OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jiný život - 21. kapitola

04.10.2011 (18:00) • martinexa • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1504×

Nečekaný střet

Z pohledu Emily:

Bylo toho na mě nějak moc. Řekla jsem si, že bude lepší projít se na čerstvém vzduchu. Vše si promyslet a oddechnout si od stresu, který jsem teď musela zažívat. Strašně bych chtěla cestou potkat Guye a dozvědět se, co mu pověděl můj otec. Vše se mi motalo v hlavě. Myšlenky mi nedaly spát. Pořád jsem nad tím jejich rozhovorem musela přemýšlet. Ne, musím jít ven, nebo se z toho zblázním.  Byla jsem v pokoji jen se svojí mamkou, oznámila jsem jí, že se jdu na chvíli projít po zahradě. Jen na mě mávla rukou na náznak souhlasu a já se odebrala do dveří. Mamka toho asi měla taky dost. Od té doby, co se z ní stala upírka, moc nemluvila. Moje máma totiž měla v povaze, řešit své problémy potichu a po svém.

Vyšla jsem na chodbu a prohlížela si nový dům, ve kterém teď najdu útočiště na dlouhou dobu. Vše bylo v bílé nebo béžové barvě. Z domu dýchala novota. Nic nenasvědčovalo tomu, že tu bydlí stvoření jiné než lidské. Procházela jsem se dál a vše si prohlížela do nejmenších detailů. Chtěla jsem si, alespoň chvíli připadat normální, i když mi to moc nepomáhalo. Slyšela jsem za mnou klapot bot. Pomalu jsem se začala otáčet. Bohužel to byl jediný člen skupiny, kterého jsem nechtěla za žádnou cenu potkat. Ano, byl to Matt. Vykračoval vznešenou chůzí přímo ke mně. V jeho očích se blýskalo zlo a nadřazenost. Jako by svět točil, jen okolo něj. Tyto typy jsem prostě nějakým způsobem nemohla snést. Matt byl vysoké postavy, měřil určitě přes sto devadesát centimetrů. Měl špinavě blonďaté vlasy a oči měl modré jako pomněnky. Rty měl úzké a pořád v arogantním úsměvu. Dokráčel ke mně a nevybíravým způsobem si mě prohlížel.

„Ahoj kočko, koukám, že si čím dál tím hezčí. Pobyt mezi upíry ti určitě svědčí. No upřímně nevybrala sis dobrou partii. Guy je moc upjatý, co kdybys radši vybrala mě. Já bych tě naučil, jak si užívat života,“ prohlásil a díval se na mě jako na kořist, na kterou se každou chvílí vrhne. Nechtěla jsem, aby poznal, že mám z něho obavy. Musela jsem být arogantní a drzá přesně jako on. Většinou to lidem zavře hubu. Doufám, že u upírů to taky zabírá.

„To s kým jsem a nejsem, je jen moje věc. S Guyem jsem nadmíru spokojená a ještě něco, nejsem pro tebe žádná kočka, zkus se mi pro jistotu vyhýbat. Slyšela jsme o tobě věci, ze kterých mi mrazí v zádech. Vyložený lamač srdcí. Od takových radši ruce pryč. Slyšel jsi, jdu, měj se.“ Snažila jsem se zrychlit krok, ale on se nenechal jen tak odbít. To jsem si mohla myslet. Prostě arogantní blbec, co neví, že ne znamená prostě ne! Skočil přede mě takovou rychlostí, že jsem nestihla, ani mrknout.

„No tak, neutíkej mi,“ řekl a chytil mě svými pevnými pažemi za ramena a přitiskl mě ke zdi. Díval se na mě svým modrým pohledem a já pod ním začala roztávat. Kupodivu mi to vůbec nebylo nepříjemné. Právě naopak. Musí se mu nechat, s holkami to uměl velice dobře. Na můj v kus až moc. Jeho rty byly velice blízko mých. Pomalu se k mým přibližoval. V té chvíli jsem měla zkamenělé celé tělo. Bylo to, jako by mě uhranul nějakým kouzlem nebo co. Byl to nehorázný průšvih. Líbilo se mi, být v jeho blízkosti. Dokonce jsem chtěla, aby mě políbil. Mám přece Guye. Vůbec jsem nevěděla, z jakého důvodu se toto děje.

On na mě pořád hleděl svýma hladovýma očima a se své rty přitiskl na ty mé. Moje srdce plesalo nadšením a hlava říkala ne. Nikdy jsem necítila tolik rozporuplných myšlenek najednou. Jeho jazyk byl hbitější než Guye. Pohrával si s mým a já jeho polibek opětovala. Cítila jsem teplo po celém těle. Jeho polibek byl tak vášnivý. Jeho ruce mě držely pěvně a přitom mě to nebolelo. Jedna jeho ruka mě pevně držela za rameno a druhá si hrála s mými černými, dlouhými vlasy. Muselo to přestat a hned. Tohle, kdyby viděl Guy, byl by z toho průšvih, jak Brno. Mezi Guyem a mnou bylo něco mnohem víc!

Snažila jsem se, za každou cenu odtrhnou od jeho úžasného polibku. Konečně se to mi to s vypětím všech sil povedlo. „Přestaň,“ zařvala jsem na něj přísným hlasem a snažila se ho odstrčit svými slabými pažemi.

„Ale, copak? Nedělej, že se ti to nelíbilo. Vrněla jsi v mém náručí jako kočka. Ne ty jsi kočka, kterou musím mít, za každou cenu. Jsi tak krásná a zajímavá. Tvoje srdce tě prozradilo, lásko,“ řekl a při tom měl na tváři opět ten jeho debilní úsměv. Arogantní debil. Jak se mi mohlo líbit, to že mě líbá? Vůbec jsem si nerozuměla a byla jsem na sebe neskutečně naštvaná.  A na Matta ještě dvojnásobně víc. Zmetek zasranej!

„Ještě jednou se o něco takového pokusíš a řeknu to Guyovi. Ten z tebe udělá kůlničku na dříví, rozumíš. Já patřím jen jemu. Doufám, že to chápeš a pust mě, nebo začnu řvát na celý barák a to si piš, že můj otec to tak nenechá.“ V rozčílení ze mě padaly nesmyslné věty, ale nemohla jsem si pomoct. Musela jsme ho za každou cenu dostat pryč ode mě.

„Tak se tak nečerti, kočičko, jednou za mnou sama přijdeš a budeš mě prosit, abychom se pomilovali. To bude sex. Ty patříš mezi šelmičky, které si zaslouží tu nejlepší péči. Guy v tom nemá vůbec žádnou praxi,“ odvětil a trochu se ode mě odtáhl. Konečně jsem se mohla nadechnout. Jeho sevření mi vůbec nepomáhalo v tom se ovládat.

„Jo, jsi si jistej? Mně se sex Guyem moc líbil. Byl na mě ohleduplný a užili jsme si to dokonale. Dneska v tom budeme pokračovat celou noc a nikdo nás nezastaví. Miluji ho a budu se s ním milovat. A ty vypadni nebo začnu řvát, jako pominutá,“ moje líčka byla červená od rozčílení nebo vzrušení? Nevěděla jsem, ale věděla, že se ho musím zbavit dřív, než se zase rozhodne mě líbat znovu.

„No, tak to jsem Guyíčka podcenil. No a já si normálně myslel, že je světec a on už tě přefik. Fíha, já mu snad zatleskám. On mě teď o metu překonal, ale neboj, na mě taky dojde. Tohle nebyla naše poslední rozmluva. A neboj, bude se ti to se mnou líbit. Já jsem totiž dobrák od kosti,“ domluvil a pomalým a ladným krokem šel pryč z chodby.  Měla jsem v hlavě absolutní bramboračku a nevěděla jsem, co budu dělat. Matt byl pro mě upír, kterému se špatně odolává. Co když se o to znovu pokusí? Co budu dělat?

Tak teď jsem zvědavá na vaše komentáře. :D

Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jiný život - 21. kapitola: