OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Midnight Memories 3



Midnight Memories 3Ve škole? No jasný... Normální den se ale může hned změnit. A to když je vám v patách jeden boyband...let

Ani nevím, kolik času uběhlo. Nechce se mi spát. Nechce se mi nic. Ale nejsem ani spokojená tam, kde jsem. A proto mi každou minutu projede tělem vlna třesu, která mě celou rozklepe. Sedím schoulená hlavou na pruhovaném tričku a mezi jeho nohama. Zajímalo by mě, jak se tváří. I když si zase uvědomím, že je to hvězda. Maník ze šoubyznysu, neubráním se pousmátí, že zase objímá mě. Ale pak ta nejistota, protože já mu to ještě neodpustila. Neodpustila a snad ani nikdy neodpustím. Ale co? Co vlastně mám odpouštěť? Najednou mě nic nenapadá.

***

Zabouchnu za sebou dveře a pořádně se nadechnu. Škola, zítra. Podívám se nahoru na hodiny. Je přesně půlnoc. Ach ne! Tak to je ale hodně naprd. Beru si celou svoji osobu a odcházím sebou plácnout na postel. Témeř za minutu a půl spím.

***

„Takže číso rozložíme na prvočísla a následovně..." Jedním uchem tam a druhým ven. Tohle už všechno umím.

Trr

„Děkuji vám, uvidíme se znovu za týden." Balím si sešity a učebnice a papír, na který jsem si kreslila, mačkám do kuličky a přehazuji si tašku přes rameno. Odebírám se po schodech nahoru.

„Jani!" ozve se zespodu, a tak se otočím. V tu chvíli mě doběhne Adam. „Nezajdeme někam?" Ježiši! 

„Adame, kolikrát ti mám říkat, že..."

„Aah!" ozve se z chodby. Oba se tam otočíme, on překvapeně a já se zděšením, tohle jsem naposeldy slyšela, když jsem... Ach ne. Ve dveřích se objeví černé boty.

„Jasně, pojď," zatáhnu Adama za rukáv a táhnu ho k dolním dveřím, kterými odešel učitel. Mám jediný cíl. Utéct. Zrychluji tempo chůze.

„Jani! Hej, počkej!" vytrhne se mi.

„Adame, promiň." Ze dveří vyjde Harry s Louisem a jdou proti mně jako nějaký terminátor. Skousnu si ret. „Já musím jít. A fakt rychle," nahnu se a vlepím mu pusu na tvář a už si to ženu pryč. Tohle není dobrý. Není a není.

„Jane!" zařve Harry. Strnu jako socha. Všichni se na mě podívají. Pomalu se otočím a vykouzlím úsměv na tváři.

„Ahoj! Ani jsem si vás nevšimla." Jo, jasně! Kromě toho, jak na ně všichni zíraj a já před nima utíkám. Zastaví se přede mnou.

„Je pátek," řekne Louis.

„Vím, co je za den, děkuju," usměju se. Kdy si ovšem vzpomenu na jeho náruč, hned sklopím pohled a odkašlu si.

„Takže jedeš?" Nakrčím obočí.

„Prosím?"

„Perrie má narozky, neříkala ti to?"

„Jo! Jasně, jedu. Ale ne s váma," otočím se a začnu odcházet. Harry mě doběhne jako první.

„Ale no tak. Proč ne?" Zahákne se za moji ruku. Okamžitě  se mu vyvlíknu.

„Fakt to chceš říct? Nebo ti to mám ukázat?"

„Fajn, v klidu."

„Tak to teda nejsem v klidu!"

„Janie." Louis. Sklapne mi. Otočím se a odejdu.

***

Marný říkat, že šli za mnou, že? Prostě šli. A když jsem odemkla a chtěla jim přirazit dveře před nosem, stejně vešli. Fakt hvězdy, toto. Harry se odebral do kuchyně a... Nevím, co tam dělá. Já jdu do mého pokoje a Louis mě následuje. Nevím, co má v plánu, ale nelíbí se mi to. Už jen to, jak se tváří. Nejradši bych mu vlepila. Ale není to tak lehký, protože kdybych mu jednu vrazila, mohla bych mu udělat monokl, a ten by vypadal špatně na fotkách a videiích a koncertech a bůhví čem ještě. Tak si prostě sundám bundu a jdu ke skříni. Posadí se na postel a zírá na mě. Sundám si triko a hodím ho na židli.

„Zhublas."

„Nejedla jsem." Pohled. Zase ten jeho provinilej pohled. Otočím se zpátky a sesunu ze sebe kalhoty. Takže tam před ním stojím jen v červené podprsence a černých kalhotkách.

„A seš blond."

„Neříkaj ti blesku?" odseknu.

„Jane," zašeptá.

„Promiň." Přikývne a podívá se do okna. Natáhnu si světle modré rifle a zapnu si je. Pak vytáhnu šedé triko s krátkým rukávem a černý svetřík. Hodím přes krk přívěšek ve tvaru pírka a rozpustím si vlasy. Protřepu a jsem nachystaná jít. Ještě si prohodím tašku a boty na podpadku, nasadím šedou šálu a černou koženou bundu si nechám rozepnutou. Jsem připravená jít.

***

Nečekaně si Louis sedl přede mě. Zírá na mě a já na něj. Harry se dívá vepředu na film a my na sebe zíráme.

„Moc ti ta blond sluší."

„Dík." Stále zírám. Prohlížím si jeho detaily. Jeho čelist, jeho oko, nos, vlas. „Celej rok o vás nevím a v jednom dni mi zase změníte život." Napřímí se. Tohle nečekal. Pousměju se. Vyzuju boty a schoulím se na sedadle.

„Já... já se omlouvám." Okno. Okno... Mysli na to okno. „Omlouvám se za to, co jsem ti udělal, stejně jako se omlouvám sobě, že jsem to udělal. Ani nevíš, jak jsem si tím ublížil."

„Ani nevíš, jak si tím ublížil mně."

„Včera jsem to viděl."

„To bylo jen málo z toho." Zase se na něj podívám. Ale tohle nemám dělat, sakra.

„To, že tě miluju, stále platí." Opřu se do sedadla a snažím se vnímat povlečení sedadla.

„U mě taky." Pohled do očí. Nevím, co tam vidím. Poprvé nevím, co vidím. Asi nic. Možná nic, ale nevím. Možná jsem slepá, ale víte co? Nejradši bych na to zapomněla, ale ono to prostě nejde.

„Fakt si nemůžu zvyknout na tvou blond." Pousměju se.

„Neboj, zvykneš si."

„Takže mám šanci, že tě ještě uvidím?" Sedadlo vedle něj je volný a mě nenapadne nic jiného, než se zvednout a jít si vedle něj sednout. Přitulit se k jeho ramenu a on k mé hlavě. Cítím, jak přese mě přehodil ruku a hladí mě na rameni. Ale stejně to nemůžu nechat plavat.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Midnight Memories 3:

6. JanieHutcherson přispěvatel
22.12.2013 [23:28]

JanieHutchersonBrzo! :D snad Emoticon

22.12.2013 [23:00]

Nikiiúúáááá.... Božíííííííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Kdy bude další díl?? Horzně moooc se těším. Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 19.12.2013 [13:30]

Kedy bude pokračovanie??
Emoticon Emoticon

3. Texie admin
15.12.2013 [18:44]

TexieMarně hledám tvé opravy. Jasně jsem ti vypsala, co je špatně. Pokud ti je některý z těch bodů nejasný, tak stačí říct.

2. JanieHutcherson přispěvatel
15.12.2013 [13:45]

JanieHutchersonSnad je to v pohodě Emoticon

1. Texie admin
15.12.2013 [9:59]

TexieAhojky, vzhledem k tomu, že se tu nakupila práce a já mám konečně volný den, tak rozhodně ho nechci trávit tím, že budu opravovat článek za autorku, která se s odpuštěním na jakékoliv kontroly svého výtvoru vybodla. Takže vracím:
* věta začíná velkým písmenem
* pokud přímá řeč končí čárkou, tak uvozovací věta za ní začíná malým písmenem
* za tečkou, čárkou, vykřičníkem, otazníkem či třemi tečkami se dělá mezera
* pokud věta definitivně končí, píše se na jejím konci tečka, ne čárka
apod.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!