If you realy love me, let me go..... • OurStories.cz ~ naše povídky

Je to jen taková blbinka, která mě jednou napadla, takže komentujte... jestli o pokračování nebude zájem, nemělo by cenu pokračovat...

17.09.2009 (12:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 956×

Drželi se za ruce a procházeli se malým parčíkem. Vypadali tak zamilovaně a tak šťastně. Byl podzim a se zafučením větru se na ně snesl obláček krásně zbarveného listí.

Právě šli kolem dětských prolízaček a houpaček, které s každým zhoupnutím hlasitě zavrzaly.

U jedné z těchto houpaček se se smíchem zastavili. Děvče se, po krátkém přesvědčování chlapce, usadilo na umělohmotném sedátku.

„Drž se!“ zašeptal ji do ucha a pak jí jemně rozhoupal. Dlouhé blonďaté vlasy se rozletěly do všech stran a modré oči zářily štěstím.

„Lítám!“ zasmála se a roztáhla ruce.

Chlapec přešel před ni, aby se pokochal jejím šťastným výrazem.
„Lítáš!“ jeho čokoládové oči se smály a světlé hnědé vlasy čechral podzimní vítr.

„A letím přímo k tobě...“ lehce z houpačky seskočila přímo k chlapci, kterého pevně obejmula a on ji obejmutí opětoval.

„Miluji tě...“ šeptl ji do ucha.

„Já tebe taky...“

Oba si přáli, aby tato chvíle trvala na věky. Byli tak zamilovaný pár. Okamžik, který právě prožívali, byl jako vystřižený z filmu nebo pohádky.

-----

Proplétala se davem spěchajících lidí, procházela školní chodbou před koncem velké přestávky, kdy tu bývalo nejvíce lidí. Stále cítila, že do ní někdo vráží nebo do ní šťouchnul loktem.

„Střední je sebevražda!“ problesklo jí hlavou, když se vyhnula srážce s o hlavu vyšším chlapcem, kterého tu snad ještě nikdy neviděla.

Vlastně jí přišlo, že většinu lidí, které každý den potkala nikdy neviděla a přitom zjistila, že s nimi už několik měsíců má nějaký předmět.

„K čertu!“ zanadávala si a prosmekla se mezi dvěmi studentkami, které si horlivě vyprávěly a ruch na chodbě jim byl očividně ukradený.

Škublo v ní. Ty oči! Poznala by je kdekoliv... hnědé jako čokoladá... utopila by se v nich, kdyby mohla... Rychle strhla pohled jinam, protože přesně v tu chvíli na sobě ucítila přilepené něčí zvědavé oči, ale tento pohled zmizel stejně rychle jako přišel.

Bez jediného pohledu se prosmíkla kolem chlapce, jako by tam nestál. Ani on ji nevěnoval víc pozornosti než bylo důležité nebo se aspoň pokoušel předstírat, že tu vůbec není, ale to co cítili oba bylo slabé bodnutí u srdce.

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování