OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Romeo a Julie???-11.kapitola

20.08.2009 (16:00) • uuuzaaa • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1473×

9. září- Úterý

Zazvonilo na první hodinu chemie a všichni zasedli to svých lavic. Já opět vedle Lenky. Do třídy se krátce po zvonění naštvaně vloudal i Tom a chvíli po něm učitelka. Shodou okolností byla naše učitelka chemie i naše třídní a jelikož si nesla svoje snad 100 kilové třídní desky, bylo všem jasné, že dnes chemie odpadne. Neměla jsem v hlavě jasno jestli je to dobře nebo špatně…

„Dobré ráno studenti,“ pronesla nadšeně a pokynula ať si sedneme. „ Jdu vám oznámit skvělou novinu“ co to bude tentokrát…Pošlou nás do cirkusu? „ Minulý týden se škola dohodla s naším sponzorem, panem McLeyem,“ přitom nadšeně mrkla na Sáru, která se pyšně uculila. No samozřejmě… Zase je v tom její zazobaný otec. „že naší třídě rezervuje týdenní zájezd…DO LONDÝNA!!!“ teď už to vážně nadšeně vykřikla a téměř celá třída zajásala s ní. Jen Tom nevypadal moc nadšeně…Poslední dobou se mi zdá, že už ho nebaví vůbec nic. Neprojevila jsem sice tak nadšenou hysterii jako moje pubertální spolužačky, ale stejně jsem se na ten zájezd těšila. My (zcela jistě nejhorší třída na světě, jak nám často říká naše třídní) jsme totiž nikam moc nejezdili. I jednodenní výlety byly raritou natožpak vícedenní zájezd do jiné země.

„Jsem ráda, že vás to těší stejně jako mě. Teď je ještě nutné zařídit nějaké další formality, ale jsem si jistá, že do týdne už bychom se jistě měly všichni procházet tajemnými uličkami Londýna!“ opět radostné zavýskání „Takže, teď vám rozdám výpis věcí, které je nutné si vzít sebou.“ Dostala jsem ten svůj a začala si v něm číst. Byl tam samozřejmě nutný pas, občanka a další věci nutné k cestování v zahraničí. Pak prý jen svačinu na cestu, jíst budeme podle plánu hned po příjezdu v hotelu. Oblečení, boty a hygienické potřeby jsou snad jasné.

„Jsou tam pokoje i po čtyřech! Super budeme všechny spolu!“ pronesla nadšeně Lenka vedle mě. Myslela tím jak jinak mě, sebe, Kate a Moniku. Jupíííí

„ Ještě vám rozdám nějaké informace pro rodiče, které musí podepsat…Sáro, s tvým otcem jsme již samozřejmě domluveni, takže u tebe to není potřeba.“ Usmála se na Sáru a ta jí „úsměv“ oplatila. „ Takže ještě jednou, vyrazit bychom měli zhruba za týden takže už balte kufry!!“ ou ta z toho byla snad ještě víc nadšená než my…S jejími slovy zazvonilo a všichni se rozutekly na oběd.

Postavila jsem se s tácem do fronty na oběd a čekala, až na mě přijde řada. Při tom jsem znovu přemýšlela o tom, co řekla Sára Tomovi, že ho to tak rozhodilo. Nic mě v tu chvíli nenapadalo a tak jsem se spokojila s vysvětlením, že mu prostě řekla, že se s ním jinak rozejde…

Z mého přemýšlení mě vytrhla Kate, která do mě strčila, protože jsem už byla na řadě. Neměla jsem ale vůbec hlad a tak jsem si na tác naložila jenom plechovku s coca colou, nějaký salát a jablko a odešla si sednout k našemu oblíbenému stolu za Lenkou a Monikou.

9. září-zkoušky

Po obědě jsme zase všichni byli nucení jít na zkoušky Romea a Julie… Už mě to fakt začínalo štvát. Všichni se znuděně doploužili do sálu školy, odhodili si batohy někam na zem a posadili se do hlediště.

„Tak studenti vítám vás opět na prknech, která…“

„Nám jenom ničej život…“přerušil profesorčin obvyklý monolog Tom.

„Thomasi. Chceš nám ještě něco říci??“ nadzvedla jedno obočí

„Ne, díky.“ Odsekl jí a odkráčel si taky sednout do hlediště. Profesorka jen zakroutila hlavou a pokračovala

„Takže studenti.  Myslím, že je načase, abychom si dohodli a vyzkoušely kostýmy.“ Odpovědí jí bylo nevrlé zabručení ze stran kluků (a taky mě) a naopak veselého zavýskání ze stran nadšených holek, co sní o dlouhých sukních, skleněných střevíčkách a princi na bílém koni. Proboha kam jsem se to dostala?

Profesorka odešla do kabinetu pro „vysněné“ středověké kostýmy a na chvíli konečně nastal klid dokud…

„Hej holky já se ták strašně těším na ty kostýmy!!!“ zavýskala Sára a s ní i její parta- Sandra s Nicol.

„Vsadím se, že ti bude slušet každý kostým!! Máš na to totiž postavu!“ Zalichotila jí Sandra a přitom se opovržlivě podívala na mě. (Neřekla bych, že myslela štíhlost…Spíš měla na mysli můj, oproti Sáře, poněkud plochý hrudník.

„Přesně tak… Sáro, jsi prostě dokonalá!“ přitakala Nicol a já dostala záchvat smíchu. Nenápadně samozřejmě.

„Opravdu? No, něco na tom nejspíš bude…“ zahihňala se Sára se špatně předstíranou skromností.Teď už jsem to vážně nevydržela a vyprskla smíchy. Sára mě opět zpražila vražedným pohledem, který kdyby zabíjel, byla bych už pod kytičkama. Radši jsem namáhavě zastavila svůj záchvat smíchu, věnovala se kousání svých nehtů a čekala až přijde učitelka…

Autor: uuuzaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Romeo a Julie???-11.kapitola: