OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Impure (Nečistí) - Prolog + Kapitola 1.

13.06.2014 (11:00) • WendyMoon • Povídky » Na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 2150×

Poprvé jsem se přihlásila už před pár měsíci, ale nápad na povídku nikde. Tak ji tu máte aspoň teď. Varuji, že je to moje první povídka, a tak bude někomu připadat divná, nebo nezajímavá. V pořádku. Jakoukoli chválu i kritiku přijímám a dokonce budu i ráda, když mi napíšete co změnit, čeho ubrat, nebo naopak přidat.  Doufám, že se bude líbit. 

W.A. Moon

Hlavní postavy: Joshua, Victoria, Trisha 
A jejich vlci: Tori a její bratr Josh, Trish

Prolog je o tom, jak vlastně došlo k tomu, že byla Victoria pokousána.

PROLOG

Seděla jsem v Moonlightu. Nejlepším baru v New Yorku, upíjela absinthu a vůbec mě nezajímalo, že zítra budu mít kocovinu velikosti USA. Už jsem nasávala ze třetí skleničky, když si vedle mě sedla štíhlá, vysoká černovláska v těsných červených šatech, ve kterých vypadala jako bohyně. A vypadalo to, že si toho je velice dobře vědoma.

Svůdně se na mne usmála a objednala si to, co já. Nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Tak jsem jí, jen tak po očku, pozorovala a doufala, aby si mne všimla. Bože, byla tak nádherná! Několik mužů mne vyzvalo k tanci, ale já je všechny, se zdvořilým úsměvem, poslala do háje.

„Rozešla si se s přítelem?" promluvila bohyně a zvědavě mne pozorovala.

Se smutným úsměvem jsem zavrtěla hlavou. „Přítelkyní, ale to už jsou skoro tři měsíce." Vzápětí bych si nejradši nafackovala. Proč jí to sakra vykládám? Vždyť ji ani neznám! Ke všemu jsem se jí ještě přiznala, že jsem na holky. Prostě super!

K mému úžasu se tím prohlášením nezdála nijak překvapená. Vypadala spíš potěšeně. „Nechceš jít tančit?" Uvědomění mne zasáhlo jako blesk. Ona je taky lesba! Občas mi to myslí pomaleji. Každopádně odhodlání udělat cokoli, jen aby byla šťastná, mne zastihlo okamžitě.

„Jistě, proč ne?"

A tak jsme spolu tančily, popíjely a bavily se skoro do tří do rána. Pak jsme se odebraly ke mně domů, kde jsme v naší jízdě samozřejmě pokračovaly. Hned, co za námi zapadly dveře mého bytu, skoply jsme ze sebe boty a zbytek oblečení ho za okamžik následoval. Kde jinde to taky mohlo skončit než v mé posteli, že?

Líbaly jsme se, ochutnávaly a zkoumaly. Připoutala mě k posteli. Byla jsem bezmocná, ale tak to mám při sexu ráda. Mohla si se mnou dělat, co se jí zachtělo. Okamžitě toho využila. Nejdřív mi rukama putovala po celém těle. Pak mne začala líbat na ústa. Pomaloučku se polibky přesunula níž, na klíční kost, držíc mne za boky. Pomalu postupovala níže a když se dostala až na bříško, zrychleně jsem dýchala. Přejela mi po bříšku mazlivě nosem a pak mě políbila na podbřišek. Jo, tak jsem si nechala líbit. Zaklonila jsem trochu hlavou a dlouze vydechla.

„Líbí?" zašeptala mi zadýchaně do ucha. Taky ji to nenechalo chladnou. Usměji se. Ona se zamračí. „Čemu se směješ?" Ďábelsky se usmála. „Však tebe to hned přejde, neboj."

A přešlo. Naklonila se k mému krku a jemně mne do něj kousla. Zasténala jsem, a tak přitlačila. Ten pocit byl úžasný, dokud jsem neucítila, jak mi její zuby projely kůží a zajely hluboko do masa. Má poslední myšlenka patřila tomu, jak jsou nepřirozeně dlouhé. Pak mne pohltila temnota...

KAPITOLA 1.

Victorie (Tori)

Probudila jsem se s parádní kocovinou a pocitem, že je něco opravdu špatně. Jen jsem neměla páru co. Tedy krom toho, že jsem byla nahá a připoutaná k posteli. Na nočním stolku vedle postele začal zvonit telefon. Nevim jak, ale povedlo se mi hovor přijmout. Byla to Trisha, moje bejvalka. Ano, jsem na holky, a co má bejt? To je teď ale vedlejší. Hlavní je, že mi, nevím proč, volá bejvalka v šest hodin ráno.

„Tori? Jsi tam? Promiň, že otravuju tak brzy po ránu, ale jsi v pohodě? Já jen měla takový divný pocit, jak ještě pořád sdílíme to pouto, víš?”

„Neboj, Trish, jsem v pohodě. Jen bych potřebovala malou službičku. Neboj, nic velkého. Máš ještě klíč od mého bytu? Jestli ano, přijď prosím. Potřebuji s něčím pomoct.”

Po chvilce ticha mi s povzdechem odpověděla: „Tori, nemyslím-”

„To vidím! Myslíš, že na tebe hodlám něco zkoušet?! Jen potřebuju někoho, kdo mě dostane z těch zasranejch pout!” zavrčela jsem vztekle. Cítila jsem se divně a bolelo mě celé tělo. Nehledě na to, že jsem si nemohla vzpomenout, co se v noci dělo.

„Tori, co jsi v noci - ne, počkej, to je jedno."

„Hlavně si prosím pospě-ahh!" vykřikla jsem, jak mnou najednou projela vlna nesnesitelné bolesti.

Nevím, jak dlouho jsem tam jen tak ležela a svíjela se bolestí, když jsem ucítila, že Trish konečně dorazila. Naštěstí se bolest asi rozhodla dát mi pauzu, protože už jsem neměla pocit, jako by mi hořela každá buňka v těle. Tělo mi pokrýval pot a třásla jsem se jako novorozené štěně. Snažila jsem se to co nejvíce potlačit. Když Trish vešla do ložnice, strnula. Nevím, jestli tím, že jsem byla nahá, nebo tím, v jakém jsem byla stavu. Podle naprosto šokovaného výrazu si tipuju spíše to druhé.

Nic neřekla. Prostě ke mně přišla, naklonila se tak, že se naše nosy téměř dotýkaly a řekla: „Klíč?" Nechápavě jsem na ni hleděla. Ustaraně se na mě zamračila. „Tori, kde je klíč od těch pout?" mluvila na mě pomalu jako na dítě. To nesnáším.

Podrážděně jsem zavrčela a moje oči zazářily vlčí žlutou. Vím to. Mnohokrát jsem tu změnu sledovala v zrcadle a u jiných vlkodlaků. Trish se submisivně přikrčila a její oči získaly odstín vlčí modré. Zvrátila jsem hlavu, zavřela oči a snažila jsem se zhluboka dýchat a zatlačit svou vlčici zpět do té pomyslné klícky v mém nitru. Moc se jí nechtělo. Když se mi to konečně podařilo, Trish už v ruce držela maličký klíček od pout. Asi se válel někde na zemi. Jak se mi snažila odemknout pouta, zavadila rukou o mou paži a já zalapala po dechu.

Prohla jsem záda v čiré agónii a potlačila výkřik. I tak se projevil jako bolestné zakňourání. Zrychleně jsem dýchala. Už jsem se ani nesnažila potlačit třas, jak jsem se snažila, abych se znovu nezačala svíjet v bolestech. Trish se taky lehce třásla a mračila se u toho. Nechápala, co se děje. Nejlepší bylo, že já taky ne. Stulila jsem se na posteli do klubíčka a nenáviděla se za tiché, kňouravé zvuky, které ze mne vycházely.

Autor: WendyMoon, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Impure (Nečistí) - Prolog + Kapitola 1.: