Cartrem běhat, nebo s Peterem, nebo s Katherine. To je jedno, někdo se najde.

„A ty pomalý, měl bys dělat něco se svou fyzičkou, Coline,“ oznámila, když kolem něj procházela.  Svěřila mu kluka a sama vylovila mobil z kapsy, který jí zběsile vyzváněl.

„Cartere?“

„Ne, to jsem já, Peter.“

Xer se zamračila a mrkla na displej, bylo tam Carterovo jméno, ne Peterovo.

„Proč máš Carterův mobil?“ zeptala se ho.

„Protože bys mi to jinak nezvedla a Carterovi zvedáš všechno, co, hrdličky?“

Xer spolkla peprnou poznámku a chuť nakopat ho do intimních partií.

„Co potřebuješ, a dělej, než prásknu Carterovi, kdo včera snědl cheesecake, celý!“

„Hele, upekl jsem muffiny!“

„Které jsi pak snědl, Petere!“

„Dobrá, dobrá, ale vše, co dělám, je dobrý, nemohl jsem odolat.“

„K věci, Petere, provoláš cizí prachy.“

„Prosím tě, Carter je teď úplně mimo s Trish…“ Peter se zasekl. Jediné, co po něm Carter chtěl, když odcházel do kanclu za Trish, bylo, aby kdyby se náhodou objevila Xer, nedozvěděla, kde je. Protože ty dvě se zrovna nemusí a navíc, jak stihl Peter zjistit, Xer žárlí na Trish, a teď se prokecl. Carter ho zabije, a to nadvakrát.

„S Trish?“ zopakovala Xer.

„Neee, asi došlo ke komunikačnímu šumu, říkal jsem, že je teď úplně mimo, spíš věnuj pozornost mně, zní to podobně,“ plácl první blbost, která ho napadla.

„To je blbost.“

„Improvizace mi nikdy nešla.“

„Copak jsi po mně tedy chtěl?“

„Jak mám přežít Carterův hněv, jakmile zjistí, že chodím s jeho sestrou?“ A bylo to venku. Konečně řekl nahlas velkou novinku. Trochu se mu ulevilo, ale víc by mu bylo po chuti, kdyby to mohl po telefonu říct Carterovi a hned nato se odstěhovat na Mallorcu.

„S kterou?“ vyjekla ze sebe zděšeně Xer. Nedokázala si ani jednu z Carterových sester představit po jeho boku, a pokud je to Olive, tak podvádí svého muže s Peterem, a pokud je to Katherine, tak ho zabije sama, vždyť je mladičká oproti němu, kmetovi.

„Scarlett,“ vydechl Peter.

Xer se zarazila. Scarlett chodí s Peterem? Dobrovolně?

„Nevyužíváš ji, že ne?“ ujistila se Xer.

„Samozřejmě, že ne!“ ohradil se Peter.

„Promiň, ale ty jsi ty.“

„Jsem si plně vědom své minulosti a ona ji zná taky, přesto jsme spolu a klape nám to. Proto s tím jdeme na povrch, takže, mohla bys mi říct, co mám dělat, aby mě nepřetrhl hned ve dveřích? Nebo aby mu zrovna v mé přítomnosti neselhala služební pistole?“

„Upřímně, na tebe nepotřebuje zbraň,“ dobírala si ho Xer, zatímco nastupovala do policejního vozu. Colin se zbytečně nevyptával a nastartoval.

„Pokud to myslíš s ní vážně a hodláš riskovat Carterův hněv, jdi do toho přímo. Čím déle to budeš tajit, riskuješ, že na to přijde sám,“ dodala. Nedokázala si po boku Petera představit Scarlett. Bylo to příliš divné a nesourodé. Navíc, Peter jako otčím dvojčat? Peter jako otec? Moc zodpovědnosti. Musí si uvědomovat, že nechodí jen se Scarlett, ale automaticky přebírá zodpovědnost za holky. Dějí se zázraky a Peter dospívá.

„Máš pravdu, tak snad budu živý i po obědě. Mohl bych. Na večeři Carter slíbil, že připraví steaky.“

Xer se zasmála, aniž by si uvědomila, kde vlastně je. Odkašlala si. „Zavěšuji.“ Jak řekla, tak udělala, a zadívala se na Colina.

„Dneska bude na stanici veselo.“

„Hele, k tomu běhu, nejsem pomalý, jen prostě jsem větší než ty. Spotřebuju víc energii při sprintu než ty.“ Xer překvapeně pozdvihla obočí, ale nekomentovala to. Chlapi a jejich chabé výmluvy.

 

 

„Zakuro, co kdybys přestala hrát americkej fotbal se zatčenými, kupí se mi tu stížnosti,“ zavolal směrem ke Xer poručík Reed. Xer se na něj otočila čelem a nahodila nevinný kukuč. Zjistila, že na něj poručík letí a tím jí odpouští ledacos.

„Ale poručíku, já je nenutím utíkat před zákonem.“

Reed zakroutil hlavou a kývl jí, aby si dala odchod. Xer spokojeně zaplula ke svému stolu. Teda, měla to v plánu. Ale mohutná postava jí zatarasila cestu.

„Jaké jsi měla dopoledne?“ zeptal se jí. Xer se opřela o pracovní stůl a složila ruce na hrudi.

„Jak bylo u Trish?“ odvětila mu otázkou. Carter se zachmuřil a ohlédl se přes rameno na Petera.

„Vydírala mě a přitlačila mě do kouta, nemohl jsem nic dělat!“ vyhrkl ze sebe.

„A to na tebe použila laserový meč, nebo tě uplatila VIP poukazem do bordelu?“

„Ten už nebude potřebovat,“ zamumlala si pro sebe Xer, ale Carter to zaslechl.

„Co tím myslíš?“ zeptal se jí. „Snad jsi ho…“ ukázal na Peterovy kalhoty.

„Ne!“ vyhrkli oba zároveň.

„Co jsi pohledával u Trish?“ otázala se opětovně Xer a zadívala se mu do očí. Carter si povzdychl a usadil se na její židli. „Pracovní záležitost, nic, čím bych chtěl zatěžovat tvou krásnou hlavinku.“

Xer se odlepila od stolu, uchopila opěrky křesla po obou stranách a přitáhla si Cartera k sobě, aby byli k sobě nebezpečně blízko. „Jenže má krásná hlavinka to chce vědět,“ pronesla.

„Ne, pleteš se, tvé žárlivé srdíčko by rádo vědělo, co jsem tam dělal,“ odvětil Carter pobaveně. Xer se napřímila a prudce pustila kolečkové křeslo, takže se Carter projel až ke stolu Petera. Mezitím přišel i Colin z předběžné vazby a mířil přímo za Peterem.

„Kdy chodíš do posilovny, potřeboval bych zlepšit fyzičku, i Xer mě předběhla,“ mluvil k Peterovi. Ten se od srdce zasmál.

„Vypadám snad na nějakého bouchače?“ ohlédl se na Cartera, který se zvedl z křesla a šel ke Xer, ta se snažila na svém stole uklízet. „Šel bych za ním,“ pokračoval Peter a ukázal na Cartera. „Ale předtím bych počkal, až vychladne,“ pokýval hlavou a zazubil se na Colina. „Co se týče toho, že tě předběhla Xer, z toho si nic nedělej. Ona předběhne každého tady, ale ne že by byla běhna nebo tak.“

„Tys měla dneska sportovní dostaveníčko?“ Carter sebral Xer složku s hlášením a tím ji přinutil věnovat mu pozornost.

„Ne, Colin to myslel hypoteticky. Mluvili jsme o časech, kdo kolik má, a dala bych ho s přehledem, to je celé.“

„Aha.“ Podal jí zpátky složku a přesunul svou pozornost na Colina.

„Coline, pojď sem,“ požádal ho.

„Ano, pane,“ vyhrkl ze sebe Colin, překonal tu kratičkou vzdálenost, co je dělila, a stanul hned vedle Xer, která ho probodávala naštvaným pohledem.

„Pane?“ nechápavě se podívala z jednoho na druhého. Vždyť Carter je na stejné úrovni jako oni. Většina z oddělení oslovuje Cartera šéfe, ale to je z dob, kdy byl kapitán, a to je dost dlouhá doba.

„Budím respekt,“ vysvětlil jí Carter. Xer se uchechtla. „Jo, ty. Možná tak tvá obrovská muskulatura a taky fakt, že,“ přejela ho pohledem od hlavy až k patě. „jsi prostě neodolatelný,“ ujelo jí z úst. Hned nato se zarazila, popadla hlášení a zmizela dřív, než mohla být situace trapnější.

 

Papírování nenáviděla, jako snad každý, ale nyní za něj byla vděčná. Aspoň se mohla vypařit do jídelny a v klidu vychladnout. Nikde ani živáčka, perfektní situace.

Co ji to jen napadlo?

Jak to mohla říct? A navíc nahlas! Ne moc nahlas, takže existuje nějaké procento, že to neslyšeli. Ale podle Carterova spokojeného výrazu, pochopila, že má kvalitní sluch.

 

„Neodolatelný, jo?“ Ani se nesnažil skrývat, jak dobře mu udělal její výstup. Chcete spokojeného chlapa? Lechtejte mu ego.

Xer vzhlédla od papírů.

„Evidentně pro Trish.“

Carter si povzdechl, popadl židli a otočil ji tak, že opěrka byla čelem ke Xer, a obkročmo se usadil.

„Neměla bys běhat. Je to pár dní, co tě plně uschopnili do akce, a už si hraješ na Foresta.“

Xer přestala poklepávat propiskou o stůl a natáhla se přes stůl ke Carterovi.

„Jsem v pořádku, nic mi není.“ Dennodenní říkanka směřována svaloušovi s přehnaných ochranitelským komplexem.

Carter ji napodobil a taky se přes stůl naklonil.

„Mezi Trish a mnou jde čistě o pracovní vztah.“ Letmo se usmál, využil situace, kdy byli o samotě, a políbil Xer. Bylo těžké odolat, když je nablízku a roztomile se čertí kvůli němu.

„Dobře, takže nastolíme kompromis.“ Xer se odtrhla od Cartera a usadila se na své místo. „Já si budu v tichosti žárlit a ty si v duchu bruč,“ navrhla. Carter se pousmál a zlehka kývl hlavou.

„Beru,“ dodal a zanechal Xer samotnou. Všichni ví, že administrativní práce je děsná, a i kdyby chtěla pomoci, našel by si výmluvu, jak se z toho vykroutit. Sám má dost papírování.

 

 

 

Tohle byla naprosto vhodná doba. Carter se právě vracel od dostaveníčka s Xer a soudě podle spokojeného úsměvu se hrdličkám vrkalo dobře. Jakmile se Carter usadil ke svému pracovnímu stolu naproti Peterovu, spustil: „Jsme velice dobří přátelé, že jo, Cartere?“

„Dalo by se to tak říct.“

„Spíš mě bereš jako bratra, ne?“ ujišťoval se Peter a pokoušel se Carterovi vsugerovat, že je pro něj dosti důležitý.

„Kam ti míříš, Petere?“

„No, víš, jak jsi posledních pár týdnů neslyšel o žádných holkách, děvkách či sexuálním harašení na pracovišti?“

„Chceš mi říct, že sekáš latinu?“

„Jo, s tvojí ségrou.“ A bylo to venku. Čekal, že to bude stát více úsilí.

„S kterou?!“ Carter pevně sevřel po stranách židli, jinak by se neudržel a jednu Peterovi natáhl. To chce klid. Jsou v práci a už jednou dostal přes prsty, když Clarksonovi uvalil jednu před všemi kolegy.

„Páni, tohle přesně řekla i Xer. Vy dva jste fakt spřízněný duše, kdy bude svatba?“ zaševelil Peter. Když ho neudeřil, už to neudělá. Je v klidu, bere to v klidu.

„Xer to ví?“ zavrčel na Petera.

„No, dozvěděla se to zhruba o hodinu dvě dřív než ty, přes telefon, takže tak. Jo, a chodím se Scarlett, ta nejstarší, kdybys nevěděl.“

„Znám své sestry!“ křikl hlasitěji než chtěl, čímž si získal většinu pozornosti svého okolí.

„Já jen pro jistotu,“ pokrčil Peter rameny.

Carter zasupěl, prudce vstal, popadl Petera za límec a vytáhl ho ven před stanici. Tohle se musí řešit bez zbytečných diváků.

„Jak sis dovolil vůbec…“ Carter se nadechl a propálil Petera vražedným pohledem, zatímco se Peter zdárně vykroutil z jeho ocelového sevření. Potřeboval by teď Xer. Ta by Cartera uklidnila. Ale jak ji přivolat? Poštovní holub? Létající koberec?

„Scarlett je má sestra, Petere, jak jsi jen mohl?“ dokončil Carter větu. Velice se ovládal, aby Peterovi jednu neubalil.

Peter se zpříma postavil Carterovi a zvážněl. „Myslím to se Scarlett upřímně. Není šuk na jednu noc…“ Carterova pravá pěst se zblízka skamarádila s Peterovým obličejem, a že to bylo bolestivé setkání. Peter zakolísal, a kdyby nebyla blízko zeď, o kterou by se mohl opřít, určitě by upadl na zem. Nikdy od Cartera nedostal pěstí a musel uznat, že je to pořádná rána. Čelist měl v jednom ohni, a co teprve nos? Cítil, jak mu krev stéká po kůži, rtech.

„Cartere!“ vykřikla Xer u vchodu a v závěsu s Colinem a poručíkem Reedem k nim pospíchali.

Carter nechápavě hleděl na Peterův krvácející obličej a svou pěst. Vůbec si nebyl vědom, že by Petera praštil.

„Co se tu děje?!“ Zlostný hlas, který patřil poručíkovi Reedovi, mu nepřipadal tolik důležitý jako fakt, že teď zranil svého nejlepšího přítele. Nechtěl mu způsobit bolest, ale Peter mluvil o Scarlett a navíc ví, jak se chová k ženám…

„Scarlett nemá zrovna dobrý vkus na chlapy,“ řekl Carter a zadíval se na Petera. Toho podepřel Colin, aby si mohl bez větších problémů stoupnout rovně.

„Dík, chlape, to fakt pomáhá. Ještě mi řekneš, že existuje víla Zuběnka, protože jinak si nedokážu představit, proč bys mě chtěl připravit o zuby!“ prskl jeho směrem Peter a tak tak se ovládal, aby nezakňučel bolestí.

„Ty víš, jaký jsi! A navíc jsem nemluvil o tobě, ale o Thomasovi, nadělal si dědičky a práskl do bot. Sestra zůstala svobodnou matkou a ty nejsi zrovna ideální partner, kterého bych si pro ni přál. Vždyť se znáte roky, a to jako najednou?“

Omluvil by se, ale stála tu před nimi jako zeď mužská hrdost. Peter je v jádru dobrý chlap, ale k ženám se chová jak hovado.

„Co kdybyste to dořešili v klidu u večeře?“ vyhrkla znenadání Xer. Oba na ni stočili pátravé pohledy. „Peter si zchladí pusu a Carter si vyslechne i Scarlett, navíc má stejně přijít dnes k tobě, ne, skrz dvojčata?“ pokračovala. Carter kývl na souhlas. „Bezva, takže mezitím oba vychladnete,“ mrkla na Colina a poručíka Reeda, připravena k odchodu. „Cartere, jdeš se mnou?“

 

 

 

„Uhodil jsem ho nechtěně, neplánoval jsem to,“ ospravedlňoval se Carter Xer, když krájel zeleninu na dnešní večeři. Xer zakroutil hlavou a prostřela na stole.

„Všichni víme, že máš prudší povahu. Navíc si myslím, že s tím Peterem počítal, ale to není podstatné,“ přešla do kuchyně a usadila se na židličku naproti kuchyňské lince, kde kraloval Carter.

„Co je tedy podle vás, slečno Zakuro, podstatné?“ položil jí otázku, zatímco obratně přesunul zeleninu na pánev.

„Děláš, jako by Scarlett byla pětiletá. Je dost stará na to, aby věděla, koho si bere do postele. Taky zná Petera dost dlouhou dobu, takže věděla od začátku, jaký má přístup k ženám,“ vysvětlovala. Carter se na malý okamžik zapomněl soustředit na vaření a svou pozornost přesunul ke Xer.

„Odjakživa jsem své sestry chránil.“

Xer se pousmála. Chtěla pokračovat, ale zvonek ji přerušil. Seskočila ze židle.

„Jdu tam,“ oznámila jen tak ze zvyku. Nějak jí nešlo do hlavy, proč by Scarlett s dvojčaty přišla brzo. Většinou chodí pozdě. Možná se pokouší udělat dojem na Cartera a žehlit tu věc s Peterem. Ten se taky zrovna nepyšní dochvilností. Carter je ještě ve fázi, kdy to stravuje. Na změny si zvyká sice rychleji než ona, ale tady jde o jeho sestru a Petera. Každý ví, jaký Peter je, respektive byl.

Xer otevřela dveře. „Aho…“ zarazila se.

Nikdy si nemyslela, že na druhé straně těch dveří potká…

„Otōsan,“ vyhrkla ze sebe. Její otec byl na Japonce poměrně vysoký muž, který i přes vyšší věk vypadal mladistvě.

„Misaki, musíme jít,“ pronesl se silným přízvukem. Xer zamrkala, určitě se jí to zdá. Má tu nejhorší z nočních můr a tohle se ve skutečnosti nestalo.

„Nejsem připravená, otōsan,“ vysoukala ze sebe.

„Nikdy to nebylo o tobě, pouze o mé dobrosrdečnosti. Dal jsem ti svobodu, teď si ji beru zpět. Rozluč se, budu tě čekat před domem v autě,“ řekl, otočil se na patě a odcházel pryč.

„Hai,“ vydechla Xer. Zabouchla za sebou dveře a pomalu se sunula k zemi. Pomalu z ní vyprchávala veškerá naděje. Postupně se halila do mrazivé jistoty. Chladu, který jí nikdy neublížil, varoval ji před city, hlubokými city.

Nemohl sem přijít a zničit kousek štěstí, který měla. Ne, nemohl…

„Xer, co se děje?“ ozval se Carter. Muž, kterému musí zlomit srdce, opustit ho a nechat ho jít, a tím zlomit i to své. Protože je to přání jejího otce, který ji ve skutečnosti nikdy nepřestával ovládat.

 



Tak co si myslíte o kapitole? Komentáře by potěšily. Navíc vám chci oznámit, že se povídka blíží ke konci, už jenom čtyři kapitoly. Děkuji všem, co povídku ještě čtou a komentují. 

MaggieLove: Děkuji za tvé povzbuzující komentáře, opravdu mi dělají radost. :D 

Simones: Jsem ráda, že se ti povídka líbí, a děkuji za komentář. :-) :D

Arminka: Sis, myslím, že těch chlapů už máš dost, ne? :D Nech něco i pro zbytek. :D 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Some kind of emotion - 17. kapitola - Happy end? :

2. Arminka přispěvatel
30.12.2013 [23:43]

ArminkaTak to jsem nečekala, že se Peter crashne a ještě do Scar. Čekala jsem spíš Kath. Líbí se mi vztah, co má Carter s Xer, i když jí stejně nemůžu přijít na chuť, to bude tím, že má Cartera Emoticon

1. MaggieLove přispěvatel
23.12.2013 [14:08]

MaggieLoveTak tuhle kapitolu jsem dneska vážně potřebovala! Emoticon Úplně mi zvedla náladu. Kde bereš všechny ty hlášky? Ve skutečnosti musíš být určitě hodně vtipným člověkem.
Přistihla jsem se, že jsem se křenila na PC a smála se přes celý pokoj hlavně, když tam byla ta scéna s Peatrem a Carterem. Emoticon Že by se náš Peater nakonec zamiloval do Carterovi sestry a chtěl se usadit? Je to rozhodně zajímavá představa.
Jinak Carterova reakce byla super, když se dozvěděl o Peatrovi a Scarlett.
A žárlivá Xer, taky bomba Emoticon Emoticon Prostě jsem si celou kapitolu užívala, až do konce, protože byla dokonalá.
Teda ža na poslední řádky. To jsem potom začala panikařit. Nemůže přece odejít a opustit Cartera. To teda ne! Emoticon Emoticon Musí to prostě skončit happy endem!!!
A že už bude konec? Emoticon To mě zamrzelo, protože se nerada loučím s povídkami, které jsem si oblíbila. Věřím, ale že už máš pro nás připravenou nějakou novou...
Jinak jsem si všimla tvého (myslím, žes to byla ty) komentáře na mém shrnutí (Který z ničeho nic zmizel, pokud jsem nemněla halucinace Emoticon) že jsi měla zájem o povídku Jako domeček z karet, což mě velmi teší a oznamuju ti, že Prolog už je na shrnutí, tak jestli máš stále zájem, tak se na to můžeš podívat....
P.S: Doufám, že další kapitola bude brzo.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!